Mezi zákazníky Minerva ČR patří společnosti z následujících průmyslových odvětví:

• automobilový průmysl – Johnson Controls, IACG, TRW Lucas Varity, Inteva Products CR, Aisan Industry, Fuji Koyo, Tower Automotive,
• strojírenství a elektronika – VOP 026 Štemberk, Unex, První brněnská strojírna, TES Vsetín, ČKD Blansko, FEI, Laird Technologies, Saft-Ferak,
• potravinářství a nápojový průmysl – United Bakeries, Hamé, Madeta, Hollandia, St. Nicolaus,
• spotřební zboží – Korado, Hranipex Colorlak, Jitona, Magnum Parket,
• farmacie a zdravotnictví – Beznoska, Medin, SpofaDental, Vitar.

Společnost Minerva Česká republika letos slaví dvacet let působení na trhu. Určitě je to dobrá příležitost k ohlédnutí. Můžete zavzpomínat na nejzajímavější firemní milníky, které provázely působení Minervy na českém trhu?

Firma vznikla v roce 1992 v Českých Budějovicích. V počátcích jsme se zaměřovali na hardware, a méně na dodávky softwaru. Velice záhy jsme si ale uvědomili, že tudy cesta nevede. Začali jsme proto hledat partnera pro dodávky softwarových řešení. Uzavřeli jsme partnerství s americkou firmou QAD a začali lokalizovat, dodávat, implementovat a následně servisovat jejich systém v České republice. Je to činnost, kterou děláme dodnes, a zároveň největší milník ve vývoji firmy. Následně v roce 1996 došlo k založení pobočky na Slovensku a proběhly první implementace v České republice. Další důležitý milník představovalo spojení s nadnárodním holdingem Minerva International Holding z Velké Británie. Začali jsme přejímat know-how od našich britských kolegů, spolupracovat s Minervou ve Skandinávii a Německu. Stali jsme se největším evropským partnerem společnosti QAD. Minerva ČR už měla exkluzivní distribuční smlouvu pro Českou republiku a Slovensko a získala distribuční práva pro pobaltské státy a Rusko. Jak šel vývoj, došlo ke změně vedení britského holdingu a my jsme se rozhodli jít vlastní cestou. Ředitelé společnosti Minerva Česká republika tedy vstoupili do jednání s britským majitelem a odkoupili sto procent akcií společnosti.

Segmenty trhu, na které se Minerva zaměřuje, byly snad nejvíce zasaženy finanční krizí a následnou hospodářskou recesí v letech 2008 a 2009. Jak se vám podařilo tímto obdobím projít?

Nedomnívám se, že by nás krize nějak významně poznamenala, ale samozřejmě jsme ji pocítili. Například v potravinářství a nápojářství nebyla tolik patrná, ale v automobilovém průmyslu se vyskytovalo období, ve kterém firmy vůbec neinvestovaly. Některé měly dokonce zákaz účasti na školeních, nesmělo se nikam cestovat. Toto období naštěstí netrvalo z našeho pohledu dlouho, jednalo se o půl roku, maximálně rok. Dnes musím říct, že v automobilovém průmyslu cítíme silné oživení. Naše firma se v době krize zaměřila hodně na interní procesy, připravovali a lokalizovali jsme nové verze a probíhalo několik implementací nových verzí u našich stávajících zákazníků.

Změnila krize strukturu poptávaných zařízení? Jsou poptávány jiné funkcionality než dříve?

Rozhodně. Typickým příkladem je požadavek, aby aplikace typu business intelligence či CRM byly standardní a integrální součástí dodávaného balíku. Myslím si, že se nejen v České republice objevuje požadavek, aby měl základní balík širší pokrytí.

Vaše podnikání je postaveno na řešení od jednoho dodavatele. Neuvažovali jste někdy o rozšíření portfolia ve smyslu dalších IT partnerů?

Produktů i partnerů máme více, ale máte pravdu, že nejvíce stavíme na jednom ERP systému, často doplněném o zdokonalené plánování výroby, které nese název Preactor (plnohodnotný APS systém). Součástí našich dodávek jsou i menší produkty, jako mzdy a personalistika, docházkový systém a systémy, které zákazníci požadují v rámci komplexní dodávky. Nikdy jsme ale neuvažovali o tom, mít ERP systém pro jiný segment, a to i z důvodů našich dlouhodobých, a musím říci korektních a fungujících vztahů se společností QAD. Od začátku máme určitou exkluzivitu a v rámci ní se plně zaměřujeme na jejich produkty.

