- Přehledy IS
- APS (20)
- BPM - procesní řízení (22)
- Cloud computing (IaaS) (10)
- Cloud computing (SaaS) (33)
- CRM (51)
- DMS/ECM - správa dokumentů (20)
- EAM (17)
- Ekonomické systémy (68)
- ERP (79)
- HRM (27)
- ITSM (6)
- MES (32)
- Řízení výroby (36)
- WMS (29)
- Dodavatelé IT slueb a řeení
- Datová centra (25)
- Dodavatelé CAD/CAM/PLM/BIM... (39)
- Dodavatelé CRM (33)
- Dodavatelé DW-BI (50)
- Dodavatelé ERP (71)
- Informační bezpečnost (50)
- IT řeení pro logistiku (45)
- IT řeení pro stavebnictví (26)
- Řeení pro veřejný a státní sektor (27)
ERP systémy
CRM systémy
Plánování a řízení výroby
AI a Business Intelligence
DMS/ECM - Správa dokumentů
HRM/HCM - Řízení lidských zdrojů
EAM/CMMS - Správa majetku a údrby
Účetní a ekonomické systémy
ITSM (ITIL) - Řízení IT
Cloud a virtualizace IT
IT Security
Logistika, řízení skladů, WMS
IT právo
GIS - geografické informační systémy
Projektové řízení
Trendy ICT
E-commerce B2B/B2C
CAD/CAM/CAE/PLM/3D tisk![]() | |
| Přihlaste se k odběru newsletteru SystemNEWS, který kadý týden přináí výběr článků z oblasti podnikové informatiky | |
![]() | |
Veřejný sektor střední a východní Evropy nevyuívá potenciál umělé inteligence
Z výsledků průzkumu společnosti IDC vyplývá, e 30 % západoevropských organizací veřejného sektoru pouívá řeení, která ve své kadodenní činnosti vyuívají algoritmy umělé inteligence a dalích 20 % plánuje implementovat řeení na bázi umělé inteligence do konce roku 2020. Ve střední a východní Evropě ale vyuívá umělou inteligenci v kadodenních procesech pouze 3 %, respektive 8 % institucí.

Důkazem zvětující se propasti mezi dvěma částmi starého kontinentu z hlediska úrovně technologického pokroku svědčí i postavení jednotlivých zemí v Indexu digitální ekonomiky a společnosti 2020, v něm medailové pozice obsadily skandinávské státy Finsko, védsko a Dánsko, zatímco poslední příčky Rumunsko, Řecko a Bulharsko. Česká republika obsadila 18. místo za Francií a Slovinskem. Výjimkou ve východoevropských zemích je Estonsko, jeden z lídrů digitalizace v Evropě.
Privátní sektor ji dnes umělou inteligenci běně vyuívá k automatizaci manuálních úkolů, k lepímu rozhodování i pro zlepování kvality slueb zákazníkům. Uivatelé povaují za samozřejmost sluby, které jim nabízí předvýběr vhodné hudby či filmů, aplikace upozorňující na blíící se schůzku nebo na optimální cestu v dopravní pičce. Ti samí lidé očekávají, e i veřejné sluby budou stejně přátelské, podporované inteligentními nástroji. Veřejný sektor disponuje obrovským mnostvím dat o občanech, díky čemu je potenciál pro vyuití AI (Artificial Intelligence) výrazně vyí ne v privátní sféře.
Vyuití umělé inteligence ve veřejném sektoru můe být velmi různorodé. Respondenti IDC napříč Evropou uvedli, e nejčastěji pouívají umělou inteligenci k odhalování a potírání podvodů (28 % odpovědí) a ke zlepení efektivity výběru daní (27 % odpovědí). Následují:
- personalizace slueb pro občany (26 % odpovědí);
- sledování a hláení nehod v reálném čase (26 % odpovědí);
- stanovení optimální úrovně sociálních výdajů (25 % odpovědí).
Organizace veřejného sektoru v České republice jsou si vědomy potenciálu AI technologií. Vichni respondenti z řad českých institucí potvrdili vysokou důleitost dat v rozhodovacích procesech, rozcházejí se ale v odpovědi na dotaz, zda je deklarovaná důleitost promítnuta v reálné praxi, uvádí Jan Alexa ze společnosti IDC a dodává, e z výzkumu vyplývá té fakt, e tam, kde jsou data sbírána v rámci plnění základních úkolů rezortu a existuje dlouhodobý plán tvorby statistických reportů, se data daří sbírat a jsou reportována včas.
Odliná situace je v případě, e sběr dat probíhá ad hoc nebo v případě nutnosti mezirezortní spolupráce. Větina respondentů se shodla na důleitosti a dobré funkčnosti registrů a spolupráce s Českým statistickým úřadem. Diametrálně odliný pohled mají ale zástupci jednotlivých organizací na schopnost data analyzovat a interpretovat, doplňuje Jan Alexa. Ministerstva a úřady s dedikovanými útvary pro analýzu datových zdrojů jsou při mezirezortní spolupráci prunějí. Tam, kde chybí samostatné analytické oddělení, je často problém v koordinaci předání dat v odpovídající kvalitě a formátu.
Průzkum identifikoval také hlavní bariéry pro zlepení vyuití dat ve státní správě České republiky. Jsou jimi:
- nevhodně zvolená problematika k vytěení dat či patně nastavené procesy;
- těko vytěitelná Business inteligence vrstva;
- limitace zákonných zmocnění problémem není GDPR, ale obava z anonymizovaných dat;
- preference papírové stopy u některých procesů či dat;
- nedostatek interních zaměstnanců disponujících odpovídajícím know-how.
Abychom v budoucnu mohli vyuít umělou inteligenci pro analýzy sloitějích sociálně-ekonomických procesů ve státní správě, je třeba postupně budovat důvěru v řeení AI jak mezi osobami s rozhodovací pravomocí, úředníky a dalími zaměstnanci veřejného sektoru, tak i mezi irokou veřejností. Současná situace s pandemií koronaviru ale paradoxně tempo digitalizace i v oblasti veřejného sektoru urychlila, uvedl Petr lajchrt ze společnosti SAS Institute. Základem je, aby dodavatel AI řeení pro oblast veřejného sektoru plně rozuměl procesům a znal architekturu celého ekosystému. Skutečnost, e se digitalizace začíná rozbíhat, potvrdil i vládní zmocněnec pro IR a digitalizaci Vladimír Dzurilla: Stále více klíčových rozhodnutí se dnes odehrává v online světě. Proto potřebujeme digitální identitu ve smyslu národní identity, s ní se občan bude schopen přihlásit nejen do své datové schránky, ale do vech systémů.
Kompletní průzkum IDC je k dispozici na tomto odkazu: https://www.sas.com/content/dam/SAS/documents/marketing-whitepapers-ebooks/sas-whitepapers/cz/vyuzivani-dat-v-rozhodovacich-procesech-v-ceske-statni-sprave.pdf
Formulář pro přidání akce









