Automatizace na prvním místě

Od fyzické automatizace pomocí robotů, které vyrábějí a montují, až po virtuální automatizaci pomocí softwarových robotů, které řídí opakující se kancelářské úkoly – vše, co lze automatizovat, se bude automatizovat. Z průmyslového hlediska se to projeví na postupech, jako je distribuovaná výroba. V kancelářích dojde k přesunutí velkého počtu administrativních pracovníků. Robotická automatizace procesů (RPA) a umělá inteligence (AI) budou spravovat faktury, školení a přijímání zaměstnanců.

Následuje spolupráce

Nejdůležitějším aktivem budoucnosti budou myšlenky, které se osvobodí od náročných manuálních procesů a úkolů. Ty je třeba přetavit v reálné inovace a jediným způsobem, jak toho dosáhnout, je spolupráce a sdílení. Trendy, které se začaly bouřlivě rozvíjet během pandemie, budou nadále pokračovat v podobě nových způsobů propojení a sdílení, jež překonají omezení, která přináší práce v kanceláři.

Hybridní schůzky dnes hrají klíčovou roli při vytváření prostoru pro spolupráci. Pokračující inovace v oblasti univerzálních zobrazovacích nástrojů, jako jsou projektory, pomůže překlenout propast mezi lidmi pracujícími na dálku a lidmi v kanceláři. Promítání vzdálených účast­ní­ků v životní velikosti zintenzivní zážitek z komunikace, zajistí jejich stejné postavení i to, že je ostatní účastníci budou lépe vnímat.

Dále pak udržitelnost

Bude-li se vynalézavost lidí soustředit na inovace a budou-li lidé spolupracovat, otevírají se neomezené možnosti. Nicméně světové zdroje nejsou nevyčerpatelné, stejně jako možnosti lidské mysli. Proto musí být udržitelnost v centru pozornosti práce a průmyslu. S ohledem na udržitelnost je také nutné, aby korporace nerozvíjely pouze svou vlastní činnost, ale aby se staraly také o ostatní a investovaly do komunit, začínajících firem a partnerů, kteří dopomohou k většímu úspěchu.

A nakonec celoživotní vzdělávání

Není pochyb o tom, že inovace a transformace rychle mění rozsah, tempo a podobu práce. Vzhledem k tomu, že se pracovní prostředí bude dramaticky měnit díky automatizaci a digitalizaci a že se budou rozvíjet zcela nová odvětví, bude v budoucnosti rozvoj dovedností a celoživotní vzdělávání zásadní pro uspokojení potřeb pracovní síly.

Stručně řečeno, nově vznikající pracovní síla bude mít datovou gramotnost, bude umět pracovat s umělou inteligencí a roboty a bude se iniciativně zabývat tím, jaké dovednosti budou v budoucnu nezbytné, aby dokázala držet krok s vyvíjejícími se technologiemi.

Jak se připravit na budoucnost?

Firmy musí vypracovat konkrétní plány, jak výše uvedených trendů využít a připravit se na pracovní prostředí budoucnosti. Aby toho dosáhly, musí se vedoucí pracovníci zaměřit na budování kultury zaměřené na technologie. Pro začátek se firmy musí zamyslet nad tím, jak začlenit demografické změny do pracovní síly. Pro 21. století je charakteristické, že roste počet mladých lidí, kterým velmi záleží na sociálních a environmentálních otázkách. Jakmile se do pracovního procesu dostane více lidí z generace Z, budou se muset společnosti nastavit na to, že jsou tito pracovníci orientovaní spíš na principy než na pouhý zisk. V tomto světle musí vedoucí pracovníci přehodnotit a nově formulovat své dlouhodobé plány tak, aby zahrnovaly udržitelné strategie a přijaly společensky odpovědné postupy, a znovu tak sladily své principy a činnosti.

Společnosti musí do zboží a služeb, které poskytují, zahrnout environmentální a sociální faktory a faktory dobré správy a řízení (ESG). Měly by přehodnotit dopad na životní prostředí, protože se zvyšuje poptávka po transparentnosti etických nebo environmentálních přístupů. Patří sem přehodnocení způsobu fungování firmy, od iniciativ v oblasti minimalizace uhlíkové stopy až po vytvoření oběhového hospodářství, které omezuje využívání zdrojů a vznik odpadů, stejně jako emisí uhlíku.

Dále by firmy měly hlouběji porozumět způsobu, jakým každý zaměstnanec a tým vykonává svou současnou práci, aby lépe pochopily, jak integrovat technologie v současnosti i v budoucnu. V době, kdy digitální strategie přinášejí zcela nové, zásadní úkoly, které musí společnosti zvládat novými postupy, se projevuje nedostatek talentů. Výzkumy totiž naznačují, že 30 až 40 % všech pracovníků ve vyspělých zemích bude patrně muset přejít na nové profese nebo alespoň výrazně rozšířit své dovednosti.

Většina vedoucích pracovníků považuje talent za největší překážku úspěšného zavádění nových strategií – zejména těch, které jsou založeny na digitalizaci a automatizaci. V reakci na to by se firmy měly zaměřit na interní rozvoj talentů, které již mají, a vytvořit struktury a vzdělávací programy, které pomohou systematicky umisťovat nejvhodnější interní zaměstnance na jejich budoucí pozice. Při přípravě společností na budoucnost práce musí být prioritou potřeba zvyšovat a rozšiřovat kvalifikaci pracovníků.

Tlak na změnu se stupňuje

Dnešní doba je nejistá. Zaměstnavatelé se snaží definovat, jak má vypadat pracoviště budoucnosti, a zaměstnanci se obávají, že se této nové situaci nebudou schopni přizpůsobit. Existuje však několik jistot:

• Automatizace se bude i nadále rozšiřovat.
• Firmy bez principů budou stále více pod drobnohledem.
• A najít a udržet si ty správné lidi pro tuto práci bude stále těžší.

Tlak na změnu se stupňuje již několik let. Dlouhou dobu před pandemií COVID-19 byly firmy příliš pomalé, příliš izolované a příliš závislé na složitých strukturách. To, čeho se mnozí obávali a co pandemie potvrdila, je, že tyto společnosti byly vytvořeny pro svět, který zaniká, a ne pro budoucnost, která spočívá ve zvýšené konektivitě, bezprecedentní automatizaci, demografických změnách a rostoucím zaměření na člověka, principy a hodnoty. Svět práce se v posledních letech zásadně změnil. A brzy se změní znovu.

Marcel Divín Autor článku je Branch Office Manager společnosti Epson Europe CZ&SK.