facebook
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přehledy
IT Systems - online trafika
 
Tematické seriály
Nové!

GDPR

General Data Protection Regulation zásadně mění zpracování osobních údajů a zavádí nové povinnosti...

články >>

 
Nové!

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 
Nové!

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 

Komplexní svět eIDAS

O nařízení eIDAS již bylo mnoho řečeno i napsáno. A proto jediné, o čem...

články >>

 

Trendy v CRM

Systémy pro řízení vztahů se zákazníky (CRM) prochází v posledních letech výraznou změnou. Zatímco dříve...

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 

Pokročilá analýza provozu datových sítí

V tomto čtyřdílném seriálu vás seznámíme s různými metodami a přístupy...

1. až 4. díl >>

 

Cesta k efektivnímu identity managementu

Správa identit a přístupů (IAM) je klíčová oblast pro zaručení bezpečnosti...

1. až 9. díl >>

IT SYSTEMS 4/2015 , ERP systémy , Plánování a řízení výroby

Nahradit, či nenahradit stávající informační systémy?



ITeuroDnes již těžko narazíme na střední či větší výrobní firmu, která by neměla implementován ERP informační systém. Spíše naopak, stále častěji se potkáváme s firmami, které z různých důvodů provozují několik více či méně propojených komplexních informační systémů. Například účetní systém, ERP systém pro výrobu a logistiku a APS pro plánování a rozvrhování výroby. Proč je nenahradit jedním systémem?


V naší republice mají nejdelší historii systémy účetní, které dobře podporují českou legislativu a jsou cenově dostupné. Nebylo tedy špatné rozhodnutí, když vedení firmy zvolilo lokální ekonomický software. V podnicích, které jsou či byly vlastněny zahraničním majitelem, byla situace jiná – ekonomický systém byl nadiktován mateřskou společností.

Pouze účetní systém pro výrobní firmy nedostačuje a manažeři dospěli k závěru, že je třeba jej doplnit komplexním ERP řešením, případně řešením specificky určeným pro výrobní podniky. Lokální systémy neměly ovšem takovou tradici, zkušenosti ani kvalitu. Druhou volbou tak byly systémy zahraniční produkce nebo byl ERP systém přímo určen zahraničním vlastníkem. Stalo se ovšem, že účetní systém zůstal zachován – pro zvyk účetního oddělení, z obavy (i oprávněné), že cizí systémy nejsou dostatečně lokalizovány, či proto, že stejný účetní software využívají další firmy patřící do stejné skupiny či stejnému majiteli.

Příběh pokračuje, neboť úspěšné výrobní firmy časem přišly na to, že dalšímu rozvoji nebo zákaznické spokojenosti brání nedostatky v plánování materiálu a výrobních kapacit. Plánování bylo personálně a časově náročné, s vysokou operativou a chybovostí. Logicky jako první přišel dotaz na dodavatele stávajícího ERP systému, jestli má a může zprovoznit plánovací modul. V lepším případě tento modul v nějaké podobě ve stávajícím IS existoval a byl i nasazen a využíván. Velmi často ovšem firmy zjistily, že takový modul v jejich ERP neexistuje, je nepoužitelný nebo nedostatečný pro jejich typ výroby.

Vedení firmy tedy začne hledat systém pokročilého plánování a rozvrhování výroby (APS), kterým doplní stávající dvojici systémů. Proč ale pořizovat další systém? Neexistuje řešení, které je schopno nahradit jak účetní software, ERP informační systém a plánovací modul v jednom balíku? Pokud ano, co brání nahrazení stávajících systémů jedním komplexním řešením?

Je několik důvodů, proč vedení firem vůbec neuvažuje či nerozhodne o výměně stávajících informačních systémů:

  • Obava z implementace nového IS, odpor uživatelů, špatné zkušenosti či bolesti při zavádění předchozích informačních systémů. Tak, jak je přesvědčeno vedení společnosti o výhodách jednoho řešení, je třeba motivovat a přesvědčit i uživatele.
  • Vedení nemá možnost změny systémů, neboť ERP či účetní a ERP systém je dán mateřskou společností nebo majitelem. Rozhodnutí tak nemá v rukou management firmy, nebo, výjimečně, nemá dostatečné podklady pro to, aby majitele o výměně přesvědčilo. V druhém případě je jednou z možností a argumentem předložit kvalitní kalkulaci návratnosti investice (ROI), resp. porovnání různých variant řešení.
  • Předpoklad, že pokud nevyměníme ERP systém, nebudeme muset kvůli modulu APS změnit zavedené firemní procesy. To je ovšem předpoklad mylný - zavedení jakéhokoliv systému plánování výroby (hovoříme o systémech, kdy výrobní a materiálový plán kompletně zpracuje a optimalizuje plánovací modul), vyžaduje vždy změnu nebo zavedení nových procesů. Je třeba si položit otázky: Jak dobře informační systém, který nemá plánovací modul, podpoří nové procesy? Bude mne nutit k dodržování správných postupů, nebo zůstaneme u stávajících (pohodlných) řešení a datového smetí? Jak budou spolupracovat plánovač a ostatní oddělení firmy, jak budou sdílet data a výsledky plánu, když každý bude používat jiný software?
  • Přesvědčení, že je špatné obětovat již vynaložené náklady na pořízení a údržbu stávajících IS. Náklady, které v minulosti firma utratila za licence, podporu, úpravy či školení uživatelů, již byly vynaloženy a budoucí hospodářský výsledek firmy neovlivní. Co ovšem ziskovost firmy ovlivní, jsou náklady, které vynaloženy teprve budou. Vedení by si tedy mělo položit otázku: Kolik nás bude stát podpora stávajících systémů plus pořízení plánování výroby plus propojení plánování s ERP oproti variantě výměny stávajících systémů a jejich nahrazením jedním komplexním řešením včetně plánování výroby? Chce to i velký kus osobní odvahy (a argumenty) prosadit novou cestu (a investice), když stejní lidé obhájili nebo rozhodli o pořízení izolovaných řešení a nákladech s nimi spojených.

