Aktuality -> Komunikace a sítě - 4. 11. 2016

Počet botnetových DDoS útoků v Evropě stoupá

Společnost Kaspersky Lab vydala čtvrtletní zprávu o DDoS útocích prováděných pomocí botnetů. Z dat získaných díky Kaspersky DDoS Intelligence vyplývá, že přibylo sofistikovaných útoků řízených servery ze západní Evropy i obětí v tomto regionu.



Ve zmiňovaném čtvrtletí se poprvé mezi prvními 10 zeměmi s nejvyšším počtem zaznamenaných DDoS útoků objevily tři západoevropské státy – Itálie, Francie a Německo. Tento fakt souvisí se vzrůstajícím počtem aktivních kontrolních C&C serverů v Západní Evropě, především ve Velké Británii, Francii a Nizozemsku.

V období červenec až září 2016 pokračovaly ve svém růstu počty SYN-DDoS útoků, jež činily 81 % všech registrovaných útoků, přičemž podíl TCP-DDoS a ICMP-DDoS opět klesl. Rekordní vzestup zaznamenaly také útoky DDoS botů založené na operačním systému Linux, které dosáhly 79% podílu. Příčinou tohoto trendu by mohla být stoupající oblíbenost zařízení internetu věcí (IoT) založených na Linuxech, které jsou čím dál častěji zneužívány k DDoS útokům. Tento trend bude pravděpodobně zesílen po úniku Mirai.

Analytici Kaspersky Lab také zaznamenali navýšení počtu útoků, které šifrují přenášená data. Typickým příkladem těchto útoků je zasílání relativně malého počtu dotazů šifrovaným spojením na „load-heavy“ části webových stránek (jako jsou vyhledávací formuláře). Kvůli přenosu šifrovaným kanálem a své nízké intenzitě je pro mnohá speciální bezpečnostní řešení velmi těžké tyto útoky filtrovat.


 
  

- PR -

Zpátky do lavic: Bez čeho se váš školák letos neobejde?

Aktovka, penál, iphone a notebook. Poradíme, jak vybrat techniku, která dítěti opravdu vydrží.

  

- PR -

Informační systém MoNET

Moderní GIS jako klíč k efektivní správě vodárenské infrastruktury pro města a obce


Vodárenská infrastruktura patří k systémům, u nichž se význam kvalitních dat a jejich dostupnosti naplno projeví až ve chvíli, kdy je potřeba rychle řešit konkrétní provozní situaci. Evidence vodovodních a kanalizačních sítí, jejich technických prvků, tlakových a monitorovacích zón, hydrantů, výustních objektů nebo vztahů k okolním pozemkům vytváří rozsáhlý datový celek, který už dnes není možné efektivně spravovat pouze pomocí tabulek, dokumentů a izolovaných aplikací. Moderní vodárenská organizace potřebuje mít informace o své infrastruktuře propojené, aktuální a dostupné lidem, kteří s nimi pracují v kanceláři i přímo v terénu.