Zdravotnictví prochází zásadními změnami, a to zejména ve vztahu k pacientovi. Ten je stále častěji vnímán jako klient a zcela logicky se stává aktivním prvkem v léčebném procesu. Hlad pacientů po informacích je čím dále větší a lékaři jej musí brát v potaz, ať už se jim to líbí nebo ne. Podobně jako u jiných typů služeb i v oblasti zdravotní péče chtějí mít lidé možnost výběru a požadují stále vyšší úroveň zákaznických služeb. Online objednávání k lékaři, možnost elektronické preskripce na dálku, odborné konzultace pomocí elektronických nástrojů či výsledky vyšetření v elektronické formě patří mezi služby, které už požadují také čeští pacienti. Navíc i lékaři si uvědomují, že nové technologie pro ně mohou být přínosem. Lze tedy očekávat, že online služby se pomalu stanou standardem.

Výzvy 21. století

Komunikace s pacientem však není jedinou oblastí s potenciálem širšího využití eHealth. Zdravotnictví se čím dál více bude potýkat se stárnoucí populací, rostoucími nároky na zdravotní péči a nedostatkem zdrojů. Dle posledního sčítání žije v ČR 1 665 000 lidí starších 65 let. Toto číslo přitom neustále roste. Nyní tvoří senioři přibližně šestnáct procent české populace. V roce 2050 to však podle odhadů bude už celá třetina. Stárnoucí obyvatelstvo s sebou přináší řadu problémů: růst nákladů na zdravotní péči, vyšší nároky, méně prostředků v systému. V následujících desetiletích mohou náklady na systém veřejného zdravotnictví vzrůst až trojnásobně.

Více muziky za méně peněz

Aktuální stav je dlouhodobě neudržitelný. Systém zdravotní péče nezbytně potřebuje nové technologie, efektivnější procesy a moderní přístupy. A to navzdory tomu, že nyní se ke změnám staví spíše zdrženlivě. Je však potřeba splnit jeden základní předpoklad. Má-li být elektronizace úspěšná, musí v první řadě přinášet výhodu konečnému uživateli. Ten musí mít pocit, že se mu změna vyplatí, a věřit v její smysl. Z našich zkušeností a průzkumů je zřejmé, že i lékaři technologie vítají, pokud jim přinesou úsporu času, větší efektivitu či více potřebných informací. Pak nemají problém za ně zaplatit.

Změny proto musí zohlednit konkrétní potřeby uživatelů. Nyní však většina pokusů o eHealth postupuje přesně naopak. Drží se scénáře: nápad, akční plán, pilotní projekt. Ten iniciuje národní vláda či nadnárodní organizace. Postará se o financování, od uživatelů se požaduje pouze aktivní participace. Pilot většinou splní svůj účel a uživatelé potvrdí pozitivní dopady. Po skončení pilotu přestane sponzor s financováním provozu a očekává, že inovaci budou nadále platit uživatelé. Zde je většinou kámen úrazu. Uživatelé mají pocit, že inovace přináší benefit zejména původnímu investorovi, méně už jim samým. Jednoduše si spočítají, že se jim projekt nevyplatí. Iniciativa, jakkoliv dobře promyšlená a rozběhnutá, rychle skončí a investice jsou zmařeny. Řadu podobných případů bychom mohli najít i u nás.
 

Dá se tomuto vývoji zabránit? Proč v některých zemích eHealth úspěšně funguje již několik desetiletí, zatímco jinde veškeré pokusy doposud ztroskotaly? Pokud inovaci financuje stát, důležité jsou zejména výsledky v globálním měřítku. Na koncové uživatele se zapomíná. To vede k celé řadě problémů. Zdravotnické profesionály nezajímá, jak nové IT systémy prospějí systému jako celku, ale jak budou prospívat přímo jim – jejich ordinaci, zaměstnancům či pacientům. Řeší uživatelskou přívětivost, dopad na efektivitu, možnost dalšího využití dat nebo to, zda jim nový systém zbytečně nepřidělává práci. Tohle piloty často vůbec nezohledňují. Pokud budou požadavky lékařů nadále opomíjeny a zanedbávány, eHealth nikdy nebude fungovat tak, jak by měl. Akorát navýší míru skepse ze strany lékařů.

Bezpečnost na prvním místě

V oblasti IT je pro lékaře klíčová zejména ochrana osobních údajů a vysoká úroveň zabezpečení. V tomto ohledu jsou zdravotníci, a to nejen u nás, ale všude ve světě, velmi konzervativní. I proto se často brání cloudovým řešením, vzdáleným úložištím či centrálním databázím. Svá data musí mít pod kontrolou. A takto to ještě nějakou dobu zůstane. Pokud má být IT řešení úspěšné, k citlivým datům nesmí mít nikdo nepovolaný přístup. Funkční systém musí plně respektovat právo lékařů kontrolovat a spravovat vlastní data. Navíc nesmí uživatele zbytečně zatěžovat nebo mu přidělávat práci. Je potřeba zohlednit také řadu legislativních omezení. Už na první pohled to není snadný úkol. Avšak i zde se řešení najít dá.

Jde to, stačí naslouchat

Zdravotnictví se nových technologií nebojí. Stačí, když změna povede k řešení jejich problémů. Změny musí být zaváděny postupně, aby si na ně zvykli a uvědomili si jejich přínosy. A opět je potřeba zdůraznit vysokou míru bezpečnosti. I proto je důležité například asymetrické šifrování zpráv v systému nebo opatření každé elektronickým podpisem, aby bylo vždy možné dohledat, kdo v záznamu provedl nějaké změny.

Při implementaci je pak potřeba postupovat zespoda nahoru. Jediná správná cesta zavedení jakékoliv inovace, a to nejen v segmentu IT, musí respektovat požadavky uživatelů. Jenom tak získá jejich plnou a aktivní podporu. Stačí jen najít způsob, jak prostřednictvím IT přinést benefit koncovým uživatelům, tedy lékařům. Pak bude elektronizace postupovat výrazně rychleji než doposud.

Vladimír Přikryl Autor je generálním ředitelem společnosti CompuGroup Medical Česká republika.