Smart City dnes neznamená jen město plné senzorů, kamer a aplikací. Současná chytrá sídla by měla podle expertů umět zejména využívat data, technologie, urbanismus a moderní řízení tak, aby vytvářela příjemnější prostředí pro život. 

„Jádrem konceptu Smart Cities je občan a jeho kvalita života. Technologie představují prostředek, nikoliv cíl. Smart řešení mají přispívat ke kvalitnějším veřejným službám, efektivnějšímu využívání zdrojů, lepšímu životnímu prostředí, vyšší bezpečnosti a větší odolnosti měst a obcí vůči budoucím výzvám,“ vysvětluje Marek Vernarský z odboru regionální politiky Ministerstva pro místní rozvoj.

 

Praha a Brno dnes z jeho pohledu představují v oblasti Smart Cities v evropském kontextu solidní středoevropský standard. Ve srovnání s evropskými lídry, jako jsou Vídeň, Amsterdam nebo Barcelona, však česká města stále zaostávají. „Zejména v rozsahu implementace, energetické transformaci, participaci obyvatel a využití pokročilých nástrojů typu digitálních dvojčat,“ vyjmenovává Marek Vernarský.

Samotné hlavní město Česka se v aktuálním IMD Smart City Indexu 2026, který sleduje kvalitu života, městské služby, infrastrukturu a využití technologií z pohledu obyvatel, umístilo na 13. místě ze 148 hodnocených měst. Praha svůj koncept Smart Prague staví zejména na datech a jejich praktickém využití.

„V současnosti se Praha soustředí zejména na rozvoj datově řízeného rozhodování, chytré mobility, energetiky, digitalizace veřejných služeb a projektů podporujících klimatickou odolnost města,“ nastiňuje Luboš Kratochvíl, předseda představenstva společnosti Operátor ICT, která pro Prahu zajišťuje rozvoj projektů Smart City a datových služeb.

 

 

Mezi úspěšné projekty v Praze podle něj patří například Chytrý svoz odpadu a Dynamický svoz. V následujících letech se pak chce město více zaměřit na využití dat a inovací pro adaptaci na změnu klimatu. „Mezi připravované projekty patří například Měření mikroklimatických parametrů ve veřejném prostoru nebo rozvoj Mapy oáz chladu,“ doplňuje Kratochvíl.

Zatímco Prahu charakterizuje především robustní datová infrastruktura pro řízení města, Brno staví na silném propojení města, univerzit, firem a výzkumného prostředí. „Brno se v tomto smyslu profiluje jako ‚živá laboratoř‘, kde se nové přístupy testují v reálném prostředí a následně zavádějí do praxe,“ popisuje Filip Poňuchálek, mluvčí Magistrátu města Brna (MMB).

 

Mezi nejvýraznější příklady chytrých řešení v Brně patří digitální platforma Brno iD, která má přes 915 tisíc registrovaných uživatelů a umožňuje z jednoho účtu řešit například MHD, odpady, rezidentní parkování, městské služby nebo participativní projekty. Otevřený datový portál Data Brno zase zpřístupňuje městská data, mapy a analýzy veřejnosti, úředníkům i vývojářům. Specifickým projektem je také BVV Living Lab Brno, který využívá prostředí brněnského výstaviště jako testovací prostor pro chytrá řešení v oblasti mobility, energetiky nebo digitalizace.