facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT SYSTEMS 1-2/2015 , IT právo

Změny v uplatňování DPH u elektronických služeb

od 1. ledna 2015



Mendelova univerzita v BrněOd 1. ledna letošního roku došlo k významným změnám při uplatňování daně z přidané hodnoty u elektronicky poskytovaných služeb, telekomunikačních služeb a služeb rozhlasového a televizního vysílání. Změna v uplatnění místa poskytnutí služby vyplývá z novelizace směrnice EU o společném systému DPH. Do české právní úpravy DPH byly tyto změny implementovány novelou zákona o DPH č. 196/2014 Sb.


Změna se týká subjektů, které poskytují tyto služby osobám nepovinným k dani do jiných států Evropské unie. Osobou nepovinnou k dani je dle zákona o dani z přidané hodnoty osoba, která neuskutečňuje ekonomickou činnost. Bude se tedy jednat o poskytnutí elektronických a dalších uvedených služeb fyzickým osobám (občanům, kteří nepodnikají) z jiných států EU popř. právnickým osobám, které nevykonávají žádnou ekonomickou činnost.

Do konce roku 2014 se při poskytnutí těchto služeb osobám nepovinným k dani z jiných států EU uplatňovalo základní pravidlo dle § 9 odst. 2 zákona o DPH. Dle tohoto pravidla bylo místo plnění určeno dle sídla (nebo provozovny) poskytovatele. Pokud tedy do konce roku 2014 poskytla česká firma elektronicky službu např. slovenskému občanovi („nepodnikateli“), bylo místo plnění v ČR a DPH z této služby bylo odvedeno v České republice. Od roku 2015 bude místo plnění u elektronicky poskytovaných služeb, telekomunikačních služeb a služeb televizního a rozhlasového vysílání poskytnutých osobě nepovinné k dani určeno na základě § 10i dle místa příjemce služby. Služby budou tedy zdaňovány sazbou DPH platnou v členském státě zákazníka, příjemce služby.

Vymezení pojmu „elektronicky poskytovaná služba“ najdeme v § 10i zákona o DPH a podrobněji v nařízení Rady (EU) č. 282/2011 a v informacích na stránkách české finanční správy. Elektronicky poskytované služby jsou služby poskytované prostřednictvím veřejné datové sítě nebo elektronické sítě a z jejichž povahy vyplývá, že jejich poskytování je v podstatě automatizované a vyžaduje minimální lidský zásah a nejsou uskutečnitelné bez informačních technologií, s výjimkou pouze samotné komunikace prostřednictvím elektronické adresy.

Dle zákona o DPH a nařízeny Rady (EU) jsou elektronickou službou zejména:

  • hostování internetových stránek a dálková údržba programů a zařízení (zahrnuje i online uchovávání dat a online poskytování prostoru na disku na žádost),
  • dodání programového vybavení a jeho aktualizace (včetně online automatizované instalace filtrů na internetových stránkách a online automatizované instalace bezpečnostních bran),
  • dodání obrázků, textů a informací a zpřístupňování databází (zahrnuje také digitalizovaný obsah knih, odebírání online novin a časopisů, statistické údaje ohledně návštěvnosti internetových stránek, online aktuality, dopravní informace a zprávy o počasí, poskytování prostoru pro reklamu včetně bannerových reklam na internetových stránkách),
  • dodání hudby, filmů a her, včetně hazardních her a loterií, a dodání politických, kulturních, uměleckých, sportovních, vědeckých a zábavných pořadů a událostí,
  • poskytnutí výuky na dálku (automatizovaná výuka na dálku, která je pro svůj provoz závislá na internetu nebo podobné elektronické síti a jejíž provoz vyžaduje omezený lidský zásah s výjimkou případů, kdy je internet používán jako nástroj pro komunikaci mezi učitelem a studentem).

Nařízení Rady (EU) také uvádí příklady, co se nepovažuje za elektronické služby: např. dodání zboží, je-li objednávka a její zpracování provedeno elektronicky, disky CD-ROM, diskety a podobné nosiče, CD a audiokazety, videokazety a DVD, hry na discích CD-ROM, služby odborníků, jako jsou právníci a finanční poradci, kteří radí svým klientům elektronickou poštou, offline služby uchování dat, vstupenky rezervované online.

Aby se subjekty z důvodů poskytování elektronických služeb nemusely registrovat a odvádět daň z přidané hodnoty ve všech státech EU, do kterých poskytují elektronické služby občanům, mohou využít zvláštní režim jednoho správního místa (tzv. Mini One Stop Shop – MOSS). Na základě využití tohoto režimu se firma zaregistruje pouze v jedné zemi, kde bude odvádět DPH ze všech služeb poskytnutých občanům EU. Daňová správa tohoto členského státu pak bude provádět výběr, evidenci a odvod daně do jednotlivých zemí dle příjemců elektronických služeb. V ČR je použití tohoto režimu upraveno v § 110a až § 110ze zákona o DPH. Využití režimu jednoho správního místa je dobrovolné a daňové subjekty se mohou rozhodnout nevyužít tohoto režimu a registrovat se k DPH ve všech zemích, do kterých poskytují elektronické služby osobám nepovinným k dani (občanům).