Uvedli jsme tedy skutečnosti, proč nechceme nahradit stávající systémy. Jaké jsou důvody pro to, abychom to udělali?

  • Použití některých funkcí má smysl (a přínosy) pouze nad jednotným IS. Používáte nebo chcete používat nové funkce, jako jsou workflow, informační panely, BI, portály a další? Ano? Pak si také položte otázku, jak moc vám tyto funkce pomůžou, budou-li dostupné pouze v jednom z provozovaných systémů? Jak moc je užitečné workflow pro schvalování faktury běžící v účetním systému, když data o nákupu a příjmu jsou v ERP?
  • Nové a jednotné technologie. Důvodem pro přechod na novější technologie nemůže být ten, že jsou nové, nýbrž je a musí být ryze pragmatický: bezpečnost, podpora aktuálního HW a mobilní přístup, jednodušší správa a také dostupnost odborníků, kteří s provozovanou platformou umí pracovat. Na druhou stranu zvažte, které technologie skutečně chybí, které chcete nebo plánujete využívat.

  • ITeuro

  • Příležitost pro změnu a zlepšení firemních procesů. Brzdou rozvoje firmy je obvykle firma sama, její procesy a také setrvání u stávajících systémů. Implementace nového komplexního IS pomůže tyto procesy zjednodušit, zrychlit a ty nepotřebné zrušit.
  • Využití zkušeností. Know-how pracovníků získané z implementace a používání stávajících IS není při zavádění nového systému ztraceno. Naopak je velice cenné a využitelné za předpokladu, že klíčoví uživatelé či firma netrvají na kopii stávajících systémů (a tím i zakonzervování stávajícího stavu). Zkušení zaměstnanci odkryjí nedostatky stávajících IS, nedostatky v komunikaci, výměně dat a informací nebo nefunkční procesy.
  • Náklady na vlastnictví. To, co vás zajímá, jsou náklady na pořízení nových modulů a budoucí náklady na vlastnictví stávajících IS. Náklady na pořízení nového systému jsou dobře zdokumentované a jejich vyčíslení není problém. Náklady na provoz nemusí být snadné zjistit, neboť jsou často zahrnuty do běžných provozních nákladů IT oddělení nebo jsou v účetnictví na různých položkách, které spolu na první pohled nesouvisejí. Další skupinou nákladů na vlastnictví jsou náklady na změny, které zahrnují náklady na opravu stávajících chyb, jejich prevence, inovace (podpora nového procesu), integrita aplikace.

Zjistěte si, kolik vás stojí provoz samostatné účetní, ERP a plánovací aplikace: HW, zálohování, náklady na zaměstnance, jejich školení, platba za externí podporu, náklady (či jen čas) interní podpory, instalace, náklady na opravy dat, přechod na novou verzi, úpravy, údržba propojení aplikací …

Výše uvedené důvody platí a je jedno, jestli původním impulsem je výměna zastaralého ERP nebo účetního systému nebo úvaha o pořízení dalšího kousku SW do stávající polystruktury informačních systémů. Doplnění stávajících systémů nebo jejich výměna není rozhodnutí jednoduché ani nemůže být unáhlené.

  • Mějte připravenou strategii na několik let dopředu. Již dnes přemýšlejte o budoucích potřebách, ať již pořízení dalšího modulu nebo výměně dosluhujícího ERP. Na výměnu či doplnění tak budete předem připraveni personálně i finančně. Náklady na stávající IS a budoucí investice budete lépe plánovat a kontrolovat.
  • Zvažujte všechny varianty, jejich klady a zápory, náklady a přínosy. Nezahazujte určitou variantu předem. Není nic jednoduššího, alespoň pro srovnání, přizvat k výběru dodavatele s komplexním řešením a porovnat náklady a výnosy plynoucí z výměny stávajících systémů oproti jejich podpoře a doplnění.
Tomáš Píšek, ITeuro Tomáš Píšek
Autor článku je v současné době vedoucím obchodu ve společnosti ITeuro, dříve pracoval na pozici konzultant ERP a vedoucí projektů. Autor přiznává, že není nezaujatý. Nicméně cílem není přesvědčit čtenáře o autorově pravdě, ale spíš nabídnout pohled na problém/příležitost (nehodící se škrtněte) z jiného úhlu.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.


Inzerce

Do poskytování služeb se bude investovat víc než vloni

Kdo už ve jménu servitizace investoval a jak se mu dařilo?

IFSServitizace jako budoucnost průmyslové výroby je čím dál častěji řešeným tématem. Novému obchodnímu modelu, který následují společnosti jako Rolls Royce, Philips, Xerox nebo Beijer Electronics, se věnují například data Annual Manufacturing Report 2017. Jak vypadá servitizace v praxi? A jak se výrobním společnostem poskytování služeb vyplácí?