Sledovat zaměstnance bude možné i poté, co vstoupí GDPR v platnost, pokud pro to bude existovat tzv. oprávněný zájem. „Firmy budou muset přemýšlet nad tím, jestli nezasahují do soukromí zaměstnanců více, než je třeba. Oprávněným zájmem zaměstnavatele zůstane například zabezpečení dat nebo kontrola využívání firemních prostředků,“ shrnul na konferenci věnované GDPR Jan Tomíšek, expert na ochranu osobních údajů a soukromí z advokátní kanceláře Rowan Legal.

V praktické rovině tedy bude možné i nadále monitorovat, jaké aplikace a typy souborů zaměstnanci na počítači využívají. Těžko obhajitelné by bylo zjišťování obsahu souborů, například textových dokumentů či e-mailů. „Zde už by se jednalo o značný zásah do soukromí zaměstnanců, který z hlediska prevence není nutný. Výjimkou jsou odůvodněné kontroly, o jejichž možnosti by měli být zaměstnanci informováni například firemní směrnicí,“ potvrzuje expert na ochranu osobních údajů Martin Voborník z advokátní kanceláře Voborník•Nigrini•Kipiel.

Sledování využívání kancelářských aplikací či tiskáren bude i nadále možné také za účelem zjištění, jak efektivně jsou firemní software a hardware vytíženy. Oprávněný zájem by se ale těžko hledal pro plošný monitoring klávesnice za účelem zjištění, co dotyčný píše nebo vytváří v aplikaci. „To by byl opět zásadní zásah do soukromí zaměstnanců, pro který není obyčejně zákonný důvod. Výjimkou mohou být namátkové kontroly, jejichž účelem je preventivně zamezit například zneužívání počítačů,“ dodává Martin Voborník z advokátní kanceláře Voborník•Nigrini•Kipiel.