Aktuality -> IT Business - 4. 12. 2018

Vision změnil organizační strukturu, servis vede Jiří Panec

Dodavatel firemních informačních systémů Vision Praha mění organizační strukturu. Dosud separovaná oddělení servisu - olomoucké, pražské a slovenské - se sloučila do jednoho, jehož vedení se ujal Jiří Panec. Vedení jednotlivých regionálních teamů mají nadále na starosti projektoví manažeři Richard Weber (Morava) a Martin Netolický (Čechy). Podobná organizační změna se udála také v obchodě, všechny obchodníky z Čech a Moravy nyní vede ředitel firmy Petr Klapka.



Jiří Panec nastoupil do společnosti Vision Praha s.r.o. v roce 2009 jako obchodník. Po dvou letech převzal vedení obchodu na pražské pobočce, kterou měl v roce 2017 celou na starosti na pozici ředitele divize Praha. První zkušenosti s informačním systémem Vision ERP získal již na svém předchozím působišti ve firmě ISA Praha, kde systém vybíral, zaváděl a později metodicky spravoval. Získal tak přehled v oboru i z pozice klienta. Na pozici obchodního ředitele rozšířil tým obchodníků a výrazně přispěl k získání nových významných klientů a dále zahájil systematické marketingové aktivity. Jiří Panec vystudoval obor Pozemní stavitelství na SPŠ Stavební v Praze.

Nový ředitel dále pokračuje v budování kolektivu konzultantů a zefektivňování firemních procesů. Změnil systém práce HOT-LINE a propojil týmy ze všech poboček tak, aby efektivně spolupracovaly. Vede také skupinu pro strategii vývoje, která stanovuje priority pro vývoj produktu v souvislosti s potřebami zákazníků, změnami v legislativě a současnými trendy.


 
  

- PR -

Repasovaný notebook: Proč je chytřejší volba než nový?

Za deset tisíc korun dnes v obchodě pořídíte nový notebook se základním výkonem a plastovým tělem. Za stejné peníze ale můžete mít repasovaný stroj se skvělým výkonem, který původně stál i čtyřicet tisíc. Není to překlep a není to háček. Pojďte se podívat, proč si repas zaslouží vaši pozornost.

  

- PR -

AI mění podatelny, účetnictví i schvalování

Tichá revoluce v kancelářích


Umělá inteligence se během posledních dvou let přesunula z role experimentální technologie pro nadšence do praktického nástroje pro každodenní práci. V administrativě, zejména ve veřejné správě a organizacích s rozsáhlým oběhem dokumentů, je její přínos nejviditelnější. Právě zde lidé narážejí na opakující se omezení v podobě nedostatku kapacit, vysoké míry chybovosti při ručním přepisu dat i zdlouhavého zpracování vstupů, které zbytečně brzdí navazující agendy.