Pojďme se nyní podívat na udržitelnost businessu jako celku. Co jsou podle vás klíčové atributy udržitelného rozvoje firmy, která je dodavatelem ERP systému, a vůbec vztahu mezi touto firmou a jejím zákazníkem?

Důležité je mít kvalitní produkt s garantovaným vývojem. My jsme se ve vztahu k zákazníkovi nyní dostali do pozice, kterou by američtí kolegové označili jako „trusted adviser“. Nejsme pouhým dodavatelem nebo implementátorem. Naši konzultanti dokážou zákazníkům poradit i to, jak zlepšit procesy. Investujeme do vzdělávání, máme silný tým čtyřicátníků až pětačtyřicátníků, kteří za sebou mají minimálně sedm až deset úspěšných projektů. Jsou to odborníci na určitý segment a jsou schopni zákazníkovi s jeho byznysem poradit. Tím se odlišujeme od konkurence, se kterou se potkáváme v České republice.

Jak se vám podařilo udržet kolektiv v období, kdy se IT firmy vzájemně kanibalizovaly, přetahovali se odborníci? A jak vnímáte situaci na trhu práce nyní? Říká se, že došlo k určitému ozdravení, že se poptávka a nabídka zčásti vyrovnaly.

Určitě. Když jsme před deseti lety sháněli konzultanty nebo programátory, byl to velký problém. Dnes je na trhu práce výrazně více mladých odborníků, kteří jsou připraveni nastoupit. Je z čeho vybírat. Důležitá je i spolupráce s vysokými školami a podpora absolventů, čemuž se snažíme přispět, jak můžeme. Například pravidelnou výukou na VŠE a ČVUT, kde už patnáct let spolupracujeme s profesorem Králem a „vyučujeme“ náš systém. Studenti se učí průchod zakázky systémem a vše, co s tím souvisí. Spolupracujeme i s univerzitami v dalších regionech.

Co je momentálně na trhu informačních systémů nejvíce poptávané?

Záleží na segmentu. Například v automobilovém průmyslu je poptávka jednoznačně daná. My na to reagujeme tím, že máme předpřipravené řešení s tím, co firmy v uvedeném segmentu potřebují, pro tento obor jsou to například zákaznicko-odběratelské rozvrhy, EDI komunikace a traceability (zpětná dosledovatelnost) všech artiklů. Podobná situace je v potravinářství, kde poptávka směřuje spíše k marketingovému řízení firmy či řízení vztahů se zákazníkem. V každé oblasti jsou určitá specifika.

Dělali jste i projekty, kdy má firma pokrytu většinu procesů nějakým systémem a po vás poptává pouze plánování a řízení výroby?

Běžně tyto projekty nevyhledáváme. Na druhou stranu musím přiznat, že existují nadnárodní, globální projekty, na kterých spolupracujeme se společností QAD, ve kterých dodáváme řízení výroby, případně řízení skladů, zatímco finance a další procesy řeší jiný ERP systém, který není tak silný ve výrobních procesech. S tímto se setkáváme většinou u mezinárodních projektů.

Bavili jsme se o odvětvích, na která cílíte. Pro jak velké podniky jsou vaše řešení vhodná?

Máme malé, střední i velké zákazníky. Obecně se zaměřujeme na středně velké firmy, což znamená řádově desítky, možná i stovky uživatelů a možnost nasadit systém v řádu měsíců. Ale jak jsem zmiňoval, „dělali“ jsme i menší podniky, u kterých očekáváme, že dále porostou. Na druhou stranu jsme provedli i jednu z největších implementací systému ERP v České a Slovenské republice. Na počet uživatelů se v případě nejmenšího projektu jednalo o pět, u největšího přibližně o tisíc uživatelů.

V rozpětí zákazníků, na které cílíte, jsou i menší společnosti. Pro ty byla v posledních letech impulzem k investicím do IT možnost získat dotace. Jaké máte zkušenosti s využitím peněz z evropských fondů?

Osobně se k dotacím na IT projekty stavím poměrně negativně. Domnívám se, že i podpora, například formou lepšího přístupu k úvěru pro malé firmy, by byla lepší než přes dotace. Jejím důsledkem je totiž vyšší korupční prostředí v oblasti, kde působíme. Dříve jsme komunikovali buď přímo s majiteli firem, nebo s pověřeným vedením a s korupcí jsme se moc nesetkávali.

Pojďme do světa, odkud přichází nové trendy měnící IT. Na mysli mám zejména mobilitu, která se skloňuje ve všech pádech, a dále například cloud computing, poskytování IT služeb formou vzdáleného hostování. Jaký je váš názor na tyto dva trendy?

