Veřejně dostupné 3D modely měst v online mapových aplikacích mívají zpravidla nižší přesnost, protože jsou vytvářeny ze satelitních snímků v rozlišení na metr či vyšší desítky centimetrů. Hlavním cílem těchto modelů je usnadnit vizuální orientaci uživatele, nikoli sloužit jako nástroj pro odborné analýzy a plánovací procesy. K tomuto účelu si nově radnice pořizují samostatné detailní prostorové vizualizace svého území.

Podrobné trojrozměrné modely měst byly nicméně donedávna doménou spíše velkých krajských metropolí. V posledních letech si je však stále častěji nechávají zhotovovat i středně velká sídla.

„Zájem menších měst je způsoben například tím, jaký význam dnes 3D modely v územním plánování mají. Umožňují hodnotit dopady nové výstavby v reálném kontextu města, přesně analyzovat vztahy mezi objekty a lépe předcházet konfliktům v území,“ vysvětluje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis. Ta nedávno realizovala 3D model například pro Kuřim, Mikulov nebo Zlín a nyní pracuje na trojrozměrném vyhotovení Třebíče.

 
3D model města podle odbornice umožňuje zcela jinou úroveň rozhodování než klasické dvourozměrné mapové podklady. Zatímco v tradičním výřezu územního plánu je obtížné představit si reálnou podobu zamýšlené výstavby, 3D model ukáže její objem, výšku i prostorové vztahy v kontextu stávající zástavby. Dovoluje volnou manipulaci s pohledem, simulaci slunečního osvitu v různých denních i ročních obdobích a přesné měření viditelnosti či stínění. Díky tomu lze lépe posoudit například dopad nové stavby na výhledy, zachování panoramat nebo zastínění veřejných prostranství.

Jedním z faktorů, který usnadňuje rozšíření 3D modelů do městské praxe, je jejich dostupná cenová hladina. Díky technickému pokroku a standardizaci postupů se jedná o přijatelnou investici, jejíž výše se odvíjí především od rozsahu zájmového území, požadovaného detailu a použitých dat. U menších měst se v rámci texturovaných modelů může cena pohybovat i v řádech nižších stovek tisíc korun.

Vytvoření kompletního 3D modelu města zároveň představuje efektivnější a ekonomičtější řešení i z dlouhodobého hlediska. Pokud si radnice namísto toho nechává pravidelně zhotovovat samostatné vizualizace pro jednotlivé stavební záměry zvlášť, náklady se postupem let kumulují a výstupům navíc často chybí jednotný standard či přesnost.

Detailní 3D model města v praxi vzniká kombinací šikmých a kolmých leteckých snímků, doplněných o mračno bodů získané pomocí technologie LIDAR (laserového skenování z letadla). „Díky tomu, že naše společnost každoročně provádí letecké snímkování rozsáhlých částí České republiky, může pro zpřesňování modelu v řadě případů využít již existující data ze svého archivu. To výrazně urychluje celý proces zpracování a zároveň snižuje výsledné náklady pro města a obce,“ vysvětluje Drahomíra Zedníčková.

 

Texturovaný model Mikulova

Jedním z významných přínosů 3D modelů je rovněž výrazné zpřehlednění informací pro veřejnost. Řada měst dnes zpřístupňuje trojrozměrná data prostřednictvím webových aplikací, ve kterých se může každý uživatel samostatně orientovat v prostoru, ověřit si aktuální stav zástavby nebo se seznámit s připravovanými změnami. Tento přístup posiluje důvěru obyvatel a umožňuje jim aktivněji se zapojit do připomínkování návrhů.

Některé radnice dnes navíc testují zapojení technologií rozšířené a virtuální reality. Pomocí takzvaných hololens brýlí si lze připravované změny v území prohlížet v jednotném měřítku, což výrazně zvyšuje schopnost porozumět prostorovým souvislostem. Tento přístup nachází uplatnění zejména při prezentaci větších projektů, územních studií nebo rekonstrukcí veřejných prostranství.

Možnosti využití trojrozměrných modelů zdaleka nekončí u urbanismu. Řada měst je zapojuje i do oblasti cestovního ruchu, například pro přípravu virtuálních prohlídek nebo prezentaci památkových objektů. „Uplatnění nacházejí rovněž v krizovém řízení, kde slouží pro analýzu rizik povodní, havárií, terorismu nebo dopadů extrémního počasí. V neposlední řadě dokážou být pro radnice přínosem i v oblasti analýzy dopravy nebo přípravy fotovoltaických projektů,“ uzavírá Drahomíra Zedníčková.