Hlavní strana -> Zprávy
Aktuality -> IT Projekty - 13. 1. 2026 - redakce

Systém s rozšířenou realitou pomůže zvýšit bezpečnost záchranářů

Na katedře počítačů FEL ČVUT vzniká řešení, jehož cílem je zvýšit bezpečnost záchranářů v prostředí s nebezpečnými látkami. Systém nazvaný AR RESCUE propojuje senzory vitálních funkcí, senzory prostředí a rozšířenou realitu, aby poskytl záchranářům a armádním jednotkám rychlý a přehledný obraz o situaci během zásahu. Systém má snížit rizikovost zásahů, umožnit rychlejší rozhodování a zvýšit efektivitu jednotek hasičů a armády při mimořádných událostech spojených s výskytem chemických, biologických, radiologických a jaderných nebezpečných látek. Takové zásahy patří k nejrizikovějším situacím, ve kterých se záchranáři i vojáci pohybují.



„Systém AR RESCUE poskytuje záchranářům a armádním jednotkám rychlý a přehledný obraz o situaci během zásahu. Vizor rozšířené reality zobrazuje jen ty nejdůležitější informace, které neodvádějí pozornost – například pozici kolegů při nulové viditelnosti, varování před nebezpečnými látkami či signály blížícího se vyčerpání. Systém také umožní zobrazovat stav pacienta v izolačním biovaku nebo přijímat zprávy od velitele bez nutnosti používat vysílačku,“ uvádí prof. Miroslav Bureš, vedoucí projektu AR RESCUE z katedry počítačů FEL ČVUT.

Technologie, která funguje i při špatné konektivitě

Systém počítá se situacemi, kdy je na místě zásahu nekvalitní nebo rušený signál, případně je vyžadován rádiový klid. Pokud je spojení omezené, systém běží v lokálním režimu a k dispozici jsou jen varování, která je možné určit ze senzorů nesených konkrétním členem jednotky.
Podle zástupce Hasičského záchranného sboru hl. m Prahy, Bc. Jakuba Jaška, MSc., je právě ověření systému v takových podmínkách zásadní: „Možnost testovat tyto technologie přímo v praxi je pro nás klíčová. Vidíme velký potenciál pro zvýšení bezpečnosti našich lidí při zásazích v extrémně nebezpečných podmínkách.“
 
Důležitou součástí systému jsou senzory umístěné přímo na těle zasahujících a senzory ve výstroji, které detekují nebezpečné látky.

Od senzorů po vizor rozšířené reality

Systém AR RESCUE tvoří tři hlavní části, které společně umožňují jeho použití v náročných podmínkách zásahů:
  • První část systému představují senzory umístěné přímo na těle zasahujících a další senzory ve výstroji, které detekují nebezpečné látky. 
  • Druhou část tvoří malý vizor rozšířené reality – průhledné sklo před jedním okem, které lze sklopit na vojenské helmě s NVG railem, připevnit na zásahovou přilbu HZS nebo nosit na speciální čelence. Varování, pozice kolegů a další informace se zobrazují tak, aby byly na první pohled srozumitelné a současně minimálně rušily výhled. Díky optickému modulu, který poskytuje kvalitní obraz v rozmezí přibližně 2 až 6 cm od oka, lze vizor nastavovat podle typu výstroje i individuálních potřeb uživatelů nebo jej umístit před masku dýchacího přístroje.
  • Třetí část představuje kompaktní mikropočítač s modulem na přenos dat a baterií, jehož hmotnost je umístěna především na opasku nebo ve výstroji, což zajišťuje pohodlné nošení bez přetěžování hlavy. Celý systém je konstruován tak, aby byl co nejlehčí, mechanicky odolný a připravený na budoucí zakrytování podle standardů ochrany proti vodě, prachu a vysokým teplotám.
„Naším cílem je vyvinout technologii, která záchranářům a vojákům skutečně pomůže – ne další zařízení, které jim bude při zásahu překážet. AR RESCUE má uživateli okamžitě říct to nejdůležitější: kde jsou kolegové, jak jsou na tom fyzicky a jaká rizika ho obklopují. V prostředí CBRN mohou právě správné informace zvýšit efektivitu a snížit rizikovost zásahu“ vysvětluje prof. Miroslav Bureš z FEL ČVUT.
 