Je třeba zdůraznit, že povinnost odvést DPH ze služeb poskytnutých občanům do jiných zemí EU má i český podnikatel, který není plátce DPH. Tento subjekt se nemusí registrovat v ČR jako plátce DPH, ale aby mohl využívat režim jednoho správního místa, musí se v ČR zaregistrovat jako identifikovaná osoba dle § 6j. Potom bude odvádět DPH pouze z elektronických služeb poskytnutých do jiných států EU a plnění poskytnuté v ČR nebude nadále zdaňovat. Identifikovaná osoba nemá u žádných plnění nárok na odpočet daně na vstupu.

Registrace k režimu jednoho správního místa

K režimu jednoho správního místa Evropské unie v tuzemsku se může zaregistrovat subjekt, který má v České republice sídlo nebo provozovnu (pokud nemá na území EU sídlo), je v ČR registrován jako plátce DPH nebo tzv. identifikovaná osoba a nepoužívá režim jednoho správního místa v jiném členském státě EU. Místně příslušným finančním úřadem je pro všechny české subjekty Finanční úřad pro Jihomoravský kraj. Přihlášku k registraci musí poskytovatel elektronických a dalších uvedených služeb podat v kalendářním čtvrtletí, které bezprostředně předchází kalendářnímu čtvrtletí, od něhož hodlá tento režim využívat. Výjimku tvoří situace, kdy je vybraná služba poskytnuta ještě před začátkem následujícího čtvrtletí. Pokud hodlá osoba povinná k dani používat tento zvláštní režim již od čtvrtletí poskytnutí služby, je povinna podat přihlášku k registraci do 10 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém vybranou službu poskytla.

Příklad registrace do režimu jednoho správního místa:

Česká osoba povinná k dani poskytla elektronickou službu pro slovenského občana 12. 4. 2015 a není registrována k MOSS. Pokud hodlá využít režim jednoho správního místa již od tohoto prvního poskytnutí služby, je povinna podat přihlášku k registraci do 10. 5. 2015, v příslušné kolonce uvede datum poskytnutí první služby 12. 4. 2015 a registrace bude účinná od tohoto data. Pokud by přihlášku podala později, byla by registrace účinná až od dalšího čtvrtletí, tj. od 1. 7. 2015.

Obr. 1: Přihlášku k registraci do režimu jednoho správního místa lze podat pouze elektronicky na stránkách finanční správy
Obr. 1: Přihlášku k registraci do režimu jednoho správního místa lze podat pouze elektronicky na stránkách finanční správy v části daňový portál, podání přihlášky musí být potvrzeno elektronickým podpisem nebo ověřením identity pomocí údajů pro přihlášení do datové schránky.

Přihláška k režimu jednoho správního místa se podává výhradně elektronicky, prostřednictvím daňového portálu. Podání přihlášky je nutné potvrdit buď uznávaným elektronickým podpisem nebo ověřením identity podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Fyzické osoby, které nemají datovou schránku, si ji musí před podáním žádosti o registraci tedy zřídit nebo si musí opatřit uznávaný elektronický podpis. Rozhodnutí o registraci bude daňovému subjektu doručeno do datové schránky nebo, nemá-li zpřístupněnu datovou schránku, na e-mailovou adresu uvedenou v přihlášce, a to do 30 dnů od podání přihlášky k registraci.

Kromě režimu jednoho správního místa pro subjekty z EU existuje i režim jednoho správního místa pro subjekty ze států mimo EU. Tyto subjekty využívaly tento režim již v předchozích letech. Pokud subjekty ze států mimo EU poskytují elektronické služby občanům z EU, tak si mohou zvolit, ve kterém státě EU se zaregistrují k režimu jednoho správního místa, na rozdíl od subjektů z EU, které se musí k tomuto režimu registrovat vždy ve státě svého sídla.

