Aktuality -> Analýzy - 15. 10. 2020 - Ing. Lukáš Grásgruber

V porozumění kybernetickým hrozbám si IT manažeři v ČR docela věří

SophosGlobální průzkum společnosti Sophos ukázal, že po útoku ransomwaru už organizace nejsou jako dříve. Zejména sebedůvěra IT manažerů a jejich přístup k boji proti kybernetickým útokům se významně liší v závislosti na tom, zda již ransomware jejich organizaci napadl či nikoli. V Česku si ovšem IT manažeři věří bez ohledu na to, jestli už byli napadeni.



IT manažeři v organizacích postižených ransomwarem se například téměř trojnásobně častěji cítí „výrazně pozadu“, pokud jde o porozumění kybernetickým hrozbám, v porovnání s jejich kolegy v organizacích, které zatím napadeny nebyly (17 % oproti 6 %). V České republice studie podobný rozdíl nezaznamenala – „výrazně pozadu“ za kyberhrozbami se cítí 16 % IT manažerů, bez ohledu na to, zdali již jejich organizace byla napadena či nikoli.

Více než třetina (35 %) obětí ransomwaru uvedla, že nábor a udržení kvalifikovaných profesionálů v oblasti zabezpečení IT bylo jejich největší výzvou, pokud jde o kybernetickou bezpečnost, ve srovnání s pouhými 19 % těch, kteří dosud zasaženi nebyli. V České republice se tento údaj pro organizace napadené a nenapadené ransomwarem opět neliší a problém se získáním kvalifikovaných profesionálů na zabezpečení IT řeší 33 % organizací.

Co se týče zaměření se na bezpečnost, průzkum zjistil, že oběti ransomwaru tráví proporcionálně méně času prevencí hrozeb (42,6 %) a více času reakcí na ně (27 %) ve srovnání s těmi, kdo zasažen nebyl (49 %, respektive 22 %), přičemž směrují zdroje spíše do řešení incidentů než do jejich zastavení. Organizace v České republice věnují prevenci útoků 46 % své pozornosti a reakci na útoky 28 %.

„Rozdíl v prioritách distribuce zdrojů může znamenat, že se oběti ransomwaru musí celkově vypořádat s větším množstvím útoků. Stejně tak to ale může znamenat, že si více uvědomují komplexní, vícestupňovou povahu pokročilých útoků, a proto věnují více zdrojů detekci a reakci na známky blížícího se útoku,“ říká Chester Wisniewski, principal research scientist ve společnosti Sophos.

Chester Wisniewski
Chester Wisniewski

Fakt, že ransomwaroví útočníci pokračují s vývojem své taktiky, technik a postupů, svědčí i nedávný útok zahrnující ransomware Ryuk. Útočníci využívající Ryuk používají aktualizované verze široce dostupných a legitimních nástrojů, aby kompromitovali cílovou síť a doručili do ní ransomware. Útok zpravidla probíhá velmi rychle – během 3,5 hodiny od okamžiku, kdy zaměstnanec otevřel škodlivou přílohu phishingového e-mailu, již útočníci aktivně prováděli průzkum sítě. Během 24 hodin měli útočníci přístup k řadiči domény a připravovali se na spuštění ransomwaru Ryuk.

„Naše vyšetřování nedávného útoku ransomwaru Ryuk ukazuje, čemu obránci vzdorují. Bezpečnostní týmy musí být v plné pohotovosti 24 hodin denně sedm dní v týdnu a mít úplný přehled o nejnovějších informacích o hrozbách spojených s nástroji a chováním útočníků. Zjištění průzkumu jasně ilustrují dopad těchto téměř nemožných požadavků. Mimo jiné bylo zjištěno, že lidé zasažení ransomwarem, mají vážně podkopanou důvěru ve své vlastní povědomí o kybernetickém ohrožení. Zdá se však, že díky jejich zkušenosti s ransomwarem kladou více důraz na důležitost kvalifikovaných odborníků v oblasti kybernetické bezpečnosti a uvědomují si naléhavost zavedení lovu hrozeb vedeného lidmi, aby lépe pochopili a identifikovali nejnovější chování útočníků,“ uvedl Wisniewski. „Ať už jsou důvody jakékoli, je zřejmé, že pokud jde o bezpečnost, nebude organizace po zásahu ransomwarem už nikdy stejná jako dříve.“


 
  

- PR -

AI s úsudkem

Nová generace umělé inteligence nejen pro finanční svět


Představte si umělou inteligenci, která nejen přesně předpovídá, ale zároveň rozumí tomu, nakolik si svou predikcí může být jistá. Právě tato schopnost odlišuje bayesovskou AI od běžných algoritmů, které často fungují jako sebevědomé „černé skříňky“ bez hlubšího kontextu. Bayesovská AI napodobuje lidský úsudek – průběžně se učí z nových dat, přizpůsobuje své závěry, reflektuje změny prostředí a chápe hranice vlastních znalostí. V oblastech, kde je práce s nejistotou zásadní, představuje tato schopnost výraznou konkurenční výhodu.

  

- PR -

Jak digitální transformace proměnila řízení výroby

v jedné z největších strojírenských firem na severní Moravě?


Když se v roce 2019 vedení společnosti OSTROJ a.s. rozhodovalo o modernizaci svého podnikových informačního systému, šlo o krok, který měl dalekosáhlý dopad. Firma s více než sedmdesátiletou tradicí patří mezi klíčové výrobce důlních strojů, dopravníkových systémů, speciálních bednění a dalších komplexních strojírenských výrobků. Za touto rozmanitostí se však skrývala i výzva – jak efektivně řídit výrobu a logistiku napříč několika divizemi a stovkami zaměstnanců.