S jazykovým modelem ChatGPT nebo generátorem digitálních obrázků DALL-E 2 přišla do styku čtvrtina dotázaných Čechů (36 % mužů a 13 % žen), což je pro zajímavost výrazně více než u Maďarů (pouze 13 %), ale méně než u sousedních Poláků (31 %) ve stejném průzkumu. Nástroje umělé inteligence nejvíce používají respondenti ve věkové skupině 18 – 35 let (35 %), lidé z velkých měst (32 % a s vysokoškolským vzděláním (38 %). Ve starší generaci ve věku 36 – 56 let používá umělou inteligenci 17 % Čechů. O umělé inteligenci nic neví nebo nezná AI aplikace více než polovina oslovených Čechů (56 %).

Z průzkumu dále vyplývá, že zájem o tuto technologii s věkem klesá, zatímco obavy z ní rostou. Více než polovina (57 %) Čechů se obává, že by se údaje zadané do aplikací umělé inteligence mohly dostat do nesprávných rukou. Nebezpečí plynoucí ze zpracování důvěrných informací uživatelů umělou inteligencí vnímá také 67 % dotázaných Poláků a 44 % Maďarů.

„Kyberzločinci již nyní vydělávají miliony prostřednictvím nekvalitně vytvořených falešných textů. Poznali bychom vůbec při chatování s AI botem prostřednictvím aplikací pro rychlé zasílání zpráv, jako je WhatsApp nebo Microsoft Teams, že nemluvíme s člověkem? Vytváření textových zpráv, které se klamavě podobají zprávám psaným člověkem, je jen jednou z příležitostí, které podvody s využitím umělé inteligence nabízejí, upozorňuje Chester Wisniewski, technický ředitel společnosti Sophos. „Buďte podezřívaví a kontrolujte všechny zprávy a e-maily, zejména ty, které žádají o přihlašovací údaje nebo se týkají finančních záležitostí. Vyplatí se věnovat několik okamžiků tomu, abyste se ujistili, s čím máte vlastně tu čest, a v případě pochybností požádejte o pomoc. Není to paranoia - skutečně jsme terčem, na který cílí kyberzločinci,“ dodává.

Třetina (34 %) české populace si je jistá, že by nebyla schopna rozlišit obsah vytvořený člověkem a umělou inteligencí, polovina (54 %) pak přiznává, že neví. Pro srovnání, pouze 13 % Čechů věří, že by byli schopni obsah vytvořený člověkem a umělou inteligencí rozlišit. Mezi dotázanými Maďary je to 34 %, u Poláků shodně 13 %.

Bot na druhé straně sluchátka

Formou umělé inteligence, se kterou se Češi často setkávají, jsou prodejní boti, které využívají mimo jiné telemarketingové společnos­ti. Téměř polovina (48 %) účastníků průzkumu tvrdí, že poznali, že jim volá automat. Schopnost rozpoznat, že mluví s botem, uvádí častěji Poláci (61 %), v Maďarsku pak každý třetí (36 %).

„Rychlý nástup popularity nástrojů umělé inteligence, včetně chatbotů, může být způsoben jejich vysokou mírou použitelnosti a jednoduchostí jejich použití. Je však třeba mít na paměti, že se jedná o technologie, které mají napodobovat rozhovor s člověkem, nikoli poskytovat ověřené informace. Pocit interakce s živým člověkem může být natolik ohromující, zejména v kombinaci s tendencí některých lidí antropomorfizovat (polidšťovat) umělé entity, že každý třetí respondent oprávněně pochybuje o své schopnosti rozlišit člověka od bota,“ vysvětluje Dr. Damian Galuszka, sociolog, odborný asistent na Fakultě humanitních studií AGH a člen laboratoře EduVRLab.

Galuszka také varuje, že rychlý rozvoj technologií umělé inteligence má také obrovský potenciál pro vznik a šíření dezinformací. „Nejnáchylnější k akceptaci falešnému obsahu generovaného umělou inteligencí mohou být ti, kteří prohlašují, že bez větších problémů dokážou rozlišit mezi botem a člověkem,“ dodává Galuszka.