„Firmy jako Facebook či Google mají obrovský vliv na společnost a dokáží ovlivňovat veřejné mínění. A to za zavřenými dveřmi a v de facto oligopolním prostředí, který uživatele přirozeně nutí využívat jejich služby, i když s podmínkami firmy nesouhlasí. Akt o digitálních službách není dokonalý. Společně s Aktem o digitálních trzích ale alespoň částečně vrací práva do rukou uživatelů. Lidé se například dozví, proč je jim doporučovaný určitý obsah za pomoci algoritmů. A když budou chtít, mohou si automatické doporučování zcela vypnout,“ říká k novému nařízení europoslanec Marcel Kolaja.

Marcel Kolaja

DSA obsahuje řadu opatření, díky kterým budou mít uživatelé větší kontrolu nad tím, jak na ně platformy působí. Jde zejména o přísnější pravidla pro cílení reklamy.

„Důležité změny nařízení přináší například, co se týče reklamy on-line. Bude muset být jasně označená a každý uživatel se bude moci podívat, kdo ji zaplatil. Omezené bude i její cílení. Nově nebudou moct politici využívat citlivé osobní údaje, třeba náboženské vyznání nebo sexuální orientaci, a tak je zneužívat k manipulaci a strašení voličů. Změny budou i v pravidlech pro mazání obsahu. Platformy budou muset hlásit, jaké příspěvky smazaly a proč. Nezávislý orgán pak vyhodnotí, jestli je mazání oprávněné. Takže už nebude platit, že si soukromé společnosti mohou úplně samy rozhodovat, co je v pořádku a co není,“ dodává Kolaja.

Pravidla začnou tento týden platit pro takzvané velmi velké platformy on-line, které v dubnu letošního roku určila Evropská komise. Jde o služby, které mají přes 45 milionů aktivních uživatelů. Kromě Facebooku a Googlu to je třeba i Amazon, Booking.com, Instagram, Wikipedia, YouTube nebo Zalando. Pro ostatní vstoupí legislativa v platnost v únoru dalšího roku.

Seznam platforem, na které se nařízení vztahuje:

• Amazon Store
• Apple AppStore
• Bing
• Booking.com
• Facebook
• Google Play
• Google Maps
• Google Search
• Google Shopping
• Instagram
• LinkedIn
• Pinterest
• Snapchat
• TikTok
• Twitter
• Wikipedia
• YouTube
• Zalando