Podle autorů je už nyní aplikace schopna vygenerovat bez zásahu novinářů sedm základních zpráv včetně titulků, a to během jedné jediné vteřiny. Rozsah zprávy přitom odpovídá standardním zpravodajským textům publikovaným ČTK každý všední den po uzavření burzy.

Jak aplikace pro generování zpráv vznikala? Mezi největší úskalí patřilo podle odborníka ze ZČU Jakuba Sida detailní pochopení novinářských rutin a jejich odchylek u burzovních zpráv. „Museli jsme proto přesněji formalizovat přístupy a rozhodování novinářů. Prováděli jsme statistické analýzy historických dat ČTK a na jejich základě jsme vytvořili šablonový systém, který automaticky generuje zprávy, jež se mají co nejvíce přiblížit výstupům žurnalistů. Aktuálně experimentujeme s více univerzálnějšími a plně automatickými metodami, které budou přenositelnější mezi tematickými doménami, jakými jsou počasí či sport,“ dodává Sido.

V následujících dnech začne nový nástroj testovat ČTK. „Vygenerované texty budeme načítat do redakčního systému a projdou standardním agenturním zpracováním jako zprávy vytvářené od začátku redaktory. Odpadne však dohledávání a kopírování dat a celý proces by se měl výrazně zrychlit,“ uvádí technický ředitel ČTK.

Kromě redakce ČTK budou vědci nástroje umělé inteligence testovat i v redakci zpravodajství České televize. Porovnají, s jakou rychlostí a přesností aplikace texty tvoří a ověřuje, a následně zhodnotí její vliv na novinářskou práci v budoucnosti „Plně automatizovaný přístup má mnohá úskalí. Je méně otevřený pro zásahy zvenčí. Pokud bude systém dělat systematickou chybu, je těžké zjistit proč a také ji opravit. Je plně závislý na datech, která dostane, a ze kterých se učí, což je vzhledem ke kreativní povaze novinářské práce a jejím výstupům výzva,“ říká vědec Luboš Král z ČVUT.