Jonathan Appleton

„Již nyní firmy z našeho oboru v souvislosti se zaváděním robotické automatizace potřebují odborníky nového typu,“ říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL, která zastupuje firmy z oboru podnikových služeb. „Například v zákaznických službách, kde již během pár let převezmou většinu rutinní komunikace automatizovaní hlasoví asistenti, neboli chatboty, jsou potřeba designéři, testeři a trenéři těchto systémů, stejně jako datoví specialisté, jejichž úkolem je udržovat data pro aplikace umělé inteligence a naopak zkoumat možné využití dat, které tyto systémy generují.“

Trh práce ovšem nemění jen samotné technologie, ale také to, jak umožňují novými způsoby spolupracovat lidem. Stále více procesů tak lze řešit např. pomocí crowdsourcingu, na vzestupu je také homeoffice a firmy reportují i zvyšující se podíl tzv. freelancerů, tedy pracovníků, kteří nejsou ve firmě zaměstnaní, ale spolupracují s ní na základě kontraktu.

Dle nejnovějšího průzkumu ABSL činí freelanceři již 10 % všech pracovníků segmentu podnikových služeb, přičemž meziročně jde o trojnásobný růst. „Mladé generace, zejména generace X, ale do značné míry i Y, mají tuto formu pracovního vztahu v oblibě. Umožňuje jim to svobodu, fungovat například jako tzv. digitální nomádi,“ vysvětluje Jonathan Appleton.

K novým rolím, které se uplatní nejen v segmentu podnikových služeb, pak bude podle ABSL patřit například i manažer spolupráce a specialista sdílení technologií. Úkolem prvního z nich bude propojování lidí a sdílení firemní kultury v rámci organizací, které spoléhají na vzdáleně pracující zaměstnance, dodavatele a další externí spolupracovníky. Specialista sdílení technologií pak bude mít za úkol zajišťovat získávání know-how a technické podpory pro oddělení napříč společností a bude zodpovědný za kompatibilitu všech používaných technologií.

Asociace ABSL očekává, že postupné nahrazování rutinní práce automatizovanými systémy (od jednoduchých softwarových robotů po skutečné systémy umělé inteligence) učiní obor podnikových služeb přitažlivější pro kvalifikované i kreativní zaměstnance, kteří mají chuť se stále rozvíjet. „Změna charakteru pracovních pozic, která v tuto chvíli probíhá, znamená, že jednou dosažené vzdělání již nestačí na celý život,“ komentuje Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL. „Ochota se učit bude tedy patřit ke klíčovým předpokladům získání zajímavé práce,“ dodává.

Proměnám trhu práce a nutnosti celoživotního učení se věnuje i nedávná studie společnosti Deloitte Navigating the future of work (Navigace budoucnosti práce), ve které Deloitte přirovnává moderní kariéru k surfování: člověk zachytí vlnu a pluje po ní, ale tato vlna má jen určitou životnost a bude třeba chytit zase nějakou další; i během pohybu na vlně je pak třeba se připravovat na další vlny (tj. odhadnout, jakým směrem se dále vzdělávat). Jedinou konstantou těchto vln je neustálý rozvoj technologií.

„Nutnost průběžného vzdělávání si naštěstí neuvědomují jen analytici a firmy, ale i samotní zaměstnanci. V rámci nedávného průzkumu Workmonitor společnosti Randstad uvedlo celých 86 % respondentů z celého světa, že musí pokračovat v učení, aby si udrželi nebo zvýšili svou zaměstnatelnost. Mezi českými zaměstnanci si to myslí 80 % dotazovaných,“ uvádí na závěr Jonathan Appleton s tím, že tématice se intenzivně bude věnovat i 5. výroční konference ABSL, která proběhne již příští týden v Brně. Na přednášky jsou přitom zvaní i studenti místních univerzit, kteří mají zájem se dozvědět něco o kariéře budoucnosti.