facebook LinkedIN LinkedIN - follow
Aktuality -> Analýzy - 19. 11. 2020 - Ing. Lukáš Grásgruber

Veřejný sektor střední a východní Evropy nevyužívá potenciál umělé inteligence

IDCZ výsledků průzkumu společnosti IDC vyplývá, že 30 % západoevropských organizací veřejného sektoru používá řešení, která ve své každodenní činnosti využívají algoritmy umělé inteligence a dalších 20 % plánuje implementovat řešení na bázi umělé inteligence do konce roku 2020. Ve střední a východní Evropě ale využívá umělou inteligenci v každodenních procesech pouze 3 %, respektive 8 % institucí.



Důkazem zvětšující se propasti mezi dvěma částmi starého kontinentu z hlediska úrovně technologického pokroku svědčí i postavení jednotlivých zemí v Indexu digitální ekonomiky a společnosti 2020, v němž medailové pozice obsadily skandinávské státy Finsko, Švédsko a Dánsko, zatímco poslední příčky Rumunsko, Řecko a Bulharsko. Česká republika obsadila 18. místo za Francií a Slovinskem. Výjimkou ve východoevropských zemích je Estonsko, jeden z lídrů digitalizace v Evropě.

Privátní sektor již dnes umělou inteligenci běžně využívá k automatizaci manuálních úkolů, k lepšímu rozhodování i pro zlepšování kvality služeb zákazníkům. Uživatelé považují za samozřejmost služby, které jim nabízí předvýběr vhodné hudby či filmů, aplikace upozorňující na blížící se schůzku nebo na optimální cestu v dopravní špičce. Ti samí lidé očekávají, že i veřejné služby budou stejně přátelské, podporované inteligentními nástroji. Veřejný sektor disponuje obrovským množstvím dat o občanech, díky čemuž je potenciál pro využití AI (Artificial Intelligence) výrazně vyšší než v privátní sféře.

Využití umělé inteligence ve veřejném sektoru může být velmi různorodé. Respondenti IDC napříč Evropou uvedli, že nejčastěji používají umělou inteligenci k odhalování a potírání podvodů (28 % odpovědí) a ke zlepšení efektivity výběru daní (27 % odpovědí). Následují:

  • personalizace služeb pro občany (26 % odpovědí);
  • sledování a hlášení nehod v reálném čase (26 % odpovědí);
  • stanovení optimální úrovně sociálních výdajů (25 % odpovědí).

„Organizace veřejného sektoru v České republice jsou si vědomy potenciálu AI technologií. Všichni respondenti z řad českých institucí potvrdili vysokou důležitost dat v rozhodovacích procesech, rozcházejí se ale v odpovědi na dotaz, zda je deklarovaná důležitost promítnuta v reálné praxi,“ uvádí Jan Alexa ze společnosti IDC a dodává, že z výzkumu vyplývá též fakt, že tam, kde jsou data sbírána v rámci plnění základních úkolů rezortu a existuje dlouhodobý plán tvorby statistických reportů, se data daří sbírat a jsou reportována včas.

Odlišná situace je v případě, že sběr dat probíhá ad hoc nebo v případě nutnosti mezirezortní spolupráce. „Většina respondentů se shodla na důležitosti a dobré funkčnosti registrů a spolupráce s Českým statistickým úřadem. Diametrálně odlišný pohled mají ale zástupci jednotlivých organizací na schopnost data analyzovat a interpretovat,“ doplňuje Jan Alexa. Ministerstva a úřady s dedikovanými útvary pro analýzu datových zdrojů jsou při mezirezortní spolupráci pružnější. Tam, kde chybí samostatné analytické oddělení, je často problém v koordinaci předání dat v odpovídající kvalitě a formátu.

Průzkum identifikoval také hlavní bariéry pro zlepšení využití dat ve státní správě České republiky. Jsou jimi:

  • nevhodně zvolená problematika k vytěžení dat či špatně nastavené procesy;
  • těžko vytěžitelná Business inteligence vrstva;
  • limitace zákonných zmocnění – problémem není GDPR, ale obava z anonymizovaných dat;
  • preference papírové stopy u některých procesů či dat;
  • nedostatek interních zaměstnanců disponujících odpovídajícím know-how.

„Abychom v budoucnu mohli využít umělou inteligenci pro analýzy složitějších sociálně-ekonomických procesů ve státní správě, je třeba postupně budovat důvěru v řešení AI jak mezi osobami s rozhodovací pravomocí, úředníky a dalšími zaměstnanci veřejného sektoru, tak i mezi širokou veřejností. Současná situace s pandemií koronaviru ale paradoxně tempo digitalizace i v oblasti veřejného sektoru urychlila,“ uvedl Petr Šlajchrt ze společnosti SAS Institute. Základem je, aby dodavatel AI řešení pro oblast veřejného sektoru plně rozuměl procesům a znal architekturu celého ekosystému. Skutečnost, že se digitalizace začíná rozbíhat, potvrdil i vládní zmocněnec pro IR a digitalizaci Vladimír Dzurilla: „Stále více klíčových rozhodnutí se dnes odehrává v online světě. Proto potřebujeme digitální identitu ve smyslu národní identity, s níž se občan bude schopen přihlásit nejen do své datové schránky, ale do všech systémů.“

Kompletní průzkum IDC je k dispozici na tomto odkazu: https://www.sas.com/content/dam/SAS/documents/marketing-whitepapers-ebooks/sas-whitepapers/cz/vyuzivani-dat-v-rozhodovacich-procesech-v-ceske-statni-sprave.pdf


 
  

- Inzerce -

5 důvodů, proč si pořídit řešení Juniper s Mist AI

JuniperI když jsou kabelové a bezdrátové sítě pro podnikání důležitější než kdykoli dříve a stávají se kritickou infrastrukturou i pro malé podniky, je udržování provozu sítě vzhledem k velkému počtu mobilních zařízení, internetu věcí (IoT) a škále hardwaru, operačních systémů a aktuálně používaných aplikací stále těžší a těžší.

  

- Inzerce -

Úsměv namísto podpisu a robot na místě prodavače

IT Systems 11/2020V novém vydání IT Systems se věnujeme trendům v digitalizaci bankovnictví a finančního sektoru, který je sice vnímán jako velmi konzervativní odvětví, ale ve vztahu k informačním technologiím patří naopak mezi ty nejprogresivnější. Tlak konkurence i nebankovních institucí a požadavky zákazníků totiž nutí celé odvětví, aby přijímalo nejnovější technologie.