V žebříčku Indexu prosperity si Česko meziročně velmi polepšilo v pilíři Digitalizace a infrastruktury. Z průměrného čtrnáctého místa v rámci unijní sedmadvacítky jsme se posunuli na sedmou příčku mezi Estonsko a Maďarsko.

 

 

Přední příčky v pilíři Digitalizace a infrastruktura.nadále obsazují země Beneluxu, které doplňuje Dánsko. Na opačné straně srovnání letos stanula Itálie, která spadla z 24. místa a těsně tak vystřídala na poslední příčce Řecko. Za propadem Itálie ovšem stál mimo jiné i nový indikátor, ve kterém Index sleduje přepočet autonehod s vážnějšími následky na milion obyvatel.

 

Digitalizace státní správy byla dlouhodobě naší slabší stránkou. Patřili jsme v ní k poslední třetině evropského srovnání. Podle posledních dat srovnání DESI ale sílíme nejen ve využívání egovernmentu (tedy online komunikace s veřejnou správou), ale i v celkové digitalizaci státní správy. Místo 20. a 21. místa v těchto indikátorech nám nyní patří 16. a 15. příčka. Častější využívání online komunikace se státem potvrzuje i Jitka Brenčič, vedoucí komunikace České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ): „Každým rokem zpřístupňujeme nové online služby a formuláře na ePortálu ČSSZ. Výhodou pro klienty je pohodlné a rychlé získání informací vedených ČSSZ a možnost vyřídit své žádosti online.“ Tisková mluvčí ČSSZ však zároveň upozorňuje, že za nárůstem elektronické komunikace stojí i měnící se legislativa. „Ta činí online komunikaci povinnou například pro zaměstnavatele v souvislosti s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele nebo pro lékaře v rámci eNeschopenky a eDávek nemocenského pojištění,“ doplňuje Jitka Brenčič.

 

Obdobné spoléhání se na online služby státu by však nebylo možné bez dostatečného pokrytí internetem. V Česku má k němu přístup 95,5 % domácností, což je sice 11. nejlepší výsledek napříč Unií, ale pokud se zaměříme na vysokorychlostní připojení, je situace opačná. Tím totiž disponuje jen 54,7 % domácností, což je vůbec nejhorší výsledek v EU.

Digitální prostředky Češi rádi využívají v osobním životě, což je vidět například v jejich styku s bankami. Internetové bankovnictví totiž využívá 84,9 % populace, což je sedmý nejvyšší výsledek napříč sedmadvaceti zkoumanými zeměmi. Češi patří v používání digitálního a mobilního bankovnictví k evropským lídrům. Pomohly tomu zejména investice českých bank do jednoduchosti a šíře digitálních služeb, ale také pragmatičnost českých zákazníků a jejich rychlé přijetí bezhotovostních plateb.

Jak ostatně říká Filip Hrubý, tiskový mluvčí České spořitelny: „Dnes už pro mnoho lidí banka není místo, kam chodí, ale služba, kterou mají neustále po ruce v telefonu. Zatímco Internetové bankovnictví George dnes aktivně využívá jako hlavní kanál digitálního bankovnictví přibližně 400 tisíc klientů, téměř 86 % klientů, tedy okolo 2,7 milionu, naopak preferuje mobilní aplikaci George. Ještě na začátku pandemie v roce 2020 byl přitom poměr zcela opačný.” 

Podle něj jsou uživatelé mobilní aplikace výrazně aktivnější. Do bankovní aplikace v mobilu vstupují v průměru každý den, a to bez ohledu na věk. Stejné chování lze pozorovat u mladých klientů i seniorů. Uživatelé webového George se naopak přihlašují v průměru zhruba jednou týdně. 

Jisté rezervy ale máme v oblasti platebních terminálů. V Česku totiž podle dat Evropské asociace pro bezpečné transakce připadá na tisíc obyvatel méně terminálů než ve státech jižní Evropy, jako je Malta nebo Řecko. Situaci dokresluje i Ondřej Holoubek z Global Payments z vlastního šetření: „Počet platebních terminálů v ČR dosáhl 31 na 1000 obyvatel a pomalu se přibližuje evropskému průměru 34 terminálů na 1000 obyvatel. Nejvíce terminálů najdeme již tradičně na jihu Evropy, což souvisí s turismem, protože turisté hlavně kartou. V některých zemích, například v Řecku, také platí povinnost přijímat bezhotovostní platby, což turistům placení usnadňuje,” vysvětlil Ondřej Holoubek z Global Payments, který každoročně mapu terminálů sestavuje. 

„Jak vyplývá z dat našich kartových transakcí, struktuře platebních metod v Česku vládne placení kartou na kamenných prodejnách. Platby přes POS terminály v červenci zaujímaly téměř 46% podíl, což odráží vysokou oblibu bezkontaktních plateb i rozšíření mobilních peněženek. Hotovost na celkovém objemu transakcí drží zhruba třetinový podíl, její váha se ale rychle snižuje. Třetí část platebního mixu tvoří e-commerce (21 %), což potvrzuje stabilní pozici online nakupování. Celkově tedy 67 % všech platebních operací probíhá digitálně,“ uzavírá Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny a spoluautorka srpnové zprávy Vývoj obchodu v ČR.