facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT SYSTEMS 12/2010 , Veřejný sektor a zdravotnictví

Správně nastavený informační systém ušetří průměrné nemocnici desítky milionů ročně



„Nejlepší informační systém je ten, o němž ani nevíte, že to je informační systém.“ Bonmot zdravotníků nejlépe vystihuje požadavky lékařů a sester na roli počítačů v péči o pacienty. Přes počáteční nedůvěru a místy i averzi se elektronické systémy natrvalo v nemocnicích prosadily, zdravotničtí profesionálové si na ně občas postěžují, ale když systémy vypadnou jen na deset minut, jsou bez nich ztraceni. Čím to je, že v jedné nemocnici je informační systém všeobecně hodnocen pozitivně jako prostředek, který šetří čas, v jiné nemocnici si na počítače naopak stěžují, že jim přidělávají práci. Jak ukazuje společná analýza společností HealthCare Institute a Intel, kladný nebo záporný přístup k digitalizaci zdravotnictví je výrazně závislý na nastavení procesů ve zdravotnických zařízeních.


Management nemocnic bude muset v roce 2011, posledním roce před startem zdravotnické reformy, začít výrazně šetřit a využívat veškeré rezervy v nasazení lékařů a sester. Výraznou pomoc jim při tom mohou poskytnout počítače, které v podobě informačních systémů masově vstoupily do českých nemocnic v průběhu uplynulých deseti let.
Analýza založená na společném průzkumu společností HealthCare Institute a Intel v rámci projektu Nemocnice České republiky ukazuje, že přítomnost informačního systému v nemocnicích má jasný vliv na kvalitu poskytované péče. „Tam, kde se léčba odehrává s asistencí či pod dohledem dobře nastaveného informačního systému a počítačů, nemocnice dosahují zpravidla lepších výsledků. Vhodně nastavené informační systémy šetří zaměstnancům v nemocnicích čas a personál se může díky nim více soustředit na pacienta a jeho léčbu,“ říká Daniel Vavřina, předseda HealthCare Institute.
V rámci průzkumu hodnotilo přes pět tisíc zdravotníků z dvaceti nemocnic jednak spokojenost s fungováním informačního systému, jednak jeho dopad na efektivitu práce zdravotníků. Vyšlo najevo, že výsledky jsou ve vzájemné korelaci s celkovým pořadím nemocnic v projektu Nemocnice ČR 2009 tak, jak je vidí z pozice jejich klienta pacienti. Hodnocení pacientů a zdravotníků se protnulo právě v tomto bodě: nemocnice, které poskytují z hlediska spokojenosti pacientů nejlepší péči, jsou zároveň ty, jejichž informační systém je z hlediska personálu nejefektivnější a jehož uživatelé jsou s ním nejvíce spokojeni.



Podle Pavla Kubů, manažera společnosti Intel pro oblast zdravotnictví, už klíčová otázka nezní, zda informační systém ano, či ne, protože ani ty méně osvícené nemocnice už si dnes bez počítačů v určité síťové konfiguraci nedovedou představit svůj provoz, ale spíše jak komplexní má být a co vše do něj zahrnout. „Pokud se budeme bavit o nejkomplexnější možné integraci jednotlivých informačních systémů, která z nemocnice učiní jeden navzájem propojený informační celek, pak může zdravotnický profesionál díky této integraci získat úsporu jedné až dvou hodin denně, které věnuje pacientům. Pacienti tak dostávají podstatně bezpečnější a zároveň kvalitnější péči,“ vyjmenovává přínosy Pavel Kubů z Intelu.
Příklady z nemocnic, kde již k digitální integraci došlo, jsou jednoznačně pozitivní. Patří sem jak úspora pracovní doby, kterou lékař či zdravotní sestra mohou namísto papírování věnovat pacientovi. Zrychlení procesu příjmu pacienta a navýšení průchozí kapacity zdravotnického zařízení vede k vyšším příjmům zařízení a zvýšenému komfortu pacienta. Jeden domácí příklad za všechny: na základě provozu komplexního IT řešení dokázala Záchranná služba hlavního města Prahy snížit průměrný čas příjmu pacienta v pražských nemocnicích o pět minut. To má samozřejmě nejenom administrativní, ale i léčebný efekt: hladký příjem pacienta, v němž se minimalizují, či dokonce úplně odstraňují čekací doby, zkracuje celkový pobyt pacienta v zařízení a jeho celkovou léčbu. Na Dětské klinice v Košicích, kde onkologové začali využívat bezdrátovou síť a tablety, došlo díky tomu ke zkrácení doby hospitalizace dětí ze sedmi a půl na sedm dnů, což přineslo znatelné úspory nákladů vzhledem k vysokým cenám za lůžkoden na onkologickém oddělení.
„Potenciál informačních systémů v nemocnicích není zcela jistě využit optimálně, podobně jako u řady jiných organizací v různých oborech,“ říká Zeno Veselík, director Poradenských služeb společnosti KPMG Česká republika. Jeho optimální nastavení však není záležitostí výhradně IS/IT, ale je podmíněno splněním řady podmínek, například optimalizací procesů, controllingových funkcí a v neposlední řadě též nastavením potřebných motivačních systémů a hodnocení. „V tomto komplexu je skryta potenciální úspora v řádu minimálně pět až deset procent celkových provozních nákladů,“ dodává Zeno Veselík z KPMG.
Pavel Kubů z Intelu vidí potenciál úspor minimálně na úrovni jedné desítky procent v případě běžné okresní nemocnice využívající komplexní informační systém, což je v souladu se zahraničními zkušenostmi z podobných projektů. „Pohybují-li se provozní náklady průměrné okresní nemocnice na úrovni pět set milionů korun ročně, bavíme se o úspoře na úrovni padesát a více milionů korun. Náklady na lůžková zařízení v ČR (provozní i investiční) dosahují zhruba poloviny celkových výdajů na zdravotnictví – v roce 2008 to bylo 259 miliard korun. Můžeme tedy mluvit o tom, že rezerva systému zdravotní péče je v řádu jednotek až jedné desítky miliard korun,“ shrnuje Pavel Kubů z Intelu.

