google plus
Exkluzivní partner sekce
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přehledy
 
Tematické seriály

Komplexní svět eIDAS

O nařízení eIDAS již bylo mnoho řečeno i napsáno. A proto jediné, o čem...

články >>

 

Trendy v CRM

Systémy pro řízení vztahů se zákazníky (CRM) prochází v posledních letech výraznou změnou. Zatímco dříve...

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 

Podnikové portály

Portály patří k oblíbeným technologiím, na kterých staví společnosti svá řešení. Ta jsou vstupní branou...

1. až 5. díl >>

 

Pokročilá analýza provozu datových sítí

V tomto čtyřdílném seriálu vás seznámíme s různými metodami a přístupy...

1. až 4. díl >>

 

Cesta k efektivnímu identity managementu

Správa identit a přístupů (IAM) je klíčová oblast pro zaručení bezpečnosti...

1. až 9. díl >>

IT řešení pro výrobní podniky II , Plánování a řízení výroby , Logistika

Řízení dodavatelského řetězce technologických firem

Loic Maillot


FoxconnPoslední ekonomická krize způsobila, že v řízení dodavatelského řetězce v sektoru technologické výroby nezůstal kámen na kameni. Krize donutila vedoucí pracovníky a firmy, aby uvažovali jinak, zaměřili se na optimalizaci nákladů a inovace. Oživení ekonomiky na druhou stranu jasně ukázalo, že svět roku 2016 vypadá zcela jinak než ten před deseti lety. Vzhledem ke zběsilejší rychlosti, náročnějšímu plánování a nesmírné komplikovanosti dodavatelského řetězce dnes technologické společnosti čelí potřebě rychleji inovovat, a to především díky školení zaměstnanců, jak pochopit nový ekonomický systém a zorientovat se v něm.


Od škrtání nákladů ke skutečným inovacím

Od počátků krize v roce 2007 se technologické firmy soustředily především na efektivitu nákladů. Zákazníci věnovali hodně pozornosti optimalizaci a snižování nákladů, aby si udrželi na svých trzích konkurenceschopnost. Tím vznikal obrovský tlak na výrobce elektroniky, aby byli efektivnější, což nebyla nutně špatná věc: technologické společnosti tak vyšly z krize mnohem silnější, než bývaly v dekádě před rokem 2007. Efektivita nákladů se zaměřovala primárně na tři oblasti. Za prvé společnosti plánovaly zlepšení, která snižovala stav zásob a zvyšovala marže. Za druhé zlepšování výsledků napomáhalo i přímé zvyšování efektivity práce ve skladištích a investice do nejmodernějších systémů řízení skladových zásob. A za třetí, významné výhody firmám vznikaly, pokud zrevidovaly možnosti optimalizování nákladů na dopravu.

Současné oživení globální ekonomiky podporuje prodeje profesionální a spotřební elektroniky. Ale ne všechno je ideální. Ekonomický vzestup klade nesmírný tlak na kapacity technologických výrobních provozů, a to jak z hlediska prostor, tak z hlediska dostupnosti přímé i nepřímé práce. Právě proto již můžeme sledovat, že dochází k decentralizaci dokonce i v Číně, kde se mega-provozy štěpí na různé pracovní trhy nejen v rámci Číny samotné, ale i v sousedních zemích, například v Indii, která má v oblasti pracovní síly stále rezervy.

Dalším faktorem, který vzestup hospodářství podnítil, jsou nízké náklady na námořní dopravu. Klesající náklady na tento typ dopravy z Asie se pojí jednak s navýšením kapacit lodí, jednak s poklesem cen ropy. Nelze přesně odhadnout, jak dlouho tomu tak zůstane, protože se již objevují zprávy, podle nichž Organizace zemí vyvážejících ropu připravuje snížení produkce, a tím pádem dojde ke zvýšení cen ropy, což by mohlo znamenat pro dopravu nemalý problém. Nicméně právě proto si musí technologické firmy o těchto změnách udržet dokonalý přehled a příhodně reagovat při vyjednávání s poskytovateli logistických služeb v obou směrech (v klasické i reverzní logistice).

