“Za rok 2018 evidujeme nárůst žádostí o součinnost ze strany policie a dalších orgánů státní správy o více než 20 % v meziročním porovnávání. Pouze malá část se týká data retention. Většina žádostí o součinnost se týkala odposlechů vydání uživatelských dat. Odposlechy ale komplikuje stále rozšířenější šifrování dat. ” říká Damir Špoljarič, ředitel společnosti Vshosting.

Většina požadavků ze strany Policie, ÚOOZ, BIS a dalších orgánů směrem k internetovým operátorům se primárně týká vydávání uživatelských dat (pořizování jejich kopie) či technického zajištění odposlechu aktivní komunikace. Požadavek musí být podložen soudním příkazem podle ustanovení § 88 případně 88a trestního řádu a platí po dobu v něm stanovenou. Tento nástroj lze navíc použít jen u uvedených trestných činů.

Paradoxem je, že v posledních letech došlo ke značnému nárůstu využívání šifrovacích technologií i běžnými uživateli. Prakticky většina e-mailové komunikace probíhá pomocí šifrovaných protokolů, a to zejména díky nativní podpoře šifrování v nových verzích e-mailových programů: uživatelé tedy šifrují, aniž by si toho často byli vědomi. Díky iniciativě Let’s Encrypt je od začátku roku 2016 bezplatně vybaveno certifikátem téměř 100 milionů světových webů. Tyto technologie komplikují či znemožňují realizaci odposlechů, popř. činí jejich výsledek nepoužitelným.

Novinkou je také § 7b v Trestním řádu, který policii umožňuje (a to i bez souhlasu státního zástupce a soudu) vydat příkaz k odstavení webu. Tato nová právní úprava zatím není v praxi využívána. Nicméně je možné, že v praxi poskytne prostor ke snadnému zneužití (například trestním oznámením v rámci konkurenčního boje).