Jedním z nejzákladnějších, ale také nejsložitějších problémů distribuce je to, jak zajistit, aby správné zásoby byly na správném místě a ve správný čas. Zákazníci dnes vyžadují kromě kvality za rozumnou cenu, která je spíše povinností než konkurenční výhodou, především dodržení termínu dodávky a pružnější reakci, než jakou jim nabízí konkurence.

Vedoucí distribučních center si často kladou otázku: Jak velkou zásobu, v jakém sortimentu a kde máme udržovat? Co se stane, když přijde více zákazníků než obvykle? Je důležité si uvědomit, že bezpečná úroveň zásob se rovná maximální předpokládané spotřebě násobené mírou nespolehlivosti dodávek. To ovšem znamená udržovat velmi vysoké zásoby, proti čemuž stojí požadavek společnosti udržovat co nejnižší zásoby, a to nejen z důvodu snižování vázaného pracovního kapitálu, ale i proto, že výrobky mají určitou životnost a poté jsou prodávány pod cenou nebo jsou likvidovány. Hlavními příčinami těchto problémů jsou dlouhé doby doplňování zásob, nespolehlivost dodavatelů a nepřesnost předpovědí.

Proč tomu tak je a můžeme s tím vůbec něco dělat? Obchody dělají objednávky jednou měsíčně ve snaze naplnit kamion a ušetřit tak za dopravu, v továrnách se zase při výrobě ve velkých dávkách snižují náklady na změnu v sortimentu výroby. Také přesnost předpovědi v různých částech distribučního řetězce se mění. Záleží zejména na které úrovni distribučního řetězce danou předpověď vytváříme. Je známý fakt, že stupeň zlepšení předpovědi v regionálním velkoskladu je druhou odmocninou z počtu míst, které sklad zásobuje. Toto zpřesnění předpovědi je způsobeno vyrovnáním výkyvů poptávek na úrovni jednotlivých zásobovaných míst. Odtud také vyplývá, že nejpřesnější předpověď bychom měli získat v distribučním skladě výrobního závodu (zásobuje celý trh, všechna místa).

Jak to tedy bude vypadat, když se nyní budeme snažit držet zásoby co nejblíže distribučnímu skladu výrobního závodu a jemu přilehlých distribučních center? Jaká bude nyní doba doplnění v tomto závodním velkoskladu (snažíme se mít zde vše, co potřebujeme) a jaká doba to bude pro regionální velkosklady? Tato doba už je závislá pouze na dopravě, na úrovni distribučních center jsou zásoby dosažitelné z velkoskladu a v obchodě se zkracují na dobu přepravy z regionálních center. Tím také výrazně klesá velikost zásob, jež máme držet v jednotlivých úrovních distribuce, protože jak vyplývá z již uvedené definice pro úroveň zásob, jež se rovná maximální předpokládané poptávce trhu násobenou nespolehlivostí v dodávce - nyní už jen nespolehlivostí výroby, která se rovná téměř nule, protože zboží máme na skladě.

Praktické výsledky ukazují, že firmy, které provedly tuto změnu distribuce a které dříve dosahovaly 85 % spolehlivosti plnění zakázek včas, jsou nyní schopny dosáhnout úrovně 99 % spolehlivosti uspokojení zákaznických potřeb a to pouze s jednou třetinou zásob v systému. V podstatě se jedná o změnu systému z "push" na "pull", to co prodal následující článek řetězce předcházející článek jenom doplní.

Řízení výroby se jen dozví, o kolik se snížil nárazník (buffer) v závodním velkoskladu a je-li to víc jak o třetinu tak začne chybějící sortiment vyrábět.

Tento přístup samozřejmě předpokládá, že závod je schopen určit správné poměry pojistných a cyklických zásob v systému, jejich trendy (růst, pokles, sezónnost atd.) a také má dobře organizovanou výrobu, která je schopna doplňovat zásoby požadovaným způsobem. Organizace výroby dnes již není problém, lze toho snadno dosáhnout implementací principů TOC/OPT a DBR ve výrobě. Otázka je, jak reálné je určit správnou úroveň kumulované poptávky a její trendy, což je také jednou z oblastí, kterou se zabývá Demand Management.

V rámci integrovaného pojetí plánování hraje Demand management klíčovou strategickou roli v tom, že jeho předpovědi jak krátkodobé, tak i dlouhodobé jsou zapotřebí pro podporu výroby a rozhodnutích o velikosti rozpracované výroby v různých částech výrobního procesu. V dlouhodobém období jsou prognózy navíc potřebné k plánování změn výrobních kapacit. Jejich úkolem je zejména prozkoumat jak agregovanými předpověďmi trhu prokázat všechny kapacitní omezení ve výrobě a distribučních zdrojích.

Naproti tomu předpovědi pro krátkodobé období, často generované na základě výrobních dat a údajích o již existujících zakázkách, jsou vytvářeny pravidelně (měsíčně, týdně či denně) pro malý počet period dopředu a mají vliv na řízení výrobního a operativního plánování zejména prostřednictvím generování objednávek na doplňování již zmiňovaných zásobníkových nárazníků.

Pozn.: Autor článku , ing. Petr Šebrle, pracuje jako konzultant ve společnosti APSTEC s.r.o.