Virtuální (VR) či rozšířenou (AR) realitou v pracovním prostředí se myslí všemožné chytré brýle, čočky nebo head sety, které mohou uživateli vytvářet vlastní prostředí nebo doplňovat viditelný reálný svět o další vrstvu informací a funkcí. Přesná čísla o objemech trhu VR se různí, podle předpovědi IDC však dosáhnou celkové příjmy z AR/VR v roce 2020 162 miliard dolarů. Budoucí rozmach VR v podnicích dokládá i průzkum Deloitte, v němž již před rokem 52 společností z žebříčku Fortune 500 uvádělo, že VR/AR testují nebo nasazují.

Nasazení VR/AR postupuje zatím nejrychleji v leteckém a automobilovém průmyslu, ale také v energetice, utilitách, ropném či plynárenském sektoru. Obrovské perspektivy mají tyto technologie v maloobchodu. Základní hardware pro VR/AR zlevňuje, takže příslušné projekty již nemusí mít jen povahu experimentů a sloužit k získávání zkušeností, ale nabízejí i přímou návratnost investic. „Uplatnění těchto systémů v podnicích přitom může být relativně široké – od vzdělávání, přes podporu kreativní činnosti, jako jsou například návrhy či projekty, až po prodej,“ říká Jonathan Appleton, ředitel ABSL.

Rozšíření AR/VR do všech zmíněných oblastí pak přinese výraznou změnu i oboru podnikových služeb. „Očekáváme, že firmy budou na změny související se zaváděním virtuální reality reagovat další centralizací procesů a jejich převedením do center podnikových služeb. Půjde například o prodej, kontakt se zákazníky, analýzy dat, vývoj a správu rozhraní apod.,“ vypočítává dopady Jonathan Appleton. Nové procesy pak dají vzniknout i novým pracovním pozicím, k nimž budou patřit například specialisté na návrhy a řízení virtuálních obchodů, designéři virtuálních prostředí či jejich testeři.

Příklady využití AR/VR v podnikovém prostředí

Oblastí využití virtuální reality v podnikovém prostředí může být opravdu mnoho. Technologie VR například umožňuje spolupráci lidí na různých místech, přičemž jde daleko za možnosti dnešních videokonferencí. Specialisté v kanceláři či laboratoři díky ní mohou třeba vidět, jak vypadá konkrétní zařízení při zásahu servisního technika v terénu. K dispozici jsou také virtuální tabule nebo digitální modely produktů či zařízení, na nichž mohou různé týmy spolupracovat v reálném čase.

Virtuální realita zprostředkovává informace a jejich kontext mnohem dokonaleji než současné technologie. Ve speciálních brýlích tak například technik vidí, jak do sebe reálně zapadají elektrické součástky, a ve stejném prostředí má o nich k dispozici i dodatečné informace.

Podobné technologie se dají nasadit i při řízení dodavatelského řetězce nebo logistiky. Například v některých firmách specializovaných a přepravu zboží jsou již dnes zaměstnanci, kteří kompletují zásilky, vybaveni chytrými brýlemi, které vizuálně zobrazují místo na přepravním vozíku, kam musí být daná položka objednávky umístěna.

V prostředí VR lze také velmi názorně spouštět nejrůznější simulace, a to včetně ekonomických scénářů. Stejně tak je možné si do prostředí jako další osu vnést čas a zkoumat příslušná data a jejich vývoj v čase.

VR se také často používá při školení, nejčastěji pilotů nebo řidičů a nově například i kuchařů. Stejně tak ale může být virtuální realita k dispozici i pro hosta při objednávání jídla či zákazníka, který si nakupuje oblečení či kosmetiku. Velký potenciál mají tyto technologie i v cestovním ruchu, při prodeji nemovitostí či při návrzích interiérů.

Integrace do podnikového IT

Klíčovou otázkou pro úspěšnou aplikaci virtuální reality, bude její integrace do celého ekosystému podnikového IT. Klíčové bude zejména propojení na ERP a CRM systémy, aby se mohly snadno zapisovat všechny transakce realizované ve VR. Významnou roli budou mít i analytické aplikace vybavené umělou inteligencí, které budou pracovat s obrovským množstvím dat o chování zákazníků/uživatelů, kteří vstoupili do virtuálních prostředí. „Výstupy z analýz bude následně možné využívat ke generování dalších nabídek, řízení reklamy i úpravě zákaznické zkušenosti na míru, což bude dalším z úkolů center podnikových služeb,“ říká na závěr Jonathan Appleton.