Proč MES?

V České republice stojíme v oblasti zavádění chytré výroby na začátku – viz vložený text Fáze chytré výroby. České výrobní organizace začínají aktuálně zavádět tzv. systémy MES (Manufacturing Execution System), které na základě aktuální definice asociace MESA řídí vztahy mezi strategií, podnikovými procesy a výrobními operacemi. V praxi MES vyplňuje mezeru mezi ERP systémem a výrobní technologií, tedy samotnými stroji. Některé systémy MES mohou obsahovat i řízení výroby, plánování výroby apod., ale obecně to není nic jiného než nadstavba, nebo chceme-li, doplněk ERP systému.

Proč se nyní MES implementují? Trh neustále zvyšuje své nároky na kvalitu výroby, její cenu a pružnost (menší série, rychleji vyrobené). Klasické systémy jsou na hranici svých možností – např. MRP umí naplánovat materiál a hrubé kapacity na měsíc dopředu. APS umí prakticky to samé, ale umožňuje naplánovat ve větším detailu, nicméně také neumí řešit požadavky, které přijdou z minuty na minutu. Firmy to musejí řešit jinak – musejí mít zmonitorovaný aktuální stav dílny na nejmenší detail, tedy v zásadě na kus. Když přijde urgentní požadavek na zakázku, musejí vědět, jestli ji stihnou vyrobit v požadovaném termínu a přitom nepřekročí termíny u jiných zakázek.

Pokud výrobní firma chce pružně reagovat, potřebuje vědět, ne že má rozpracovanou dávku o 1 000 kusech, ale kolikátý díl právě vyrábí. A to nezjistí jinak než instalací senzoru počítajícího vyrobené kusy. Podobně je to s řízením nákladů: ty nesnížíme cenou materiálu, kterou dnes stanovují burzy, ani snížením mezd či koupí levnějších (tj. méně kvalitních) strojů. Jediným způsobem je dnes zvyšování využitelnosti stroje (OEE – Overall Equipment Effectiveness) tak, aby se jeho prostoje limitně blížily nule. Abychom měli co nejmenší prostoj, údržba se musí o případném výpadku dozvědět co nejdříve, a to zařídíme opět sběrem dat o stroji.

A nakonec je možné s pomocí sběru dat řešit i kvalitu. Pokud u výrobní dávky vznikne vysoká zmetkovitost, zjistit to až na jejím konci nedává smysl – celá dávka bude méně kvalitní. Tento problém je nutné řešit již v průběhu výroby, a hned jak senzory zjistí odchylku od obvyklé kvality, je třeba dávku zastavit již na začátku.

Pokud bychom tedy chtěli rekapitulovat přínosy automatizovaného sběru dat pro současnou výrobu, pak je to hlavně:

• detailní přehled o výrobě na dílně s možností pružné reakce na požadavky zákazníků;
• snižování nákladů prostřednictvím vyšší využitelnosti strojů;
• účinnější údržba umožňující v případě poruchy stroje okamžitou informovanost servisního technika;
• efektivnější výrobní logistika z pohledu řízení mezioperačních pohybů materiálu umožňující minimalizovat čas mezi výrobními operacemi.

Automatizace sběru dat z výroby do systémů MES pomáhá řešit tlak trhu na cenu, kvalitu a pružnost výroby. Další rozvoj technologických trendů, jako například Internet věcí (IoT), umožňující sběr dat s využitím cloudu, zajistí rozšíření a zpřístupnění celé řady nových informací. Avšak prvotní motivací pro jeho zavádění budou vždy ekonomické důvody a požadavky trhu.

Zdeněk Špelina Autor článku je ředitelem a jednatelem ve společnosti AppliCon IT.