Aktuality -> Komunikace a sítě - 30. 3. 2020

Představují kvantové počítače reálnou hrozbu pro používané šifrovací algoritmy?

EricssonVýzkum kvantových počítačů se rychle rozvíjí. Google nedávno prohlásil, že jeho kvantový procesor Sycamore dosáhl kvantové nadřazenosti, tedy schopnosti kvantových počítačů provádět výpočty mimo dosah nejvýkonnějších superpočítačů. Společnost IBM uvedené tvrzení ihned zpochybnila. Bez ohledu na to, kdo má v tomto akademickém sporu pravdu, bude s největší pravděpodobností trvat ještě velmi dlouho, než se výkonné kvantové počítače rozšíří a budeme je běžně využívat. Je totiž třeba dosáhnout ještě celé řady významných technologických pokroků.



I přesto je na místě začít připravovat alternativu dnešních šifrovacích standardů a algoritmů, zejména pro systémy s tajnými informacemi, které vyžadují dlouhodobou ochranu. V tradiční kryptografii existují dvě formy šifrování: symetrické a asymetrické. Většina dnešních počítačových systémů a služeb, jako jsou digitální identity, Internet, celulární sítě nebo kryptoměny, používá kombinaci symetrických a asymetrických algoritmů a šifrování pomocí eliptických křivek. Skokový nárůst výkonu, který kvantové počítače slibují, by pro používané metody šifrování mohl představovat hrozbu. Přesto zatím není třeba propadat panice.

„Jakékoliv tvrzení, že kvantové počítače mohou v blízké době narušit používané šifrovací systémy je velmi přehnané. Pravděpodobně nebudou ještě desetiletí představovat praktickou hrozbu pro asymetrickou kryptografii a pro symetrické šifrování nebudou rizikem pravděpodobně vůbec,“ říká John Preuβ Mattsson, Senior Security Specialist ze společnosti Ericsson.

Cestu, jak chránit informace nebo přístupy po velmi dlouhou dobu, představuje posun k post-kvantové kryptografii a tzv. „kvantově bezpečné algoritmy“, které běží na klasických počítačích a odolávají útokům výkonných kvantových počítačů. V porovnání s aktuálně používanými algoritmy má post-kvantová kryptografie větší a složitější šifrovací klíč a podpis, vyžaduje více operací a paměti.

První návrhy standardizace post-kvantových šifrovacích algoritmů očekáváme v letech 2022–2024. Potom budou nové standardizované algoritmy pravděpodobně přidány do bezpečnostních protokolů a nasazeny v různých průmyslových odvětvích.


 
  

- PR -

Jak digitální transformace proměnila řízení výroby

v jedné z největších strojírenských firem na severní Moravě?


Když se v roce 2019 vedení společnosti OSTROJ a.s. rozhodovalo o modernizaci svého podnikových informačního systému, šlo o krok, který měl dalekosáhlý dopad. Firma s více než sedmdesátiletou tradicí patří mezi klíčové výrobce důlních strojů, dopravníkových systémů, speciálních bednění a dalších komplexních strojírenských výrobků. Za touto rozmanitostí se však skrývala i výzva – jak efektivně řídit výrobu a logistiku napříč několika divizemi a stovkami zaměstnanců.

  

- PR -

AI s úsudkem

Nová generace umělé inteligence nejen pro finanční svět


Představte si umělou inteligenci, která nejen přesně předpovídá, ale zároveň rozumí tomu, nakolik si svou predikcí může být jistá. Právě tato schopnost odlišuje bayesovskou AI od běžných algoritmů, které často fungují jako sebevědomé „černé skříňky“ bez hlubšího kontextu. Bayesovská AI napodobuje lidský úsudek – průběžně se učí z nových dat, přizpůsobuje své závěry, reflektuje změny prostředí a chápe hranice vlastních znalostí. V oblastech, kde je práce s nejistotou zásadní, představuje tato schopnost výraznou konkurenční výhodu.