Socialistický zákon o zdraví lidu z roku 1966?

Předpoklady, že s pomocí počítačů se léčí lépe a efektivněji, se však nenaplňují ve všech českých nemocnicích. Důvodem je podle zmíněné analýzy fakt, že lékaři a sestry svádějí boj s administrativní zátěží v podobě nových vyhlášek a nařízení. Jan Bříza, zástupce ředitelky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, vidí problém v zastaralé legislativě, která nemocnice dohnala do stavu, že nemohou plně využít uživatelskou přívětivost počítačových systémů. Příkladem je rozšířená praxe „podvojného“ vedení zdravotnické dokumentace. „Kdybychom měli dodržet všechna pravidla, tak jak je zákon nařizuje, museli bychom všechno, i to, co máme v elektronické podobě, tisknout, což například sestry nutně irituje,“ uvádí Jan Bříza.
Právě sestry jsou často nejvíce na ráně a jejich významná část má za to, že informační systémy jejich práci komplikují. „V řadě nemocnic a zdravotnických pracovišť nejsou jednotlivé zdravotnické systémy propojené, takže například lékař na chirurgii si nemůže vytáhnout výsledky z biochemie. Důsledkem je, že se informace zdvojují a vedou souběžně v papírové a elektronické podobě, což představuje větší zátěž. Zdravotní dokumentace musí být ze zákona v tištěné podobě, takže ve finále se všechny dokumenty a nálezy v elektronické podobě musí vytisknout a vložit do složek pacienta,“ říká Irena Kouřilová, mluvčí České asociace sester ČR. Podle Ireny Kouřilové to není vina informačního systému jako takového, ale špatné organizace práce a zákona o zdraví lidu z roku 1966, který stále představuje základní normu, ačkoli je v některých bodech anachronický.
Největší bariéra spočívá v legislativě, souhlasí ředitel Nemocnice Strakonice Tomáš Fiala: „Legislativa ukládá povinnost vést dokumentaci v papírové podobě a neuznává jeho elektronickou formu. Významně by se nám všem proto ulehčilo, kdyby zdravotní dokumentace mohla být vedena elektronicky do určité úrovně bez elektronického podpisu.“ Právě Nemocnice Strakonice se umístila jako první v žebříčku nemocnic, jejichž personál hodnotil spokojenost s fungováním informačního systému a také jeho dopad na efektivitu práce zdravotníků.
Rovněž Zeno Veselík z KPMG Česká republika se domnívá, že elektronický oběh dokumentace je jistě žádoucím směrem vývoje. „Obecně lze říci, že e-forma by jistě měla přinést zvýšení efektivnosti práce s dokumenty, zvýšení rychlosti při vyhledávání informací i při jejich ukládání, další zvýšení efektivnosti by přinesla možnost snazšího a rychlejšího sdílení dat,“ tvrdí Zeno Veselík, podle něhož zdravotnická zařízení budou muset počítat s jistými novými náklady spojenými s ochranou dat, se zajištěním bezpečnosti jejich využívání, s ukládáním a se zálohováním. Přesto se jedná o rychle návratnou investici. Jak dodává Pavel Kubů z Intelu, na již zmíněné „bezpapírové“ Dětské klinice v Košicích se začala vyplácet již po šesti měsících provozu.
Co se týče rezerv v organizaci práce, zkušenost Jana Břízy z Všeobecné fakultní nemocnice je obdobná: „Elektronickou a papírovou formu nelze moc kombinovat, musíte si prostě vybrat mezi papírem a e-formou, u které musí figurovat elektronický podpis. V praxi se ale u některých lidí projevuje konzervatismus v tom, že setrvávají na starých pracovních postupech, a k nim přidávají ten nový. Pokud už si vyberete nový pracovní postup, musíte ten starý nahradit se vším všudy,“ konstatuje Jan Bříza, podle něhož nejde o chybu IT, ale lidí, kteří nastavují procesy v nemocnicích. Někdy totiž stačí udělat jenom krok a vše najednou funguje. „Nastavení informačního systému je odrazem této nové struktury procesů, pokud ho neprovedete, lidé budou dělat zbytečnou práci navíc,“ dodává Jan Bříza z VFN Praha, která v „žebříčku spokojenosti“ obsadila celkově šesté místo a v kategorii fakultních nemocnic dokonce zvítězila.

