V předchozím měřeném roce (2007) míra pirátství naopak stagnovala a držela se dva roky za sebou na 39 procentech. Stagnovalo i sousední Slovensko, kde však míra pirátství nakonec poklesla o 2 procentní body a zastavila se na 43 procentech. Celosvětová bilance boje proti pirátství je rovněž pozitivní: ze 110 sledovaných zemí míra pirátství poklesla více než v polovině z nich (52 % z celkového počtu), nezměněná zůstala ve 40 zemích (33 %) a pouze ve 13 zemích (15 %) pirátství vzrostlo.

Tyto závěry vycházejí z Celosvětové studie softwarového pirátství (v pořadí již šesté), kterou zveřejnila protipirátská organizace Business Software Alliance (BSA). Tato mezinárodní organizace hájí zájmy softwarového odvětví po celém světě. Studie zkoumá situaci ve 110 zemích světa a byla provedena nezávislou analytickou společnosti IDC, která se zaměřuje na průzkumy a analýzy v oblasti informačních technologií.

Za posledních čtrnáct let se v Česku podařilo snížit míru pirátství o 28 procentních bodů. Při srovnání s dalšími šestadvaceti členskými státy EU si Česko jako loni drží jedenáctou příčku. Slovensku patří šestnácté místo. V závěsu za Českem jsou mnohé západoevropské a jihoevropské státy, například Itálie (48% míra softwarového pirátství), Španělsko (42%) či Francie (41%). V rámci EU byla nejvyšší míra pirátství zaznamenána v Bulharsku (68%), Rumunsku (66%) a Řecku (57%). Naopak nejméně se software krade v Lucembursku (21 %), Rakousku (24 %) a Belgii, Dánsku či Švédsku (všechny 25 % nelegálního softwaru).

Nejméně pirátského softwaru se užívá ve Spojených státech (20 %), v Japonsku (21 %), Lucembursku (21 %) a na Novém Zélandu (22 %). Naopak nejvíce se pirátství dopouštějí některé asijské a africké rozvojové země, kde míra pirátství přesahuje 90 %.

Nejvíce se nelegálně šíří operační systémy Windows, populární kancelářské softwarové balíky, grafické programy, antiviry a počítačové hry. Mezi v Česku nejčastěji poškozované výrobce softwaru patří firmy Microsoft, Adobe, Autodesk, Corel, Borland a Symantec.

BSA také varuje uživatele stahující software z neověřených internetových zdrojů či výměnných P2P sítí: takto pořízený software může být nelegální a není možné se vyhnout případné právní odpovědnosti. Uživatel podstupuje stejná rizika jako protřelí piráti. To, jestli se uživatel stal obětí podvodu, či si stáhl nelegální software úmyslně, rozhodne obvykle až soud. Dále je zde i riziko virové nákazy a ztráty osobních dat či zneužití důvěrných informací. Software z neautorizovaných zdrojů totiž může být upraven s cílem uživatele poškodit.

Další klíčové závěry studie:

• Ze 110 zemí zahrnutých do studie softwarové pirátství kleslo v 57 zemích (52 % z celkového počtu), beze změny zůstalo v 36 zemích (33 %) a v 16 zemích pirátství vzrostlo (pouze 15 %).
• Vzhledem k tomu, že celosvětový trh s počítači rostl nejrychleji v zemích s vysokou mírou pirátství, vzrostla celosvětová míra pirátství v roce 2008 o tři procentní body na 41 procent.
• Co do výše ztrát softwarového odvětví o nejvíce peněz přicházejí Spojené státy (9,143 miliardy USD), Čína (6,677 miliardy USD) a Rusko (4,215 miliardy USD).
• Největšího meziročního poklesu pirátství z celosvětového pohledu dosáhlo Rusko, kde míra pirátství klesla o 5 procentních bodů na 68 procent. V průběhu šesti let tak míra pirátství v Rusku klesla o 19 procentních bodů.
• Rozšiřování přístupu k internetu zvýší dostupnost pirátského softwaru. Během příštích pěti let získá 460 milionů lidí v rozvíjejících se zemích přístup k internetu. Růst bude nejpatrnější mezi domácími spotřebiteli a malými firmami – v jejich případě je míra pirátství vyšší než u větších firem a státních organizací.