Náš hlavní vývoj probíhá v Kalifornii, takže mobilita v tomto případě znamená iPad a iPhone. Musím říct, že QAD i naši programátoři udělali velký pokrok a naše nabídka dnes standardně podporuje manažerské rozhodování na iPadu a iPhonu. Většina funkcí, které potřebuje manažer pro své rozhodování je dnes přístupná na iPadu. Další stránkou mobility je CRM systém, který je přístupný na různých mobilních zařízeních.

Vy tedy identifikujete, které funkce systému jsou užitečné pro mobilní pracovníky, a ty mu doručíte na mobilní zařízení?

Přesně, dnes existuje mapa toho, co v systému funguje na mobilních zařízeních. Jsou to funkce pokrývající procesy, které využívají hlavně manažeři.

A cloud computing?

Je třeba rozlišovat, co vidíme ve světě, a jaká je situace u nás. Ve světě má dnes QAD řádově 25 až 30 projektů realizovaných na bázi cloud computingového obchodně-licenčního vztahu. Což znamená, že zákazník opravdu nic nemá, přihlašuje se do aplikace, která je v datacentru, platí za počty uživatelů, za funkce, které používá. Takto si představuji cloud computingu, jak by měl opravdu vypadat. V České republice je to, řekněme otevřeně, velký zmatek. Byl tu outsourcing, model SaaS, dnes je tu cloud computing, ale každý si pod tím vykládá něco jiného, takže situace není pro zákazníka jednoduchá. Existují určitá specifika a musím přiznat, že my a ani naši zákazníci nejsme připraveni na používání cloud computingu tak, jako je tomu v Americe. Proto jsme se společností QAD zhruba před rokem a půl přistoupili k projektu internacionalizace, kdy chceme mít již v příštím roce takovou verzi systému, aby zákazník nepotřeboval lokální úpravy a mohl případně na cloud computingový model přistoupit.

Před půl rokem jste se k uplatnění cloud computingu v oblasti plánování a řízení výroby vyjádřil skepticky. Zdůrazňoval jste, že takový systém je laděn do určité míry podniku na míru, kopíruje procesy, které bývají velmi specifické. Mně z toho vyplynulo, že informační systém zůstane obklíčený různými službami, které podnik dříve nebo později bude používat formou služby. Jak spolu dokáží tyto dva světy komunikovat? Setkali jste se už s takovým hybridním modelem?

Máme zákazníky, kteří se napojují na naše datové centrum se střediskem v Táboře a zároveň používají SaaS. My jim udržujeme konkrétní, pro ně lokalizovanou verzi. Před půl rokem jsem byl hodně skeptický. Dnes si ale nasazení cloud computingového řešení pro plánování a řízení výroby v některých oblastech dokážu představit. Například v automobilovém průmyslu jsou požadavky firem velmi podobné a i my systém podobně nasazujeme. Kdyby tedy přišla verze lokalizovaná již od autora, mohli bychom přistoupit na tento model. Naopak, co se týče potravinářství a nápojového průmyslu, jsem stále pesimista.

A důvěra zákazníků v cloudový model?

Situace se v tomto ohledu výrazně zlepšila. Důvěra k tomu, že systém běží někde jinde, a ne v mé budově, už pomalu vzrůstá.

Vzhledem k množství dodavatelů na českém trhu se často říká, že je náš trh roztříštěný a nevyhnutelně spěje ke konsolidaci. Ale říká se to už dlouho a konsolidace zatím postupuje zvolna. Lze ji na malém trhu ustát?

Nedokážu si představit, že bychom dnes začínali znovu, že bychom dnes neměli silnou instalovanou bázi a zákazníky, kteří chtějí nové projekty, nové verze. Na zdejším trhu jsou velké firmy, dodavatelé systémů naší kategorie typu all-in-one, kteří ale směřují trošku jinam. Pak jsou tu best-of-breed, oborová řešení, kam se pozicujeme i my. Řekl bych, že nám oproti minulosti trošku ubyla konkurence. Je to i tím, že velcí hráči skupují menší, byť třeba jen kvůli jejich instalované bázi. A pak je zde ono atypické velké množství lokálních firem, které se snaží dodávat ERP systémy. Tam si nedokážu představit, co se bude dít. Firmy vznikají a zanikají, a přestože se v oboru pohybuji už dvacet let, sám v tomto případě další vývoj nedokážu odhadnout.