Podání daňového přiznání v režimu jednoho správního místa

Zdaňovacím obdobím pro účely MOSS je pro všechny subjekty kalendářní čtvrtletí. Daňové přiznání se bude podávat výhradě prostřednictvím daňového portálu. Do aplikace MOSS se plátce přihlásí buď prostřednictvím údajů pro přihlášení do datové schránky nebo prostřednictvím kvalifikovaného certifikátu. Daňové přiznání se bude podávat ve lhůtě do 20 dnů od skončení zdaňovacího období, a to i v případě, že za příslušné zdaňovací období subjekt neposkytl vybrané služby, podává se tedy i tzv. „nulové přiznání“. Pozor na skutečnost, že přiznání musí být podáno nejpozději 20. dubna, 20. července atd., i když tento den připadá na sobotu, neděli nebo svátek. Daňové přiznání obsahuje údaje o elektronicky poskytnutých službách, telekomunikačních službách, službách televizního a rozhlasového vysílání, a to vždy kumulovanou hodnotou celkového základu daně pro každý stát spotřeby. V daňovém přiznání se rovněž uvádí typ sazby daně (základní/snížená). Následně se automaticky nabídne sazba daně platná pro příslušný stát spotřeby a vypočtená výše daně. Výši sazeb DPH uplatňovaných v jednotlivých státech EU u elektronických služeb lze nalézt na stránkách české finanční správy v části mezinárodní spolupráce a DPH. Zpravidla je uplatňována základní sazba DPH pro všechny elektronické služby, pouze ve Francii je uplatňována snížená sazba 5,5 % pro elektronické knihy a 2,1 % na e-noviny a v Lucembursku je uplatňována snížená sazba 3 % na elektronické knihy. Daň se vyčíslí v eurech s přesností na dvě desetinná místa. Pro přepočet na eura se použije směnný kurz Evropské centrální banky zveřejněný pro poslední den zdaňovacího období nebo nejbližší následující den, pokud pro poslední den zdaňovacího období není kurz zveřejněn.

V přiznání podaném v režimu MOSS bude uplatňována pouze daň na výstupu a nebude v tomto přiznání uplatňován nárok na odpočet daně. Nárok na odpočet daně u vstupů spojených s těmito službami bude český plátce uplatňovat v českém daňovém přiznání, popřípadě režimem vrácení DPH uhrazeného v jiném statě dle § 82, pokud u některých vstupů zaplatil v ceně služby nebo zboží DPH jiného státu EU.

Obr. 2. Přiznání k DPH v režimu jednoho správního místa budou daňové subjekty podávat výhradně elektronicky prostřednictvím daňového portálu.
Obr. 2. Přiznání k DPH v režimu jednoho správního místa budou daňové subjekty podávat výhradně elektronicky prostřednictvím daňového portálu. V přiznání budou uvedeny hodnoty základu daně dle jednotlivých států spotřeby.

Nepodá-li v režimu MOSS plátce daňové přiznání do 30 dnů od skončení zdaňovacího období, bude mu správcem daně v tuzemsku zaslána upomínka na e-mailovou adresu. Pokud subjekt obdrží upomínku za tři po sobě jsoucí kalendářní čtvrtletí a nepodá do 10 dnů od obdržení upomínky daňové přiznání, bude to bráno jako závažné porušení pravidel režimu MOSS a bude mu zrušena registrace v tomto režimu.

Platba daně musí být českému správci daně uhrazena v eurech, a to bezhotovostním převodem. Platba bude správci uhrazena v den podání nebo nejpozději v den, kdy mělo být podáno daňové přiznání. Platba je považována za provedenou v den, kdy je připsána na bankovní účet správce daně v tuzemsku. Český finanční úřad potom přepošle daň příslušným státům spotřeby, v prvních dvou letech si stát registrace ponechá 30 % výnosu daně, v dalších dvou letech 15% výnosu daně.

Veškerá základní komunikace českých subjektů registrovaných v režimu jednoho správního místa bude probíhat s českým finančním úřadem. Teprve pokud český správce daně vystaví upomínku k podání daňového přiznání nebo k provedení platby a daňový subjekt přesto svou povinnost nesplní, bude další kroky vedoucí k vybrání daně činit stát spotřeby. Tyto následné kroky se řídí postupy a pravidly státu spotřeby, včetně stanovení sankcí a poplatků.

Určení místa příjemce služby

Subjekt poskytující elektronickou službu bude muset určit místo příjemce této služby. Této problematice se věnuje nařízení (EU) č. 282/2011, které je novelizované nařízením Rady (EU) č. 1042/2013. Nařízení stanovuje, že místo příjemce bude určeno na základě dvou důkazů, které si neprotiřečí. Těmito důkazy jsou:

  • fakturační adresa příjemce,
  • adresa internetového protokolu (IP) zařízení, které používá příjemce, nebo jakýkoli způsob geolokalizace,
  • bankovní údaje, např. místo, kde je veden bankovní účet používaný k placení, nebo kontaktní adresa příjemce, kterou má uvedená banka k dispozici,
  • mezinárodní směrový kód země mezinárodní identifikace mobilního účastníka uložený na SIM kartě, kterou používá,
  • místo pevné linky příjemce, jejímž prostřednictvím je mu služba poskytována,
  • jiné informace důležité z obchodního hlediska.

