Aktuality -> IT Projekty - 13. 9. 2017

Městská senzorická síť v Ostravě

Mladí hackeři ze spolku Labka z Ostravy, kteří v lednu získali grant Nadace Vodafone na vytvoření otevřené městské senzorické sítě, už dokáží s moduly úzkopásmového internetu věcí NB-IoT (z anglického Narrow Band Internet of Things) měřit znečištění ve městě. Po prvních pilotních měření polétavého prachu v regionu s vysokou koncentrací těžkého průmyslu budou rozmisťovat po Ostravsku nové senzory a měřit další indikátory znečištění. Do konce roku 2017 má podpořený projekt SenseNet díky umělé inteligenci regulovat také ventilaci v budovách, což sníží náklady a zlepší kvalitu vzduchu v interiérech.



Cílem inovativního projektu je vytvoření inteligentní senzorické sítě využitelné statní správou, neziskovým sektorem, komerční sférou i koncovými uživateli. Senzory rozmístěné v Ostravě na místech s největším znečištěním už po prvním pilotním spuštění dodávají data neurální síti fungující na bázi umělé inteligence a umožňují zpracování a analýzu dat v reálném čase. Síť se bude postupně učit, stejně jako se např. malé děti učí mluvit. Postupem času bude schopna vyhodnocovat data s čím dále větší přesností a vytvářet exaktní predikce a matematické modely.

Při nepříznivých rozptylových podmínkách, detekovaných pomocí senzorů připojených technologií internetu věcí Narrowband IoT (NB-IoT), a dat třetích stran (v reálném čase), bude včas dálkově ovládáno řízené větrání v objektu. Uživatel bude zároveň informován o aktuálním stavu znečištění a přijatých opatření v budově.

Výsledkem první části tříletého projektu jsou právě dokončené moduly se senzory, které budou jako jedny z prvních v České republice připojeny do sítě technologií NB-IoT. Výraznou výhodou této technologie je výborná propustnost, spolehlivá a bezpečná komunikace v licencovaném frekvenčním pásmu, nízká spotřeba energie a také nízká cena.

V dalších fázích projektu budou v Labce budovat samotnou neurální síť a postupně ji učit, aby byla schopná správně vyhodnotit smogovou situaci a přenést odpovídající informace vzduchotechnickým systémům na síť napojených budov.


 
  

- PR -

„Největší rezervu mají firmy ve schopnosti propojit AI s daty a procesy…“

Firmy investují do umělé inteligence, ale většina AI projektů se nikdy nedostane do běžného provozu. Proč mezi úspěšným pilotem a skutečně fungujícím řešením vzniká tak velká propast? O tom, kde podniky při nasazování AI nejčastěji chybují a proč většina AI pilotních projektů nikdy nepřekročí fázi experimentu, hovoří konzultant společnosti Hewlett Packard Enterprise Ladislav Pecen. Uvádí také, jak AI mění požadavky na IT infrastrukturu, jaké nároky přinášejí agentické systémy a proč se dnes do popředí dostává téma datové suverenity.