Analytika založená na umělé inteligenci se stává standardem

Podle i-Pro dojde v roce 2023 k dalšímu rozšíření analytiky založené na umělé inteligenci v kamerách a systémech pro správu videa (VMS), protože stále více výrobců poskytuje tuto funkci v rámci svých standardních řad bezpečnostních kamer. Kamerových toků je zkrátka příliš mnoho na to, aby je člověk mohl efektivně monitorovat, takže analytika na bázi AI bude katalyzátorem, který bezpečnostním oddělením umožní zpracovávat více dat s menšími náklady. Tento vývoj povede k významné změně postoje k fyzické bezpečnosti tím, že umožní organizacím aktivněji reagovat na události v reálném čase namísto zpětné reakce. V roce 2023 se pozornost přesune od pořizování videozáznamů ke shromažďování dat. Výzvou bude, jak efektivně budou organizace schopny tato data využívat nejen pro zabezpečení, ale také pro provoz napříč odděleními s cílem zvýšit efektivitu a příjmy.

Johan Paulsson ze společnosti Axis Communications k tomu dodává, že v minulých letech se využívání umělé inteligence a strojového učení se soustředilo na analýzy, které pomáhaly přesněji klasifikovat různé objekty. Teď je čas posunout se na další úroveň, od samotné analýzy k aktivnímu využití dat v různých scénářích. Spíš, než aby nás inteligentní funkce jen upozorňovaly, že něco není v pořádku, nám přímo pomůžou zvolit správnou reakci na určité situace.

Pokročilá analytika je navíc příležitostí pro posun využití videodohledu i mimo oblast bezpečnosti. Dohledové kamery se dnes stávají výkonnými senzory s velkými možnostmi například pro zajištění ochrany zdraví nebo provozní efektivity.

Edge computing a processing

Podle i-Pro se stane normou zpracování na okraji (edge processing), protože koncová zařízení budou stále výkonnější. Nadále se přitom budou prosazovat nové způsoby využití internetu věcí prostřednictvím technologií kontejnerizace. Technologie kontejnerů, jako jsou Docker a Kubernetes, a koncept sdílených zdrojů v rámci více zařízení zrychlí zpracování dat, zlepší integraci analytických zásuvných modulů a zvýší rychlost aktualizací firmwaru a nasazení nových analytických nástrojů.

Podle Paulssona je v bezpečnostních systémech nejvhodnější hybridní technologická architektura, která kombinuje lokální servery, cloud a výkonná koncová zařízení na okrajích sítí (edge computing). Upozorňuje ale, že neexistuje jen jedno univerzální řešení pro všechny situace a vždy je třeba nejdříve zvážit potřeby konkrétní instalace a potom definovat řešení, které bude tyto potřeby splňovat.

Otevřené platformy AI poskytují maximální flexibilitu

S dalším rozvojem technologií založených na umělé inteligenci budou v odvětví i nadále vznikat specializované nástroje, které budou vytvářet odborníci se zaměřením na řešení specifických úkolů. Výhodu proto budou mít otevřené platformy, které poskytnou přístup nejlepším vývojářům. Vytváření flexibilních infrastruktur, do kterých se budou moci snadno zapojit vývojáři analytických nástrojů na bázi umělé inteligence, dále napomůže demokratizaci AI i mimo oblast bezpečnosti.

Ochrana soukromí zůstává klíčovou otázkou

Obavy o ochranu osobních údajů celosvětově stále rostou, přičemž jednotlivé obory vyžadují různou míru dodržování předpisů. Například Spojené státy mohou v roce 2023 následovat evropský příklad a přijmout na federální úrovni zákon o ochraně osobních údajů podobný GDPR. Podle OSN přijalo právní předpisy o ochraně údajů a soukromí více než 70 % zemí na celém světě. Vzhledem k tomu, že se vlády snaží vyhovět žádostem občanů o větší práva na jejich údaje, tyto zákony se dále vyvíjejí. Možnost zakrýt obličeje při zachování sekundárního chráněného datového toku pro důkazní účely bude v blízké budoucnosti vyhledávanou funkcí. Obezřetní výrobci proto již jednají tak, aby ochranu dat přímo zabudovali do svých řešení.

Zavádění postupů nulové důvěry

Podle Paulssona už nelze kybernetickou bezpečnost vnímat jen jako jedno téma, ale jako několik vzájemně propojených oblastí, kterým budou muset dodavatelé vyhovět. Příkladem je navrhovaná legislativa Evropské komise o kybernetické odolnosti NIS 2 a Cyber Resilience Act, které budou klást větší důraz na výrobce hardwaru i softwaru ve většině odvětví, aby zajistili bezpečnost svých výrobků při uvedení na trh i během celého jejich životního cyklu.

Podle i-Pro lze také předpokládat, že bude pokračovat zavádění postupů nulové důvěry, které ověřují každou transakci mezi zaříze­ní­mi a lidmi. Například v USA už vláda prostřednictvím nedávného předpisu nařídila federálním úřadům, aby do roku 2024 dodržovaly architekturu a design založené na zero-trust. Experti společnosti i-Pro také očekávají, že v roce 2023 bude více evropských vlád následovat příkladu nařízení NDAA z USA, který brání úřadům v ins­ta­la­ci čínských státních sledovacích systémů na citlivých místech.

Problémy v dodavatelském řetězci přetrvávají

Podle i-Pro budou problémy s dodavatelským řetězcem v oblasti technologií videodohledu přetrvávat i v roce 2023. Zkušenosti zís­ka­né z předchozích let by sice měly zabránit tomu, aby se opakova­ly podobné kolapsy, jakých jsme byli svědky v dodávkách klíčových komponent. Většina navrhovaných řešení je však v rané fázi zavádění a v příštích 12 měsících nemusí být uvedena do provozu.

Udržitelnost a klimatické změny v centru zájmu

Paulsson z Axis Communications se ve své předpovědi věnuje také otázce udržitelnosti. Očekává, že poroste tlak na snížení emisí, který se bude týkat nejen vlastních provozů firem a organizací, ale také jejich dodavatelského řetězce. Od výrobců technologií se tedy bude očekávat, že prokážou, jak jejich produkty a služby přímo podporují cíle udržitelnosti a pomáhají snižovat emise.