Masarykův onkologický ústav nasazuje technologii RFID do procesu přípravy a aplikace léčiv. Cílem projektu je zlepšení kontroly, zvýšení bezpečnosti pacientů a zlepšení provozní efektivity ústavu. V první fázi projektu, který vznikl za podpory MŠMT ČR, půjde především o sledování cytostatik od jejich příchodu do skladu nemocniční lékárny po podání pacientům. IBM, kromě samotného zavedení RFID, také musela řešit napojení této technologie na lékárenský systém (Stapro) a na nemocniční informační systém. Ve výhledu je rozšíření na další oblasti, jako jsou visačky pacientů, identifikace personálu či inventarizace majetku a jiné, z pohledu dnešního stavu zatím spíše sci-fi oblasti.

Infuze pro onkologické pacienty se připravují před aplikací z více komponent, předepsaných lékařem. Dosavadní praxe v podstatě neumožňovala sledovat cestu komponent až k pacientovi, navíc mohlo dojít i k záměně již namíchaného infuzního roztoku a k podání jinému pacientovi. Technologie RFID s napojením na informační systémy lékárny a nemocnice, malé čipy na dnech ampulek vstupních surovin (průměr čipu menší jak 10 mm kvůli injekčním ampulkám), RFID nálepky na infuzních vacích spolu s čipy označujícími pacienty a personál umožní sledovat, kdo a z jakých surovin infuzní roztok připravil a kdo ho aplikoval, samozřejmě správnému pacientovi.
Na závěr bych si dovolil polemizovat s názorem ředitele MOÚ, prof. MUDr. Rostislava Vyzuly. Ten na tiskové konferenci řekl, že do provozu uváděný systém RFID zamezí i případům známým z havlíčkobrodské nemocnice. Já se ovšem domnívám, že žádný informační systém úplně neeliminuje lidské selhání. A proto, najde-li se někdo, kdo chce podat pacientovi heparin nebo jiný preparát, tak ho podá. A RFID mu v tom nezabrání. Na druhou stranu ale tyto technologie mohou monitorovat pohyb lidí, manipulaci s označenými léčivy i povolovat či zakazovat přístupy do nemocničních pokojů, ordinací apod. V tom je jejich síla.