Většina národních ekonomik zpomalila tempem, který výrazně připomíná crash-testy motorových vozidel. Velkou neznámou zůstává jen jejich výsledek, tedy kdo z posádky přežije a s jakými následky. A i když se dnes postupně začíná s uvolňováním omezení, k návratu do normálu má svět stále daleko.

Již v dobách předešlé „velké“ krize se ukázalo naplno, jak jsou jednotlivé podniky na špatné časy připraveny. Mimochodem, velká skupina podnikatelů v jihovýchodní Asii a Číně krizi vnímala jako období, ve kterém se otevírá prostor nejen k identifikaci, ale i realizaci nových příležitostí. V zemích postkomunistického bloku ale manažerům v podnicích chyběly zejména zkušenosti. Výrobní společnosti jen pár let před tím prošly náročnou transformací, která zároveň znamenala větší závislost těchto ekonomik na vývoji na zahraničních trzích. A při poklesu výnosů způsobených snížením poptávky se rychle hledali zejména cesty, jak v co největší míře minimalizovat náklady na produkci.

Z pohledu dodavatelů ERP řešení se tyto snahy promítly do nárůstu objemu poskytovaných služeb, které někde více, někde méně kompenzovaly propad tržeb z prodeje licencí. Podniky se snažily vyždímat ze svých podnikových systémů maximum, aby zpřehlednily a upřesnily náklady, zefektivnily obslužné procesy a minimalizovaly plýtvání.

Na horší časy se však velmi rychle zapomnělo. I v byznysu. Mottem většiny aktivit vedoucích ke změně ERP řešení v podnicích v období po krizi bylo tvrzení, že „podnik přerostl možnosti využívaného systému“. Ale když se růst zpomalil, společnosti začaly znovu opatrně přehodnocovat plánované investice a na nedostatky využívaných informačních technologií, určených pro řízení rozvoje firmy se přestalo pohlížet jako na problém, který je třeba vyřešit urgentně. Na rovinu je přitom třeba říct, že problémy postihly loni zejména odvětví hutnictví a automobilového průmyslu. Ale opatrnost byla cítit i z jiných odvětví.

V dobrých časech je rostoucí poptávka po produktech limitována výrobními možnostmi jejich výrobců. Významnou roli při zajištění rovnováhy mezi poptávkou a nabídkou pro celý produktový mix ve výrobním podniku sehrává obchodně provozní plánování (v anglickém jazyce sales and operation planning, S&OP) - proces, který sdružuje všechny plány podniku a poskytuje managementu nástroje pro přijímání nejen krátkodobých ale i strategických rozhodnutí. Sales and operation planning zároveň umožňuje, aby řízení výrobních činností bylo v souladu se strategickými cíli. Informace, které poskytuje umožňují neustálé hledání rezerv a průběžné zlepšování na celopodnikové úrovni. Plán zohledňuje zdroje, plán dodávek včetně předpovědí, stav zásob, ale i uvádění nových výrobků na trh v plánovaném období. Proces zpřesňování plánů probíhá nejméně jednou za měsíc a jeho výstupem je závazný dlouhodobý (nebo střednědobý) plán podniku. Důležitou podmínkou přitom je, aby všichni, zainteresovaní na plnění plánu, pracovali se stejnými čísly.

Pokud v příznivých časech při vybalancovaném plánu prodejci požadují od výroby větší množství některých výrobků, je nutné se jich zeptat, kterých výrobků naopak požadují méně, protože výroba standardně nedokáže navýšit produkci bez negativních dopadů na rentabilitu nebo jiné podnikové ukazatele.

V méně příznivém období podnikání však může nastat i opačná situace, kdy jsou možnosti výroby vyšší oproti tomu, kolik produktů prodejci dokážou umístit na trh. Pak musí přijít k rozhodnutí, které produkty, pokud vůbec, budou vyrobeny do zásoby. Při tom nejnepříznivějším scénáři má S&OP říct, na jakou úroveň snížit výrobní kapacity při dlouhodobém poklesu předpovědi prodeje a jaký dopad to bude mít na finance, lidské zdroje nebo marketing.

S&OP nepřetržitě koordinuje jednotlivé plánovací útvary podniku, které se zároveň podílejí odpovídající měrou na tvorbě plánu. K jeho sestavení někdy stačí standardní tabulkový procesor, ale i tak je v současnosti S&OP tím pravděpodobně nejméně vnímaným aspektem kvalitního plánování a řízení podniku. A i přesto, že se jedná o důležitou složku podnikového řízení a přínosy dobře zavedeného S&OP jsou značné, ve většině ERP systémů sice je k dispozici výrobní modul, jehož základem je hlavní plán výroby (master production schedule, MPS), ale funkce s nadpisem S&OP se v jejich portfoliu hledají jen těžko.

Důvodů je možná více, ale hlavní jsou dva:

• Prvním je míra komplexity – pokud nejsou v ERP řešení dostupné agendy, na základě, kterých je plán sestavován a zároveň chybí data pro záznam o jeho plnění, nemá zde význam ani existence samotné funkce S&OP. V takovém případě je třeba data pracně shromažďovat z více databází a pro tento případ je vhodnější tabulkový procesor.
• Druhým omezením je schopnost jednoduché prezentace plánu i stavu jeho plnění standardními klientskými nástroji, resp. technologiemi, které tyto nástroje využívají. Pro prvotní pohled je výhodnější grafické zobrazení s následným přechodem k podrobnější analýze dat na úrovni jejich tabulkové prezentace. Důležitým faktorem je také rychlost vytvoření nové verze plánu a jednoduchost realizace změn. Zkušení konzultanti, kteří se věnují implementacím zároveň ví, že bez kvalitních vstupních dat pro plánování a bez okamžité zpětné vazby o realizaci úkolů, není proces tvorby plánu realizovatelný v takové míře, aby byl akceptovatelný.

Cílení nabídky a rychlost odezvy, jakou dokáže podnik reagovat na změny v chování jeho odběratelů, resp. koncových spotřebitelů, jsou důležitými faktory úspěšného podnikání v každé situaci. V dnešních dobách, kdy na talířích před sebou máme pořádně přesolenou polévku, to platí o to víc.

Všichni přitom očekáváme, že dnešní prognózy se nenaplní a všechny podniky se brzy vrátí ke stavu, kdy limitujícím faktorem produkce jsou kapacitní omezení výroby a plánovači budou nuceni řešit přetlak objednávek, které jim budou „bezhlavě“ generovat prodejci. Podnikový marketing bude znovu řešit standardní 4P (Product, Price, Place, Promotion), tedy poměr ingrediencí klasického marketingového koláče, který poprvé pro ně upekl Neil Hopper Borden a někteří budou opět na podnikové plánování dívat jako Sir John Harvey-Jones, který kdysi (asi ne zcela vážně) napsal: „Planning is an unnatural process; it is much more fun to do something. The nicest thing about not planning is that failure comes as a complete surprise, rather than being preceded by a period of worry and depression.“

Držme si palce!