Rychlost jako podmínka

Nejzásadnější výzva v řízení dodavatelského řetězce v technologických firmách se dnes týká požadavku na rychlost a významu integrace procesů a systémů. Obecně lze říci, že když dodavatelský řetězec funguje hladce, poptávka od zákazníků se udržuje v rovnováze s nabídkou prodejců. Pomáhá optimalizovat efektivitu jednotlivých aspektů řetězce (lidské zdroje, finance, skladové zásoby, vybavení atd.) a zajišťuje, aby zákazníci dostávali své objednávky včas a v pořádku. Nezapomínejme na to, že o dodavatelském řetězci se někdy hovoří jako o potrubním systému – v něm plyne zboží nejprve v podobě surových materiálů, následně jako zpracovávané zásoby a konečně jako hotové zboží ke koncovým zákazníkům. Ale takový lineární obraz rychle zastarává: dnes zákazníci očekávají, že budou moci vadné zboží vrátit k opravě, ať v záruce či mimo ni. Pro některé je nemyslitelné čekat na náhradu třeba týden. Jiní koncoví zákazníci mají zájem o nákup repasovaného zboží z druhé ruky za nižší cenu nebo chtějí funkčnost produktu vylepšit přikoupením doplňkových produktů. A stejně jako státní úřady jsou zákazníci čím dál citlivější na to, jak se likvidují staré produkty a jak tento proces ovlivňuje životní prostředí.

Protože se potřeby koncových zákazníků takto proměňují, musí technologické firmy dodávat produkty na trh vzhledem ke krátkému životnímu cyklu produktů rychleji. Rovněž je nutné pružně přejímat vadné zboží a co nejrychleji je nahradit nebo opravit – uživatelé totiž čím dál více spoléhají na technické platformy jako počítače, mobilní telefony a tablety a využívají je dennodenně. Zrovna tak musí být firmy připravené zavádět nové možnosti pro nejnovější i dosavadní zákazníky během týdnů, ne měsíců. Trpělivost se v dodavatelských řetězcích v technologickém sektoru stává vzácnou komoditou.

Tento požadavek na rychlost je ještě umocňován tempem změn technologických produktů. Generace takového zboží v dnešním světě se už neměří na roky, nýbrž na měsíce. Většina značek představuje nové modely každým rokem a dodavatelský řetězec se musí bez váhání přizpůsobit, aby je na trh přinesl. Přidejte do této rovnice také velké objemy, které představují jedno z hlavních specifik řízení dodavatelského řetězce v technologických firmách. Pomyslete na množství technologických přístrojů po celém světě a představte si, jakou velikost musí mít provozy, které jsou nezbytné k jejich výrobě, a jak je komplikovaný dodavatelský řetězec, jenž má tyto procesy (které se navíc neustále proměňují) zajišťovat.

Foxconn, ilustrační


Integrace systémů a plánování komplexních procesů

Kromě rychlosti komplikují podobu servisních řetězců s elektronikou i zmíněné vysoké objemy. V typickém výrobním prostředí se materiály opatřují a kapacita plánuje na základě prognóz spotřebitelského chování. Obvykle se takové prognózy týkají prodeje hotového zboží. Žádná předpověď pochopitelně nemůže být zcela přesná, ale jde zde jen o jednu rovinu nejistoty: koupí si zákazníci tolik, kolik se odhaduje? V sektoru technologického servisu se k tomu přidávají ještě otazníky na dvou dalších rovinách: které rozbité součástky bude třeba vyměnit (tedy o jaký typ poruchy jde) a jaký podíl z celkového prodaného zboží se vrátí k opravě (čili jakou opravárenskou kapacitu potřebujeme). Mějte na paměti, že v oblasti oprav je mnohdy nutné předvídat až pět nebo sedm let dopředu – a teprve teď máte jasnější představu o spletitosti celého procesu.

Naštěstí tento trend pomáhá řešit jiné vzkvétající odvětví: informační technologie. Co se týče požadavků na materiály, dodavatelský řetězec značně spoléhá na sílu počítačů už celá desetiletí. Ale tohle už je „old school“. Dnes je možné, aby zákazník sdílel své prognózy v jedné online platformě a aby se související poptávka po materiálech kaskádovitě promítla a zobrazila skrz několik vrstev dodavatelského řetězce. Tím se omezují nejasnosti a následně se i snižují nároky na pojistné zásoby pro všechny zúčastněné. Integrace systémů je proto naprosto zásadní a udržuje informační toky v řetězci v obou směrech a umožňuje rychlé získávání nových zákazníků. Za tímto účelem je nutné, aby se dala IT řešení snadno konfigurovat a současně se udržovala procesorová základna funkční a umožňující rychlý start.

