Hlavní strana -> Zprávy
Aktuality -> Analýzy - Dnes - redakce

Zákazy AI nefungují, dvě třetiny zaměstnanců je obcházejí a vkládají do veřejných nástrojů firemní data

Umělá inteligence se stala běžnou součástí pracovního života. Mnoho firem se ji však stále snaží zkrotit plošnými zákazy. Nová mezinárodní data ukazují, že tento přístup nefunguje. Podle průzkumu společnosti PagerDuty využívá 66 % kancelářských zaměstnanců AI nástroje i v případech, kdy to interní pravidla výslovně zakazují. Výsledkem je fenomén označovaný jako Shadow AI – používání neschválených AI nástrojů mimo dohled organizace.



Průzkum zároveň ukazuje, že až 88 % zaměstnanců již do veřejných AI služeb vložilo pracovní informace. Nejčastěji jde o e-maily, zápisy z porad, zákaznická data nebo interní dokumenty. Místo vyšší bezpečnosti tak zákaz často vede pouze k tomu, že firma ztrácí přehled o tom, kde její data skutečně končí.

Zákazy problém neřeší

Podobná situace nastala už před lety při rozmachu cloudových úložišť. Firmy zakazovaly Dropbox nebo Google Drive, zaměstnanci si však našli vlastní cestu. Vznikl fenomén „Shadow IT“. Dnes se stejný scénář opakuje s umělou inteligencí.
„Zákazy nefungují o nic lépe než prohibice. Nepřinutí lidi přestat, jen je přimějí hledat jiné cesty,“ říká David Strejc ze společnosti Apertia.ai. „Většina zaměstnanců nechce porušovat pravidla. Chtějí jen pracovat rychleji a efektivněji. Pokud firma nabídne vlastní bezpečnou AI přímo uvnitř své infrastruktury, motivace používat veřejné služby prakticky zmizí. Lidé vždy sáhnou po nástroji, který jim usnadní práci – otázkou je pouze to, jestli je pod kontrolou firmy, nebo mimo ni.“
 
Podle průzkumu se navíc 72 % zaměstnanců domnívá, že o možnostech umělé inteligence ví více než jejich vlastní IT oddělení. Přibližně tři čtvrtiny respondentů zároveň uvádějí, že by dali přednost zaměstnavateli, který podporuje vzdělávání a práci s AI, před organizací, která její využití omezuje.

Největším rizikem jsou firemní data

Na rozdíl od dřívějšího Shadow IT dnes nejde pouze o ukládání souborů. Do veřejných jazykových modelů se běžně dostávají obchodní informace, zdrojové kódy, smlouvy, cenové nabídky nebo zákaznické databáze.
Podle průzkumu PagerDuty zaměstnanci nejčastěji do veřejných AI nástrojů vkládají:
  • 43 % pracovní e-maily,
  • 40 % zápisy z porad,
  • 34 % zákaznická data,
  • 31 % finanční nebo jiné důvěrné dokumenty.
Taková data přitom mohou opustit infrastrukturu společnosti a dostat se mimo její kontrolu nebo mimo evropskou jurisdikci.Firmy by proto místo snahy zaměstnance omezovat měly nabídnout prostředí pro bezpečné využívání AI.
„Skutečná otázka nezní, jak zaměstnancům umělou inteligenci zakázat. Otázka zní, jak jim ji nabídnout tak, aby firemní data nikdy neopustila organizaci. Jakmile zaměstnanci dostanou stejně kvalitní nástroj, jaký znají z veřejných AI služeb, ale pod plnou kontrolou firmy, důvod obcházet pravidla mizí,“ doplňuje David Strejc.