Mezi základní zjištění průzkumu patří, že téměř čtvrtina malých a středních výrobních podniků v Česku plánuje v příštích 3 letech nasazení robotů. Ještě více firem plánuje investice do robotizace v Maďarsku a Rumunsku a nejvíce výrobních podniků (přibližně třetina) chce automatizovat v Polsku.

Zatímco v České republice plánuje 23 % z oslovených malých a středních výrobních podniků (SME) v příštích 3 letech robotizovat, v Maďarsku i Rumunsku je to 27,6 % respondentů. Nejvíce firem plánujících robotizaci je pak v  Polsku, kde je to 33,7 % respondentů.

Současný stav

Nejnižší úroveň robotizace v rámci zemí zařazených do průzkumu je v Maďarsku, kde jenom 11 % SME už vlastní průmyslového, nebo kolaborativního robota. O trochu lepší situace je v Rumunsku, kde nějaký druh robota vlastní 15,4 % oslovených firem. Následuje pak Polsko s 22,7 % robotizovaných SME podniků. Nejvíce robotů ze zapojených zemí je v České republice, kde je vlastní 23,3 % respondentů.

Ve všech zkoumaných zemích převládají roboty u středně velkých podniků, kde také dominují průmyslové roboty nad kolaborativními. U malých výrobních firem je však poměr průmyslových a kolaborativních robotů daleko nižší, ale specifické je pak Rumunsko, kdy je tento poměr skoro vyrovnaný.

U respondentů, kteří zvažují v nejbližších 3 letech robotizaci, hraje podstatnou roli to, zda už nějakého robota vlastní.

Co menší firmy očekávají od robotizace?

Mezi klíčové faktory, které ovlivňují oslovené podniky v plánování robotizace jsou v Maďarsku a Rumunsku na prvních místech: zvýšení produktivity a ušetření nákladů, posílení konkurenceschopnosti společnosti a zvýšení výrobní kvality. V České republice i v Polsku mezi hlavní důvody robotizace patří také zvýšení produktivity a snížení nákladů, dále pak zkrácení dodacích lhůt, zvýšení kvality výrobků eliminací lidských chyb a posílení konkurenceschopnosti. Mezi další významné důvody (nad 50 % odpovědí) v těchto zemích pak patří: obtíže s personálním obsazením, standardizace procesu, zvýšení výrobní bezpečnosti a výrobní flexibility.

Mezi prvními procesy robotizace, které firmy plánují, patří ve všech zemích montáže, balení a paletizace. Podrobněji pak data ukazují následující údaje:
v České republice je na prvním místě obsluha strojů (64,2 %), následně montáže (42,3 %), uchopování - (pick and place 37,1 %), balení a paletizace (32 %), třídění (18,1 %), přeprava produktů a jejich částí (17,8 %), lepení (15,4 %) a leštění (10,3 %).
V Maďarsku se plánují roboty používat nejvíce na: montování (27,6 %), balení a paletizaci (20,3 %), obsluhu strojů (14,7 %), malování (13,4 %), uchopování (pick and place 12,7 %), lepení (10,7 %).
V Polsku vede balení a paletizace (39,6 %), dále obsluha strojů (37,6 %), montování (18,8 %), uchopování (pick and place 17,8 %), svařování a broušení (16,8 %) a natírání (12,9 %).
V Rumunsku, stejně jako v Maďarsku, také vede montáž (57 %), následováno uchopováním (pick and place 55,9 %), balením a paletizací (47,4 %), nakládáním a vykládáním (46,5 %), obsluhou strojů (41,6 %), lepením (39,4 %), logistika (37,1 %), malováním (30,9 %), leštěním (28,2 %), přepravou produktů a jejich částí (15,9 %) a injekčním vstřikováním (13,1 %).

Největší poptávka po robotizaci je v těchto průmyslových odvětvích:
Česká republika: potravinářský a tabákový průmysl (52,8 %), výrobci stavebních materiálů 30,2 %), zpracovatelé plastů a chemický průmysl (29 %), výrobci elektrických a elektronických výrobků (26,4 dřevařství a nábytkářství (25,8 %), textilní průmysl (24,6 %), automobilový průmysl (24,3 %), strojní a kovoprůmysl (22,2 %).
Maďarsko má na prvním místě papírenský průmysl a tisk (47,5 %), dále výrobci stavebních materiálů (30,6 %), kovoprůmysl a strojírenství (30,5 %), chemický a plastový průmysl (23,6 %), dřevařství a nábytkářství (21,8 %), textilní a koženářský průmysl (19,5 %) a nakonec potravinářský a tabákový průmysl (12,8 %).
V Polsku vede papírenský průmysl a tisk (46,7 %), následovaný zpracovateli plastů a chemickým průmyslem (43,6 %), kovoprůmyslem a strojírenstvím (37 %), elektrikářským a elektronickým průmyslem (34,8 %), potravinářským a tabákovým průmyslem (31,3 %), dřevařství a nábytkářství(27,6 %), automobilovým průmyslem (23,5 %) a textilním a koženářským průmyslem (19,2 %).
V Rumunsku vede chemický průmysl a zpracovatelé plastů (44,4 %), dřevařství a nábytkářství (37,3 %), kovoprůmysl a strojírenství (35 %), zpracovatelé skla, keramiky, kamenů a minerálů (34,6 %), textilní a koženářský průmysl (18,1 %), potravinářský a tabákový průmysl (17,1 %) a výrobci stavebních materiálů (16,3 %).

Očekávaná návratnost investice (ROI) do robotizace je v České republice, Maďarsku i Rumunsku nejčastěji doba 2 - 3 let, zatímco v Polsku je to období 1 - 2 roků.

Překážky automatizace a robotizace

Firmy, které nezvažují robotizaci pak shodně svá rozhodnutí zdůvodňují nejčastěji tím, že jejich výroba a její rozsah nevyžadují robotizaci, nebo že aplikace a procesy, které používají nemohou být automatizovány, případně že objem výrobků je příliš malý na robotizaci, nebo že firma nevidí dostatečné výhody v investici do robotizace.

„Vývoj ve výrobním průmyslu stále více závisí na investicích do robotiky. Výrobní podniky ale vidí mnoho zábran, které je omezují v implementaci robotů. Pro nás, jakožto dodavatele technologií, je podstatné poskytnout argumenty, které přesvědčí management, že investice do robotizace se vyplatí. A že v současném stavu vývoje domácí i globální ekonomiky je robotizace řešením, které umožní společnostem dlouhodobý vývoj. Je tedy dobrou zprávou, že výrobci jsou stále více rozhodnuti pro kolaborativní roboty a to díky jejich výhodám, zejména bezpečnosti, flexibility aplikací a rychlosti implementace,“ uvádí Slavoj Musílek, generální manažer pro střední a východní Evropu společnosti Universal Robots.