Stejně tak, jako po nástupu e-mailů nahradil tradiční pracovní dobu od 9 do 17 tichý trend vyřizování pracovních záležitostí i v době pracovního volna, otevírají také pokročilé mobilní technologie nové možnosti pro čas i místo, kde pracujeme, a vstupujeme tak do nového věku „neviditelné“ práce, kdy zaměstnanci pracují na dálku mimo kancelář a mimo pracovní dobu.

Z výzkumu provedeného na 10 trzích vyplynulo, že se stírá rozdíl mezi „pracovní“ dobou a dobou „volna“ a pojetí pracovního dne je mnohem flexibilnější. Německo se může pochlubit největším počtem pracovníků začínajících pracovat brzo ráno, 21 % lidí zde začíná vyřizovat své pracovní záležitosti (prostřednictvím e-mailu nebo telefonu) mezi 6. a 7. hod. ráno – což jim dává velký náskok oproti 36 % pracovníků v dalších evropských zemích, kteří zahajují svůj pracovní den mezi 8. a 9. hodinou. Naopak nejpozději začínají pracovat zaměstnanci ve Španělsku a Itálii, mezi 9. a 10. hodinou ranní, zůstávají však v práci nejdéle, 41 až 47 procent z nich končí po 18. hod.

Flexibilita, kterou přinášejí mobilní technologie, umožňuje také lidem pracovat mimo kancelář a zkoušet nová prostředí. Například během dojíždění do práce pracují lidé nejvíce ve Švýcarsku, stráví průměrně 1,9 hodiny týdně kontrolou e-mailů a vyřizováním po telefonu. Velká Británie a Francie zase hlásí nejvíce lidí pracujících z domova, v obou zemích lidé takto pracují přes 8 hodin týdně, což je o více než 2 hodiny déle, než kolik činí evropský průměr.

Zaměstnanci přizpůsobují svůj život novému mobilnímu způsobu práce, ale názory na to, do jaké míry je tento způsob účinný a efektivní, se liší. I když 58 % evropských respondentů uvádí, že flexibilní a mobilní práce umožňuje lidem dosáhnout vyšší produktivity, téměř tři čtvrtiny (73 %) zároveň prohlašují, že jsou nejproduktivnější, když jsou na pracovišti fyzicky přítomni. Největšími zastánci mobilní práce jsou Francie, Švýcarsko a Velká Británie, kde 67–68 % lidí nesouhlasí s tvrzením, že k produktivitě je třeba fyzická přítomnost na pracovišti.

Firmám po celé Evropě může flexibilnější pracovní síla pracující na dálku pomoci zvyšovat míru inovací a efektivity a otevřít novou éru růstu. Podniky a jejich zaměstnanci si osvojují nové vzorce mobilního chování, je však třeba se zamyslet nad dopadem, jaký to může mít na používání dat, bezpečnost a ochranu soukromí – a zavést náležitou infrastrukturu, abychom zajistili jejich ochranu. V souvislosti s nařízením GDPR, které v rámci EU vstoupilo v platnost, potřebují mít podniky jistotu, že dokáží ochránit osobní údaje pracovníků a zajistit jejich bezpečnost, bez ohledu na to, kde a kdy zaměstnanci mobilní telefony používají.