Pokud jsou však telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronické služby poskytnuty na místě, jako je například telefonní budka, telefonní stánek, přístupový bod Wi-Fi, internetová kavárna, restaurace nebo hotelová hala, na kterém musí být příjemce fyzicky přítomen, aby mu mohla být služba poskytnuta, má se za to, že příjemce je usazen, má bydliště nebo se obvykle zdržuje v daném místě a že tato služba se tam skutečně používá a využívá. To znamená, že v tomto případě bude DPH odvedeno v tom státě, kde se nachází internetová kavárna, restaurace atd., bez ohledu na skutečné bydliště uživatelů služeb.

Poskytování elektronických služeb plátcům DPH a mimo EU

Ve zdaňování elektronických služeb poskytovaných osobám povinným k dani a služeb poskytovaných do zemí mimo EU nedochází ke změně v uplatňování DPH. V těchto případech není rozhodující, zda příjemce služby je v jiné zemi plátce, důležité je pouze, že je to subjekt, který vykonává ekonomickou činnost. Potom je místo plnění i nadále v jiném státě EU dle sídla příjemce a dle § 9 odst. 1 má povinnost odvést DPH na základě režimu přenesení daňové povinnosti (reverse charge) příjemce služby. Beze změny je také poskytování elektronických služeb subjektům do třetích zemí (mimo EU), kdy místo plnění je vždy ve třetí zemi a tyto služby tak nepodléhají DPH na území EU.

Příklady zdaňování elektronicky poskytovaných služeb v roce 2015:

Český plátce DPH poskytl v prvním čtvrtletí roku 2015 elektronické služby, příjemcem služby je:

  1. osoba povinná k dani (podnikatel) z Ruska,
  2. osoba nepovinná k dani (občan, nepodnikatel) z USA,
  3. podnikatel z Německa, který je v Německu zaregistrován jako plátce DPH,
  4. osoba povinná k dani (podnikatel) z Rakouska, který není v Rakousku registrovaná jako plátce DPH,
  5. osoba nepovinná k dani (občan, nepodnikatel) z ČR,
  6. osoba nepovinná k dani (občan, nepodnikatel) ze Slovenska.

U 1. až 5. služby je uplatněn stejný postup jako do konce roku 2014, od roku 2015 nedochází k žádné změně.

1. a 2. služba budou účtovány bez DPH, místo plnění bude ve třetí zemi (mimo EU), základ daně bude vykázán v přiznání v ČR.
3. a 4. služba budou také účtovány bez DPH, místo plnění je v jiném členském státě, protože příjemcem je osoba povinná k dani (podnikatel), uplatní se režim přenesení daňové povinnosti. Povinnost odvést DPH má příjemce služby, základ daně bude vykázán v přiznání v ČR.
5. služba bude občanovi ČR účtována s českou DPH, základ daně a DPH budou uvedeny v „běžném“ přiznání v ČR.
6. služba bude občanovi Slovenska účtována se slovenskou DPH a bude vykázána ve speciálním přiznání podaném v rámci režimu jednoho správního místa (MOSS), DPH ze služby bude odvedena v eurech na speciální účet českého finančního úřadu.

Závěr

Až praktické uplatňování nového režimu zdaňování elektronicky poskytovaných služeb ukáže, jak složitý bude pro daňové subjekty a správce daně. Lze ale konstatovat, že zavedení režimu jednoho správního místa a odlišné zdaňování určité skupiny služeb ještě více komplikuje systém uplatňování daně z přidané hodnoty. Evropská unie místo zjednodušení systému výběru daně z přidané hodnoty a jeho změn, které by měly za cíl omezit daňové úniky, jde dle mého názoru přesně opačným směrem. Systém výběru daně, kdy některé kroky bude vůči plátcům činit český finanční úřad a jiné kroky správce daně ze státu příjemce služby, nebude přehledný ani pro daňové subjekty ani pro správce daně.

Podrobnější informace a odkazy na směrnice a nařízení EU lze nalézt na webových stránkách finanční správy www.FinancniSprava.cz.

Ing. Miloš Grásgruber, Ph.D.

Autor článku působí na Ústavu účetnictví a daní Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

Konec papírování, digitalizujte a usnadněte si práci!

IT Systems 3/2024V aktuálním vydání IT Systems jsme se zaměřili na vývoj digitalizace ve světě peněz, tedy v oblasti finančnictví a pojišťovnictví. Dozvíte se například, proč je aktuální směrnice PSD2 v inovaci online bankovnictví krokem vedle a jak by její nedostatky měla napravit připravovaná PSD3. Hodně prostoru věnujeme také digitalizaci státní správy a veřejného sektoru, která nabírá obrátky.