Dalším pozitivním trendem v IT, který ovlivňuje řízení dodavatelského řetězce, je vyvíjení analytických řešení jako business intelligence. Je čím dál snadnější nejen procházet dřívější události a pochopit vzniklé problémy, ale také simulovat různé scénáře a tím optimalizovat rozhodování.

Obecně se dá říci, že informační systémy a dodavatelské řetězce interagují ve dvou širších rovinách. První funguje prostřednictvím toho, jak IT podporuje výrobu a servisní řetězce. Snad ani nelze jmenovat proces v SCM, který by nestál na nějakém IT řešení. Uveďme alespoň několik z nich: plánování a prognózování poptávky, plánování materiálů, plánování distribuce, pokročilé plánování a rozvrhování, monitorování výrobního provozu, řízení skladu, systémy pro řízení dopravy, výměna elektronických dat se zákazníky a dodavateli, celní odbavení, online zajišťování zdrojů a aukce a samozřejmě zejména v oblasti služeb také integrace servisních call center s logistickými dodavateli a servisními centry, která zajistí online viditelnost a dohledatelnost pro jednotlivé servisní úkony.

Druhou oblastí, v níž dochází k interakci IT a SCM, je to, jak se prostřednictvím inovací IT podílí na rozvíjení a růstu dodavatelského řetězce. Například prudký nárůst online obchodování, který umožnily pokroky v informačních technologiích, podnítil v koncových zákaznících očekávání rychlého vyřízení. To má výrazný vliv na distribuční i servisní kanály, protože zákazníci předpokládají, že se jejich zboží opraví nebo vymění stejně rychle, jako si ho nakoupili. Tento trend se nějakou dobu udrží a můžeme si jen představovat, jak se díky přístrojům propojeným s internetem a cloudovým úložištím v budoucnu projeví revoluční změny v obchodování a jak se jim dodavatelský řetězec bude muset přizpůsobit.

Aby bylo možné na tyto výzvy reagovat, musí profesionálové z oboru IT a SCM spolupracovat na přípravě řešení pro své trhy. SCM může pomoct odhalit změny v očekávání spotřebitelů a reagovat úpravou nákupu zdrojů a distribučních kanálů. IT má prostřednictvím neustálého monitorování a vytváření technologických řešení sloužit jako poradce a nadále přispívat k integraci s partnery (a objekty!) v celém systému.

Kruhová ekonomika přináší reverzní logistice další výzvy

Jak zákazníci v technologickém sektoru zápolí s kapacitou a prostorem, mají tendenci zadávat čím dál více aktivit subdodavatelům strategických služeb. To vede k novým příležitostem v logistice v obou směrech, protože nezávislí poskytovatelé služeb dovedou své zdroje a procesy přizpůsobovat situaci a nabízet užitečná řešení více klientům.

Aby ale firmy mohly podat potřebné výsledky, musí vedle rychlosti a integrace systémů rozvíjet i personál pracující v oblasti integrace systémů, aby dokázal reagovat na změny na trhu a současně rozuměl jejich základům a udržoval je v dobrém chodu. To vyžaduje jak odborníky na různé procesy SCM, tak méně kvalifikovaný personál, který se bude starat o každodenní provoz. Neustále je třeba zabývat se tím, jak najít špičkové pracovníky a nabízet jim vhodné příležitosti. Současně je žádoucí, aby různé týmy v rámci SCM fungující v různých regionech – ať v Evropě, Asii nebo Americe – spolupracovaly a sdílely příklady dobré praxe a tak optimalizovaly náklady na základě globálních, nikoliv regionálních objemů.

V tomto novém světě SCM se stále více obrací pozornost k reverzním tokům. To je podstata kruhové ekonomiky, někdy popisované jako koncept „od kolébky ke kolébce“. Rozsah procesů, které figurují při řízení tohoto nového dodavatelského řetězce, se bude navyšovat a čím dál silněji ho budou ovlivňovat environmentální regulace. Pokud si s tím firmy chtějí poradit, musí jako svou prioritu zavést harmonizovaná organizační schémata, vytvořit vhodné komunikační kanály a zaměřit se na školení a přípravu vedení.

Loïc Maillot Loïc Maillot
Autor článku je ředitelem dodavatelského řetězce společnosti Foxconn Global Services Division (FGSD).
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Banner



Časopis IT Systems / Odborná příloha Archiv časopisu IT Systems
IT Systems 4/
IT Systems 3/
IT Systems 1-2/
IT Systems 12/
Oborové a tematické přílohy
příloha #1 4/
příloha #1 3/
příloha #1 1-2/
příloha #1 11/
Kalendář akcí