Celosvětová čísla průzkumu ukázala i zajímavý fakt – nejoblíbenějšími oběťmi cílených útoků jsou společnosti ve vládním a obranném sektoru. V posledních 12 měsících jim čelilo 18 % dotázaných organizací v tomto odvětví. Dalšími v pořadí bylo telco – 17 %, finanční služby a doprava a logistika, obojí shodně s 16 %.

V poslední době se přitom objevují zprávy o cílených útocích stále častěji. V září 2013 informovala Kaspersky Lab o kampani Icefog, která se zaměřila na vojenské, telekomunikační, zásilkové a výzkumné organizace v Jižní Koreji a Japonsku. V dubnu letošního roku vydala zprávu o Masce, kybernetické špionáži, která zasáhla oběti v 31 zemích, včetně vlád a vládních úřadů či agentur.

Obecně jsou napadení malwarem hojně rozšířená. V Česku jim ve sledovaném období čelilo 71 % dotázaných firem, což je podstatně více, než je celosvětový průměr (51 %). I když souhrnně způsobují společnostem podstatně větší škody, cílenými útoky jejich autoři získávají mnohem cennější údaje. Citlivá data odcizená během takového útoku navíc mohou firmu poškodit dlouhodobě.

Cílený útok se typicky skládá z několika škodlivých částí, které pracují zároveň tak, aby obešly bezpečnostní opatření napadené organizace, infikovaly její zařízení a odcizily citlivá data. Mohou implementovat unikátní modifikace běžného malwaru nebo zneužít určité zranitelnosti ve firmě.

Zdroj: Kaspersky