Přenosný počítač pro nemocnice – mobilní klinický asistent




Tablet s dotykovou obrazovkou a ergonomickým uchem pro přenášení a jednoduchou manipulaci při práci u pacientova lůžka váží 1,4 kilogramu. Zařízení je omyvatelné dezinfekčním roztokem, má integrovanou čtečku čárových kódů, čipových karet a fotoaparát. Zajímavá je superlehká „hot swap“ baterie, kterou je možné vyměňovat za provozu, aniž by přitom hrozila ztráta důležitých dat nebo zdržení kvůli vypnutí a zapnutí. Do nemocniční počítačové sítě se tablet připojí bezdrátově prostřednictvím WiFi sítě, eventuálně je možné sdílet data s digitálními diagnostickými přístroji přes komunikační rozhraní bluetooth.

 

Příklady z praxe: s čím informační systémy pomáhají

  • Personál má k dispozici maximum informací a může je snadno sdílet v propojených elektronických systémech. Dříve musel lékař některá vyšetření provádět znovu, protože se k jejich výsledkům nedostal.
  • V případě sester a lékařů pomáhají například už na příjmu, kde se automaticky vytisknou potřebné dokumenty – informovaný souhlas, čárové kódy na zkumavky pro laboratorní vyšetření, vzory informovaných souhlasů, posléze například recepty a vyúčtování péče, takže informační systém poskytuje personálu významnou podporu i při rutinních činnostech.
  • Celkově zrychlují přenos výsledků a obrazové dokumentace, lékaři už nemusí čekat, až někdo přinese snímek, který je o dvě patra výše, ale mají ho v téže chvíli, kdy je pořízen. Jak ukazuje příklad hamburské kliniky Asklepios, která je považována za nemocnici budoucnosti, vyspělé zobrazovací metody umožňují snadno a velice rychle na dálku konzultovat diagnózu pacienta s odborníky v jiných městech a propojovat je v on-line konziliích do jednoho celku, který šetří čas a peníze pacientů i zdravotníků. S tím souvisí i okamžitá možnost vyhodnocovat výsledky, což se samozřejmě pozitivně promítá do výsledků a kvality léčby.
  • Nemocnice mohou díky informačnímu systému přesně stanovit například objem péče nasmlouvané se zdravotními pojišťovnami, který je potřeba průběžně sledovat a vyhodnocovat. „Kontrolovaný objem péče, včetně například množství laboratorních vyšetření, musíme dodržet, aniž bychom ho výrazně přeplnili. Sledovat objem poskytnuté péče průběžně bylo dříve velmi obtížné, ne-li nemožné,“ říká ředitel strakonické nemocnice Tomáš Fiala.
  • Na sledování objemu péče například v pražské Všeobecné fakultní nemocnici navazuje celý systém objednávek léčiv a materiálu, který je provázaný s ordinacemi a umožňuje tak sledovat spotřebu léčiv. „Díky přehledu o stavu léčiv můžeme predikovat spotřebu a nemáme zbytečně vázané prostředky. Dříve tato data spravovalo mnoho lidí, které jsme tímto ušetřili,“ pojmenovává významný ekonomický přínos Jan Bříza z VFN Praha.
  • Informační systém eliminuje možnost poškození pacienta – poskytuje lepší možnosti ochrany dat a soukromí pacientů a snižuje možnost záměny při operacích a zdravotnických výkonech – pod dohledem elektronických aplikací by nedošlo například k záměně pacienta a vyoperování zdravé ledviny či k záměně dětí v porodnici. „V případě, že nastane v procesu léčby pochybení, mají informační systémy velkou výhodu v tom, že umožňují rychlejší zjednání nápravy a dohledání, jak a případně čí vinou k němu došlo,“ dodává Daniel Vavřina z HealthCare Institutu.
  • Informační systém představuje významnou příležitost, co se týče zpracování výstupních dat – nemocnice jeho prostřednictvím dostávají do ruky skvělý nástroj pro analýzu nejenom ekonomickou, ale i léčebnou. Umožňuje například sledovat dva lékaře, jak léčí stejnou diagnózu, a vyhodnocovat účinnost jejich práce. Takže jde nejenom o zpřesnění spotřeby materiálu a léčiv, ale také o sofistikovanější vedení léčby.

 



-mdk-

Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

Konec papírování, digitalizujte a usnadněte si práci!

IT Systems 3/2024V aktuálním vydání IT Systems jsme se zaměřili na vývoj digitalizace ve světě peněz, tedy v oblasti finančnictví a pojišťovnictví. Dozvíte se například, proč je aktuální směrnice PSD2 v inovaci online bankovnictví krokem vedle a jak by její nedostatky měla napravit připravovaná PSD3. Hodně prostoru věnujeme také digitalizaci státní správy a veřejného sektoru, která nabírá obrátky.