Úvodních přednášek se ujali prof. Ján Košturiak, který představil několik inovativních projektů firmy IPA Slovakia, a Ladislav Slámečka, který přiblížil MILANO EXPO 2015 jako projekt z pohledu logistiky. Další přednáška se týkala zelených inovací v logistice automobilového průmyslu, se kterou předstoupil David Staš.

Nás v redakci pak zaujala především přednáška Jiřiny Lebrové o vývoji IS v logistice. Tato profesionálka objasnila, jaký význam mají logistické systémy a proč jsou efektivním pracovním nástrojem a zásadním prvkem řízení firmy s ohledem na možné snížení vázaného kapitálu, modernizaci skladovacích prostor a řadu dalších možných přínosů, které odhalila ve své přednášce.

Velmi zajímavá byla také přednáška Ing. Holmana, který je bývalým zaměstnancem ŠKODA AUTO a nyní působí na katedře logistiky na VŠ ŠKODA AUTO. Prezentoval závěry benchmarkingové studie, která potvrdila přímou úměru mezi rozsahem implementace LEAN a jejími přínosy. Obhájil tezi, proč maximální výkon systému vede pouze k průměrnému výkonu celku a je důležité optimální sladění „týmu“. U automobilového výrobce Toyota ukázal, že aby Toyota vyprodukovala stejné množství vozů jako třeba koncern Volkswagen, potřebovala o 40 % méně lidí. Navíc měla Toyota 3x nižší náklady na výrobu jednoho vozu než zmíněný Volkswagen. Tím položil zajímavou otázku. Když většina výrobních firem implementuje Toyota Production System a skvěle zvládá jeho teorii, proč ve výsledku nikde nefunguje tak dobře, jako právě v Toyotě? Rozdíl je v součinnosti jednotlivých částí výroby!

Toto dokládal na příkladu z olympiády v Riu, kdy David Holman ukázal optimalizaci celku pro maximální výkon na špičkové týmové práci korejského štafetového týmu, který doběhl druhý za týmem z Jamajky a před týmem USA. Zde jasně ukázal, jak společný nácvik třeba i průměrného týmu, který má stejný cíl (tedy KPI) a společně pracuje na stejném cíli, dokáže porazit i tým složený ze samých hvězd (USA). Tedy, jinými slovy, tým složený ze samých hvězd nemusí znamenat hvězdný tým. Podle něj je systémové pojetí spolupráce vítězná varianta, i když na ni firmy často zapomínají a mají pro každé oddělení nastaveny jiné cíle. Problém firem tedy spočívá v odlišnosti interních KPI jednotlivých oddělení. Chybí zde jejich společný cíl, ke kterému by směřovala.

V další přednášce hovořil Ing. Bazala, Ph.D., Alog., z Logistické akademie o japonské metodě Kaizen neboli neustálém zlepšování. Kaizen u českých firem je spíše databáze podnětů nežli společná snaha něco zlepšit, ale i přesto je nasazení Kaizen ve firmě vidět a dochází ke zlepšení. Slovy Jaroslava Bazaly: „Nevnucujme zákazníkovi, co umíme, ale co on potřebuje.“ 

Ing. Milan Hruška
BERGHOF SYSTEMS

Následující přednášku věnoval Ing. Milan Hruška ze společnosti BERGHOF SYSTEMS problematice logistické křivky pracoviště aneb managementu úzkých míst. Milan Hruška vysvětlil, že je vždy velmi důležité identifikovat úzké místo ve výrobě a maximálně ho využít. Ideálně jej zásobit prací a celý systém se mu také musí přizpůsobit. Tím se zvýší výkon. To všechno má na starosti SRM-CM Constraint management. Jeho jednotlivé kroky tvoří: 

1. Analýza průtoku práce na pracovištích
2. Výpočet optimálních výrobních dávek
3. Sledování, jak pracoviště reaguje na zatížení
4. Sledování, jak dlouho dávka čeká
5. Odbavení
6. Zjištění reálné výtěžnosti pracoviště

Ing. Hruška pak na příkladu ukázal, jak pracovat s odhaleným úzkým místem. Na základě celkové křivky průtoku výrobou, kterou ukáže systém od Berghofu, můžeme snadno vyladit výrobu podle údaje z analýzy. Podle výrobního plánu, který z výsledků vyplyne, a matice citlivosti potenciálu úzkých míst lze zjistit vliv na celý proces výroby a začít plánovat. Je to velká pomoc pro upřesnění práce právě podle úzkých míst.

Dalším přednášejícím byl Ing. Jan Šlajer z DYNAMIC FUTURE, který se věnoval prediktivní simulaci a uvedl, že se dá využívat kdekoliv od strategických řešení až po samotnou optimalizaci výroby. Její přínos tkví v tom, že přesně ukáže scénáře návrhu a postupu. Budoucnost prediktivní simulace je především ve virtuálních továrnách, VR, Quick 3D vizualizaci a aplikacích.

Josef Černý z ICZ se ve své přednášce zaměřil na výhody systémových vozíků v rámci skladových prostor. Použití této technologie údajně umožní až o 30 % lépe využít prostor, přičemž nabízí možnost vychystávání až 7 palet a tzv. měkkou automatizaci. Vozíky nejsou plně autonomní, vyžadují ovládání člověkem, ale díky RFID technologii zabudované v podlahách skladu dokážou sledovat vytyčenou trasu, měnit rychlost podle prostředí nebo přizpůsobovat svou výšku podle aktuálního prostředí.

Roman Kratochvíl z firmy NETTO Control nakonec všem přítomným na setkání ukázal výhody výrobního informačního systému.

V příštím roce je Profesní setkání logistiků již naplánováno na termín 17.–18. 5. 2018.

Reportáž byla zpracována na základě podkladů Komory logistických auditorů.