Výsledky různých experimentů ve vesmíru, na které astronauti a další pracovníci na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) dříve čekali měsíce, získají s použitím počítače Spaceborne Computer-2 (SBC-2) od HPE během několika minut – ať už jde o zpracování lékařských snímků a sekvencováni DNA, nebo získání klíčových poznatků z množství vzdálených senzorů a satelitů.

Vyslání počítačového systému SBC-2 na oběžnou dráhu proběhlo v rámci 15. zásobovací mise Northrop Grumman (NG-15) k vesmírné stanici 20. února 2021. Na Mezinárodní vesmírné stanici se bude SBC-2 používat následující 2 až 3 roky.

Cílem je překonat překážky pro dosažení spolehlivých výpočtů

Nadcházející spuštění systému SBC-2 navazuje na úspěch jeho předchůdce Spaceborne Computer, což byl koncept, který společnost HPE vyvinula a odstartovala ve spolupráci s NASA v roce 2017 pro provoz na ISS během jednoleté mise. Cílem bylo otestovat, zda cenově dostupné, běžné používané komerční servery na Zemi, ale vybavené cíleně navrženými softwarovými funkcemi pro zvýšení jejich odolnosti, vydrží náročné vlivy během startu rakety do vesmíru a následně zda budou schopné bezproblémového provozu na ISS.

Průzkum urychlí edge computing a umělá inteligence

Spaceborne Computer-2 oproti původnímu systému nabídne dvakrát vyšší výpočetní výkon, a to díky cíleně vyvinutým výpočetním schopnostem edge computingu, využívající systém HPE Edgeline Converged Edge a servery HPE ProLiant pro příjem a zpracování dat z řady zařízení, včetně satelitů a kamer, a bude je zpracovávat v reálném čase.

Počítačový systém bude vybaven grafickými výpočetními jednotkami (GPU) pro efektivní zpracování obrazově náročných dat vyžadujících vyšší rozlišení obrazu, jako jsou snímky polárních ledových záběrů na Zemi nebo lékařských rentgenových snímků. Funkce GPU budou také podporovat konkrétní projekty využívající techniky umělé inteligence a strojového učení.

Kombinovaná vylepšení systému Spaceborne Computer-2 navíc umožní astronautům eliminovat delší latenci a čekací doby spojené s odesíláním dat na Zemi a zpět, aby mohli řešit výzkum a okamžitě získat výsledky pro řadu projektů jako například:

• Monitorování fyziologického stavu astronautů v reálném čase zpracováním rentgenových snímků, sonogramů a dalších lékařských dat pro urychlení diagnostiky ve vesmíru.
• Hledání smyslu v množstvích dat ze vzdálených senzorů, kdy NASA a další organizace umístily na ISS a na satelity stovky senzorů shromažďujících obrovské objemy dat, které vyžadují značné množství šířky datového pásma k odeslání na Zemi k následnému zpracování. Přitom díky výpočtům přímo ve vesmíru mohou vědci hned na palubě zpracovávat různá data související s řadou událostí, jako jsou například:
  • dopravní trendy, a to díky možnosti širšího pohledu na množství aut na silnicích, a také na parkovištích;
  • zkoumat kvalitu ovzduší měřením úrovně emisí a dalších znečišťujících látek v atmosféře;
  • sledovat objekty pohybujících se ve vesmíru a v atmosféře – od letadel po vesmírný odpad.

„Nejdůležitější výhodou v poskytování výpočtů ve vesmíru pomocí Spaceborne Computer-2 je to, že výsledky se v reálném čase stávají realitou. Vesmírní průzkumníci tak budou moci na základě snadno dostupných dat změnit způsob, jakým provádějí výzkum, a zlepšit následné kroky,“ řekl Mark Fernandez, architekt řešení Converged Edge Systems ve společnosti HPE a hlavní vývojář projektu Spaceborne Computer-2.