Aktuality -> Analýzy - 2. 6. 2022 - Ing. Lukáš Grásgruber

Pouze třetina českých firem plánuje výrazněji navýšit rozpočet na zabezpečení

Během posledního roku se s kybernetickým útokem setkalo přibližně 32 % českých firem, což přibližně odpovídá i podílu firem, které plánují významněji zvýšit rozpočet na zabezpečení. Vyplývá to z dubnového průzkumu projektu Česko v datech realizovaného prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.



V rámci průzkumu byli dotazováni podnikatelé a relevantní vrcholní manažeři z malých, středních i velkých společností napříč Českou republikou, kteří by o kybernetické bezpečnosti své firmy měli mít přehled.

Z jejich odpovědí vyplynulo, že v posledním roce čelila kybernetickým útokům zhruba třetina českých firem. Reálné hodnoty však mohou být ještě vyšší, jelikož část podnikatelů netuší, jak tuto informaci zjistit. Počty kybernetických útoků se navíc stále zvyšují. V Česku jejich množství mezi roky 2020 a 2021 narostlo o pětinu a z celosvětového hlediska až o třetinu, jak vyplývá z analýzy projektu Evropa v datech. Celosvětově uspěje přibližně každý desátý pokus o prolomení kybernetické obrany.

Čelila vaše firma v posledním roce hackerským útokům?

Necelých 26 % českých firem nepovažuje úroveň svého kybernetického zabezpečení za dostatečnou. Podstatná část z nich ale neplánuje navýšit investice a zdroje do jejího posílení. Téměř 32 % firem s nedostatečným zabezpečením počítá s navýšením výdajů na kyberbezpečnost zásadnějším způsobem. Naopak více než 18 % o změně investic vůbec nepřemýšlí.

Skutečnost, že mnohé české firmy podceňují současnou situaci, potvrzuje i fakt, že více než 81 % z nich neprovádí pravidelné testy a audity své kybernetické obrany. Bezmála třetina z nich tyto kontroly ani nepovažuje za důležité či přínosné.

Útoků přitom přibude a jejich nebezpečnost se bude stupňovat. „Nástroje na kybernetické útoky jsou čím dál dostupnější, a často si stačí jen stáhnout požadovaný program. Kybernetický útok tak může provést i osoba, která s hackováním nemá příliš velké zkušenosti. Důležitým faktorem je i skutečnost, že se do digitálního prostoru přesouvá stále větší počet cenných dat a obsahu, tudíž se mnohým hackerům vyplatí do útoků investovat. Útoky se jim totiž v případě úspěchu jednoduše zaplatí. Z tohoto důvodu nestoupá jen počet kybernetických útoků, ale i jejich sofistikovanost a nebezpečnost,“ vysvětluje situaci Zdeněk Gremla, ředitel T-Business Cyber Security v T-Mobile Czech Republic.

Jak kybernetická zabezpečení firmy využívají

Ne všechny české firmy se ke kyberzabezpečení staví apaticky. Mnohé využívají širokou škálu nástrojů, přičemž jednoznačně dominuje antivir – ten má téměř 64 % firem. Zajímavou možností je využívání tzv. etického hackování, kdy se najatý expert snaží prolomit zabezpečení daného podniku, čímž odhaluje jeho slabiny. Díky tomu firmy mohou objevit mezery ve svém zabezpečení a následně je odstranit. Pravidelné etické hackování využívá jen okolo 7 % českých firem. Na druhou stranu skoro 33 % firem spoléhá jen na základní firewall.


 
  

- PR -

Od zálohování k jistotě obnovy

QNAP představuje novou éru kybernetické odolnosti a datové suverenity v době AI


Rozvoj umělé inteligence zásadně mění způsob, jakým organizace pracují s daty. Data jsou stále nejcennějším aktivem podniků, ale současně rostou nároky na jejich ochranu, dostupnost a možnost využívat je pro lokální AI aplikace bez nutnosti jejich přesunu do veřejného cloudu. Právě na tuto změnu reagovala společnost QNAP na veletrhu Computex 2026, kde představila novou strategii „Ready & Recovery“ a ekosystém řešení zaměřených na kybernetickou odolnost, vysokou dostupnost a datovou suverenitu v éře AI.

  

- PR -

Pro úspěšné nasazení AI v podniku

není rozhodující volba modelu, ale struktura a kvalita datového prostředí


Zavádění umělé inteligence v organizacích se často redukuje na výběr konkrétního modelu nebo AI asistenta. Diskuze se točí kolem jejich schopností, výkonu a dostupnosti. Z pohledu podnikové praxe je to ale vedlejší téma. Skutečná otázka totiž nezní, jakou AI organizace používá. Správná otázka je: Jaká data má AI k dispozici? V praxi se ukazuje, že rozhodujícím faktorem není volba modelu, ale kvalita a struktura datového prostředí, do kterého je AI integrována. Právě to rozhoduje o úspěchu nebo neúspěchu většiny AI projektů.