facebook
Aktuality -> Analýzy - 29. 4. 2019

Roste počet požadavků policie na mobilní a internetové operátory

odposlech, data retentionSlovo odposlech už při samotném vyslovení ve většině lidí navodí spíše negativní dojmy. I přes fakt, že se jedná o zásah do soukromí, existují dle české legislativy případy, kdy mají  příslušné orgány právo jej aplikovat, či žádat o vydávání záznamů po mobilních a internetových operátorech. A počet žádosti o tuto součinnost v posledních letech výrazně roste. Společnost Vshosting, která patří mezi největší internetové operátory, zaznamenala nárůst o jednu pětinu oproti roku 2017 a Český telekomunikační úřad uvádí zvýšení celkového počtu předávaných informací státním orgánům o celou čtvrtinu.



“Za rok 2018 evidujeme nárůst žádostí o součinnost ze strany policie a dalších orgánů státní správy o více než 20 % v meziročním porovnávání. Pouze malá část se týká data retention. Většina žádostí o součinnost se týkala odposlechů vydání uživatelských dat. Odposlechy ale komplikuje stále rozšířenější šifrování dat. ” říká Damir Špoljarič, ředitel společnosti Vshosting.

Data retention, nebo odposlech?

Mobilní a internetoví operátoři mají ze zákona povinnost zajišťovat tzv. „data retention“ na 6 měsíců od uskutečnění dané komunikace. Technicky jde o záznam toho, že v daném čase proběhla komunikace na konkrétní IP adrese a portu. Veřejností často chybně vnímáno, že data retention = odposlech. Data retention je ovšem pouze záznam o proběhlé komunikaci, nikoliv záznam o obsahu dané komunikace jako takové, nejedná se tedy o odposlech. U mobilních telefonních operátorů je data retention citlivějším tématem, jelikož obsahuje i lokalizační údaje mobilního zařízení v okamžiku uskutečnění hovoru (označení BTS vysílače).

Většina požadavků ze strany Policie, ÚOOZ, BIS a dalších orgánů směrem k internetovým operátorům se primárně týká vydávání uživatelských dat (pořizování jejich kopie) či technického zajištění odposlechu aktivní komunikace. Požadavek musí být podložen soudním příkazem podle ustanovení § 88 případně 88a trestního řádu a platí po dobu v něm stanovenou. Tento nástroj lze navíc použít jen u uvedených trestných činů.

Paradoxem je, že v posledních letech došlo ke značnému nárůstu využívání šifrovacích technologií i běžnými uživateli. Prakticky většina e-mailové komunikace probíhá pomocí šifrovaných protokolů, a to zejména díky nativní podpoře šifrování v nových verzích e-mailových programů: uživatelé tedy šifrují, aniž by si toho často byli vědomi. Díky iniciativě Let’s Encrypt je od začátku roku 2016 bezplatně vybaveno certifikátem téměř 100 milionů světových webů. Tyto technologie komplikují či znemožňují realizaci odposlechů, popř. činí jejich výsledek nepoužitelným.

Novinkou je také § 7b v Trestním řádu, který policii umožňuje (a to i bez souhlasu státního zástupce a soudu) vydat příkaz k odstavení webu. Tato nová právní úprava zatím není v praxi využívána. Nicméně je možné, že v praxi poskytne prostor ke snadnému zneužití (například trestním oznámením v rámci konkurenčního boje).


 
  

- Inzerce -

Chytře na odečty energií

EnewiPotřebujete vzdáleně odečítat data z elektroměru, vodoměru nebo plynoměru? Potřebujete ze sebraných hodnot vystavovat faktury? Potřebujete vzdáleně odečítat hodnoty z teploměru, vlhkoměru, tlakoměru, čidla osvitu nebo z jiného čidla environmentálních veličin? Nebo dokonce na základě těchto hodnot dálkově sledovat nebo ovládat jiná zařízení?

  

- Inzerce -

Význam automatizace a digitalizace v post-pandemickém světě

IT Systems 6/2020V aktuálním vydání IT Systems se věnujeme především roli digitálních technologií v post-pandemickém světě. Zatímco se život postupně vrací do normálu, podniky se musí pustit do sanace škod a začít revitalizovat své provozy a procesy. Pandemie připravila pro mnohé firmy intenzivní zatěžkávací zkoušku. Současně ale jasně ukázala, čemu by podniky měly věnovat pozornost, aby svou provozuschopnost zabezpečily i do budoucnosti.