- Přehledy IS
- APS (25)
- BPM - procesní řízení (23)
- Cloud computing (IaaS) (10)
- Cloud computing (SaaS) (31)
- CRM (52)
- DMS/ECM - správa dokumentů (19)
- EAM (17)
- Ekonomické systémy (68)
- ERP (75)
- HRM (28)
- ITSM (6)
- MES (33)
- Řízení výroby (36)
- WMS (28)
- Dodavatelé IT služeb a řešení
- Datová centra (25)
- Dodavatelé CAD/CAM/PLM/BIM... (41)
- Dodavatelé CRM (38)
- Dodavatelé DW-BI (50)
- Dodavatelé ERP (66)
- Informační bezpečnost (48)
- IT řešení pro logistiku (48)
- IT řešení pro stavebnictví (26)
- Řešení pro veřejný a státní sektor (27)


















![]() | Přihlaste se k odběru zpravodaje SystemNEWS na LinkedIn, který každý týden přináší výběr článků z oblasti podnikové informatiky | |
![]() | ||
Veřejný sektor střední a východní Evropy nevyužívá potenciál umělé inteligence
Z výsledků průzkumu společnosti IDC vyplývá, že 30 % západoevropských organizací veřejného sektoru používá řešení, která ve své každodenní činnosti využívají algoritmy umělé inteligence a dalších 20 % plánuje implementovat řešení na bázi umělé inteligence do konce roku 2020. Ve střední a východní Evropě ale využívá umělou inteligenci v každodenních procesech pouze 3 %, respektive 8 % institucí.


Důkazem zvětšující se propasti mezi dvěma částmi starého kontinentu z hlediska úrovně technologického pokroku svědčí i postavení jednotlivých zemí v Indexu digitální ekonomiky a společnosti 2020, v němž medailové pozice obsadily skandinávské státy Finsko, Švédsko a Dánsko, zatímco poslední příčky Rumunsko, Řecko a Bulharsko. Česká republika obsadila 18. místo za Francií a Slovinskem. Výjimkou ve východoevropských zemích je Estonsko, jeden z lídrů digitalizace v Evropě.
Privátní sektor již dnes umělou inteligenci běžně využívá k automatizaci manuálních úkolů, k lepšímu rozhodování i pro zlepšování kvality služeb zákazníkům. Uživatelé považují za samozřejmost služby, které jim nabízí předvýběr vhodné hudby či filmů, aplikace upozorňující na blížící se schůzku nebo na optimální cestu v dopravní špičce. Ti samí lidé očekávají, že i veřejné služby budou stejně přátelské, podporované inteligentními nástroji. Veřejný sektor disponuje obrovským množstvím dat o občanech, díky čemuž je potenciál pro využití AI (Artificial Intelligence) výrazně vyšší než v privátní sféře.
Využití umělé inteligence ve veřejném sektoru může být velmi různorodé. Respondenti IDC napříč Evropou uvedli, že nejčastěji používají umělou inteligenci k odhalování a potírání podvodů (28 % odpovědí) a ke zlepšení efektivity výběru daní (27 % odpovědí). Následují:
- personalizace služeb pro občany (26 % odpovědí);
- sledování a hlášení nehod v reálném čase (26 % odpovědí);
- stanovení optimální úrovně sociálních výdajů (25 % odpovědí).
„Organizace veřejného sektoru v České republice jsou si vědomy potenciálu AI technologií. Všichni respondenti z řad českých institucí potvrdili vysokou důležitost dat v rozhodovacích procesech, rozcházejí se ale v odpovědi na dotaz, zda je deklarovaná důležitost promítnuta v reálné praxi,“ uvádí Jan Alexa ze společnosti IDC a dodává, že z výzkumu vyplývá též fakt, že tam, kde jsou data sbírána v rámci plnění základních úkolů rezortu a existuje dlouhodobý plán tvorby statistických reportů, se data daří sbírat a jsou reportována včas.
Odlišná situace je v případě, že sběr dat probíhá ad hoc nebo v případě nutnosti mezirezortní spolupráce. „Většina respondentů se shodla na důležitosti a dobré funkčnosti registrů a spolupráce s Českým statistickým úřadem. Diametrálně odlišný pohled mají ale zástupci jednotlivých organizací na schopnost data analyzovat a interpretovat,“ doplňuje Jan Alexa. Ministerstva a úřady s dedikovanými útvary pro analýzu datových zdrojů jsou při mezirezortní spolupráci pružnější. Tam, kde chybí samostatné analytické oddělení, je často problém v koordinaci předání dat v odpovídající kvalitě a formátu.
Průzkum identifikoval také hlavní bariéry pro zlepšení využití dat ve státní správě České republiky. Jsou jimi:
- nevhodně zvolená problematika k vytěžení dat či špatně nastavené procesy;
- těžko vytěžitelná Business inteligence vrstva;
- limitace zákonných zmocnění – problémem není GDPR, ale obava z anonymizovaných dat;
- preference papírové stopy u některých procesů či dat;
- nedostatek interních zaměstnanců disponujících odpovídajícím know-how.
„Abychom v budoucnu mohli využít umělou inteligenci pro analýzy složitějších sociálně-ekonomických procesů ve státní správě, je třeba postupně budovat důvěru v řešení AI jak mezi osobami s rozhodovací pravomocí, úředníky a dalšími zaměstnanci veřejného sektoru, tak i mezi širokou veřejností. Současná situace s pandemií koronaviru ale paradoxně tempo digitalizace i v oblasti veřejného sektoru urychlila,“ uvedl Petr Šlajchrt ze společnosti SAS Institute. Základem je, aby dodavatel AI řešení pro oblast veřejného sektoru plně rozuměl procesům a znal architekturu celého ekosystému. Skutečnost, že se digitalizace začíná rozbíhat, potvrdil i vládní zmocněnec pro IR a digitalizaci Vladimír Dzurilla: „Stále více klíčových rozhodnutí se dnes odehrává v online světě. Proto potřebujeme digitální identitu ve smyslu národní identity, s níž se občan bude schopen přihlásit nejen do své datové schránky, ale do všech systémů.“
Kompletní průzkum IDC je k dispozici na tomto odkazu: https://www.sas.com/content/dam/SAS/documents/marketing-whitepapers-ebooks/sas-whitepapers/cz/vyuzivani-dat-v-rozhodovacich-procesech-v-ceske-statni-sprave.pdf
![]() ![]() | ||||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | 4 | |||
5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |
12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 |
26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 1 |
2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
Formulář pro přidání akce
15.5. | Konference SCADA Security |
22.5. | Akce pro automobilové dodavatele "3DEXPERIENCE... |
12.6. | Konference ABIA CZ 2025: setkání zákazníků a partnerů... |
29.9. | The Massive IoT Conference |