Systém běží na kompaktním mikropočítači, který je připravený na budoucí zakrytování pro ochranu proti vodě, prachu a vysokým teplotám.

Modulární stavebnice pro hasiče i armádu

AR RESCUE je navržen jako modulární systém, který lze přizpůsobit různým typům zásahů a integrovat jej s technologiemi používanými integrovaným záchranným systémem i Armádou České republiky. Zpětnou vazbu k vývoji podávají uživatelé z praxe z řady jednotek AČR nebo IZS – například z 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany v Liberci, z vojenské hasičské jednotky v Týništi nad Orlicí, z řady jednotek HZS včetně chemické služby či z pražské pyrotechnické služby PČR.
Hlavní řešitel za Vojenskou lékařskou fakultu Univerzity obrany plk. gšt. RNDr. Hynek Schvach, Ph.D. to shrnuje: „V operacích v CBRN prostředí rozhoduje čas a přesné informace. Kombinace biomonitoringu, detekce nebezpečných látek a rozšířené reality má obrovský potenciál. Oceňujeme především to, že systém lze přizpůsobit různým typům vojenské výstroje a ochranných prostředků.“
 
Významnou část vývoje tvoří i práce na senzorech vitálních funkcí. Jak uvádí doc. Pavel Smrčka z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT: „Senzory vitálních funkcí integrujeme přímo do podvlekové vrstvy zásahového oděvu, aby nebyly na překážku, ale zároveň poskytovaly data ve vysoké kvalitě. Umožňuje to sledovat stav zasahujících v extrémních podmínkách, a navíc získávat podklady pro lepší výcvik a prevenci zranění.“  Senzory vitálních funkcí jsou v tenké vrstvě funkčního prádla navrženy tak, aby při pohybu nepřekážely, daly se prát bez poškození elektroniky a poskytovaly data prakticky v medicínské kvalitě.
 
 
 
 
Na konci loňského roku se uskutečnilo na Katedře počítačů FEL ČVUT představení prototypu systému AR RESCUE, jehož cílem bylo ve spolupráci s cílovými uživateli nasbírat podněty pro závěrečnou fázi vývoje.
Řešení zde prezentovali zástupci ČVUT, DefSec Innovation Hub, společnosti Quanti a Univerzity obrany. 

Finální fáze vývoje

Projekt AR RESCUE běží od roku 2024 a potrvá do konce roku 2026. Finální fáze vývoje zahrnuje dokončení hardwaru, softwaru a intenzivní testování v terénu. Navazující projekty by měly systém posunout směrem k průmyslové výrobě  – například zvýšit odolnost zařízení podle standardů IP66, připravit menší sérii pro výcvikové účely a ověřit dlouhodobou spolehlivost. Podle výzkumného týmu lze očekávat širší nasazení technologie v jednotkách v horizontu několika let po skončení současného projektu.
 
Zdroj: FEL ČVUT
Foto: DefSec Innovation Hub

 
  

- PR -

Systematické začleňování AI do procesů ve firmách je teprve na začátku

Říjnové vydání IT Systems je zaměřeno především na digitalizaci obchodních a logistických procesů. Stále větší roli zde hraje automatizace a využití AI, která postupně proniká nejen do každodenního provozu firem, ale velmi intenzivně vstupuje do hry také na straně zákazníků.

Tematickou přílohu jsme tentokrát věnovali ERP systémům, zejména předpokladům jejich úspěšné implementace. Praxe totiž opakovaně potvrzuje, že o úspěchu ERP projektů nerozhodují pouze schopnosti zvoleného řešení, ale především dobře definované cíle a procesy, dostatečné zapojení klíčových uživatelů a schopnost prosadit nutné změny.

  

- PR -

SMERO díky systému QI dosáhlo milionových úspor

Milion korun ročně ušetřený ve skladu, až 700 tisíc díky omezení reklamací a o třetinu více vyřízených objednávek se stejným počtem pracovníků. Takové výsledky zaznamenal velkoobchod s kancelářskými potřebami SMERO po zavedení firemního informačního systému QI (ERP). Dokládá je případová studie vyhodnocující přínosy implementace dokončené v roce 2016. Firma díky QI získala přesnější přehled o zásobách, zrychlila expedici a zjednodušila administrativu.