Společnost Cisco stav ochrany osobních údajů zkoumala ve 12 zemích Evropy, Ameriky, Asie a v Austrálii. Souhrnné výsledky přitom vycházejí z anonymních odpovědí 2 600 respondentů. Výzkum se zabýval například otázkami, co dělají spotřebitelé pro ochranu svého soukromí, jak ochranu soukromí ovlivňuje legislativní úprava v jednotlivých státech, jaké jsou postoje lidí k používání informací souvisejících s pandemií covid 19 a rostoucímu zapojení osobních dat do aplikací používajících umělou inteligenci (AI).

Mezi hlavní závěry výzkumu patří zjištění, že:

• Téměř polovina respondentů (46 %) se domnívá, že není schopna chránit své osobní údaje. K nejčastěji uváděným důvodům tohoto postoje patří fakt, že neví, jak společnosti s jejich daty pracují. Dále je to skutečnost, že musí lidé musí v řadě případů souhlasit s poskytnutím dat, pokud si chtějí konkrétní službu nebo produkt vůbec objednat.

• Současně s tím roste počet lidí, kteří se o způsob, jakým je nakládáno s jejich daty, aktivně zajímají. Téměř třetina (32 %) respondentů uvedla, že jim záleží na soukromí, jsou ochotni v zájmu jeho ochrany jednat nebo dokonce již jednali: odešli kvůli pochybám o používání osobních informací od svého dosavadního dodavatele. Tento razantnější krok zvolili nejčastěji u sociálních sítí (33 %) a internetových providerů (28 %). Ale nespokojenost vedla také v 19 % k odchodu od obchodníka a v 18 % případů k volbě jiné banky. V této souvislosti je rovněž zajímavé, že se spotřebitelé v řadě případů rozhodli k ukončení (obchodního) vztahu, který považovali za významný. Takže změnili společnost, s níž měli dlouhodobé zkušenosti.
• Aktivní ve směru ochrany svých osobních dat jsou především mladší lidé. Ve skupině respondentů 25 až 34 let se o užití svých osobních údajů aktivně zajímá 44 % lidí. Tento podíl se zvyšujícím se věkem klesá. Ve skupině nad 75 let se o nakládání se svými daty zajímalo pouze 14 % dotazovaných.
• Existence zákonů k ochraně osobních údajů je celosvětově vnímána velmi pozitivně, přesto ale povědomí o těchto normách zůstává relativně nízké. Šedesát procent respondentů má pocit, že zákony na ochranu soukromí platné v jejich zemi země mají pozitivní dopad na to, jak se s jejich osobními daty nakládá. Pouze 4 % dotazovaných jsou přesvědčena o opaku. Jen 43 % z celkového počtu dotazovaných ale ví, že v jejich zemi je ochrana osobních údajů zaštítěna právní úpravou.

• Navzdory probíhající pandemii lidé nechtějí omezit ochranu svého soukromí. Většina spotřebitelů (62 %) v souvislosti pandemií odmítá jaké omezení ochrany osobních údajů nebo připouští jen malé uvolnění v této oblasti. Pouze 41 % dotazovaných by souhlasilo se zveřejněním informace, že jsou nakažení. Pouze polovina respondentů schvaluje trasování. A zhruba 60 % tázaných souhlasí s kontrolu údajů o očkování před vstupem na pracoviště.
• Spotřebitelé se staví vlažně k využívání umělé inteligence (AI). Umělá inteligence se stále častěji zapojuje do lidských životů. AI má potenciál využívat zákaznická data ke zlepšení mnoha oblastí života, nejen v nabídce zboží, ale třeba i ve zdravotnictví. Více než polovina účastníků průzkumu vyjádřila ale obavy z toho, jak je v tomto směru AI využívána. Průzkum ověřoval postoje respondentů k 6 modelovým případům, v nichž by mohla být AI v souvislosti s jejich osobními údaji využita. V řadě situací dotazovaní uvedli, že jejich důvěra ve společnost používající AI se snižuje. Největší pochybnosti vzbudila aplikace AI při posuzování psychického stavu nebo při pracovních pohovorech.