Motivace pro cloud

V posledních letech začaly podniky zkoumat model cloudu jako prostředek k optimalizaci své vlastní IT infrastruktury a k využití veřejných služeb cloudu podle typu pracovních úloh a podle obchodních potřeb. Firmy nyní přecházejí od prvotního zkoumání a uplatňují koncepty cloud computingu v praxi – jako samoobslužné technologie a automatizované procesy, které jsou pružné a masivně škálovatelné. Mnoho firem se o cloud computing začalo zajímat také v důsledku globálních ekonomických tlaků. Odpovídá totiž na otázku, jak zvládnout více výpočetních úloh s nižšími náklady.

Ve světě, kde se k internetu může připojit téměř kdokoli a cokoli, nastolil exponenciální nárůst objemu informací a připojených zařízení velké dilema: narůstá komplexnost IT a zároveň se zvyšuje poptávka po jednoduchosti. Organizace čelí rychlejším obchodním změnám, globálnímu i domácímu konkurenčnímu tlaku a požadavkům na sociální zodpovědnost. Snaží se dosáhnout svého plného potenciálu rychlým zaváděním inovativních obchodních modelů a snižováním překážek inovací a změn na straně IT. Tyto výzvy si žádají nový, dynamický model IT infrastruktury, který umožní rychle inovovat aplikace, služby a jejich poskytování. A právě cloud computing může být klíčovým prvkem této infrastruktury. Cloud computing umožňuje inovativní pojetí počítačových systémů zaměřených na vytvoření dynamičtějšího podniku, v němž aplikace a služby už nejsou pevně vázány na podpůrnou infrastrukturu a dokážou rychle reagovat na nové požadavky byznysu.

Potenciální výhody cloud computingu

Cloud computing je finančně výhodný model poskytování IT služeb, ať již byznys procesů, aplikací či technické infrastruktury, jenž zároveň zjednodušuje řízení a umožňuje podniku lépe reagovat na požadavky byznysu. Vhodně implementovaný model cloud computingu přispívá k nižším nákladům na vlastnictví (TCO), pohotovějšímu poskytování a vyšší kvalitě služeb. Cloud computing umožňuje rychlé inovace podnikání, neboť poskytuje uživatelům snadno použitelné počítačové služby „na vyžádání“ bez ohledu na to, kde se nacházejí a jaký typ zařízení používají. Služba cloudu může být veřejná, privátní, nebo kombinace obou, což se někdy označuje jako „hybridní cloud“.

Volba správného modelu cloud computingu znamená nižší náklady díky využití úspor z rozsahu a optimalizaci investic do stávající infrastruktury. Výsledné řešení se rychle přizpůsobuje nárůstům nebo poklesům množství uživatelů a pracovní zátěže. Díky virtualizaci je pak služba zcela transparentní, neboť je odstíněna od podpůrných aplikací a fyzické infrastruktury.

Technologie na pozadí cloud computingu

Typická architektura cloudu

Správný cloud obsahuje dvě základní části, první z nich je obchodní model zahrnující různé způsoby účtování za služby, například účtování za byznys operace vykonané cloudem ve prospěch uživatele. Druhým je metodika řízení infrastruktury, tj. způsob řízení vysokého počtu vysoce virtualizovaných prostředků tak, aby vytvořily jeden konsolidovaný zdroj. Cloud, ať již veřejný, nebo privátní, proto vykazuje následující technologické atributy:

Zaměření na služby

Cloud computing je o poskytování služeb jakémukoli oprávněnému uživateli kdekoli a z jakéhokoli zařízení. Z tohoto důvodu musí být cloud computing postaven na architektuře orientované na služby (SOA). Jak prohlásil Irving Wladawsky-Berger, čestný předseda IBM Academy of Technology: „SOA je pro cloud computing tím, čím je HTML pro internet.“

Sdílená a vysoce škálovatelná síťová infrastruktura

Infrastruktura IT, aplikace a služby podnikových procesů jsou v cloudu zpřístupňovány pomocí tzv. internetového paradigmatu. To znamená, že standardizované, sdílené, virtualizované výpočetní zdroje (servery, datová úložiště, sítě, data, middleware, aplikace a podnikové procesy) mohou být rychle škálovány nahoru i dolů s neomezenou pružností prostřednictvím automatického řízení pracovních úloh. Vysoce kvalitní služby jsou tak poskytovány bezpečným způsobem. Někteří to vystihují slovním spojením „masivní škálovatelnost“.

Automatické poskytování služeb

Správa služeb je řízena požadavky a jejím cílem jsou téměř nulové přidané náklady na správu. Cloud computing dokáže přidělovat služby, dynamicky přesouvat a optimalizovat pracovní úlohy a data napříč sdílenou infrastrukturou a integrovat průběžně přidávané zdroje. Škálování přitom probíhá s minimální, nebo žádnou intervencí ze strany poskytovatele služeb cloudu. V okamžiku, kdy přidané zdroje přestanou být potřeba, jsou vráceny do prostředí cloudu a okamžitě zpřístupněny ostatním. Správa služeb cloudu rovněž sleduje využití pro účely fakturace nebo přeúčtování za využití.

Cloud v praxi

V regionu Asie a Tichomoří pomohla IBM jedné vládní agentuře na podporu ekonomického rozvoje vybudovat cloud pro vývoj aplikací, který by podpořil inovace a export místního softwarového odvětví. Omezená infrastruktura pro vývoj IT totiž byla velkou překážkou mnoha začínajících firem v této zemi. Řešení cloudu poskytuje virtuální výpočetní zdroje na vyžádání celkem dvě stě tisíc vývojářů. Vývojáři mohou k tomuto cloudu přistupovat z libovolného zařízení s připojením k síti, kdykoli, na jak dlouho potřebují a téměř s nulovými náklady.

Typy cloudu a typy služeb

Při rozhodování o realizaci cloudu je nutné rozhodnout, jaké služby budou migrovány na cloud, a jaké zůstanou provozovány pomocí „tradiční“ IT infrastruktury. Dále je nutné rozhodnout, zda bude pro danou službu použit veřejný, či privátní cloud. Typické rozdělení služeb mezi privátní a veřejný cloud je následující:

Veřejný cloud

• audio/video/web konferenční služby
• helpdesk
• infrastruktura pro školení a prezentace
• WAN a VoIP infrastruktura
• virtualizace desktopů
• infrastruktura pro vývojová a testovací prostředí

Privátní cloud (případně „tradiční infrastruktura“)

• data mining, text mining a další analytické aplikace
• bezpečnost
• datové sklady a datamarty
• dlouhodobá archivace dat
• transakční databáze
• specifické aplikace
• ERP aplikace

Jan Bělík, Karel Macháček