Aktuality -> IT společnost - 21. 4. 2021 - Ing. Lukáš Grásgruber

Lesk a bída informatiky v Česku

Současným celosvětovým trendem je změna ve vnímání informatiky na školách. Je nutné, aby žáci věděli nejen z čeho se počítač skládá a jak se ovládá, ale také jak samotné počítače i informační systémy fungují, jak se tvoří a vyvíjí. Aby byla Česká republika i v budoucnu konkurenceschopná a aby v budoucnu nevyhledávala a nepoptávala nové technologie i odborná řešení v zahraničí, je nutné se na její problematiku soustředit mnohem více.



Informatika jako doplňující předmět

Již během útlého věku je o ni totiž možné zažehnout jiskru zájmu, který by v budoucnu mohl vést ke kariéře programátora, kterých je v současnosti méně, než jich je třeba. Není ovšem výjimkou, že v Česku je informatika na školách mnohými vnímána jen jako jakýsi pomocný předmět, v rámci kterého se mají žáci naučit, jak se ovládá počítač, které jsou jeho komponenty a které aplikace nám může nabídnout. Do budoucna by se však pro správné fungování trhu i dostatečný počet programátorů mělo změnit vnímání informatiky jakožto předmětu.

Co se týče současné situace, momentálně se informatika učí zhruba jednu hodinu v jednom ročníku na prvním, druhém stupni základních škol, což je v porovnání kupříkladu s Velkou Británií žalostný počet. Tam je informatika povinná ve všech ročnících a například na Slovensku je hodina informatiky jednou týdně od třetího ročníku základních škol běžnou záležitostí.

Informatika a počet učitelů a jejich vzdělávání

S potřebou po prohloubení znalostí v oblasti informatiky jde ruku v ruce nízký počet učitelů těchto předmětů. Přestože v současnosti na pedagogických fakultách probíhá výuka programování a jiných IT problematik, nelze očekávat zvýšený přísun nových učitelů. Je proto třeba se zaměřit na dosavadní učitele, kterým je nutné umožnit se dále vzdělávat, a to kupříkladu pomocí vzdělávacích programů a kurzů, které nabízí plnohodnotné a více než dostatečné vzdělání.

Kurzy o programování

A o podobné kurzy je již dlouhodobý zájem, který se s koronavirovou krizí ještě zvýšil. „Mimo nadšence o programování je nyní i větší zájem o kurzy od dvou skupin. První jsou úplní začátečníci, kteří vnímají nedostatek IT dovedností jako překážku pro jejich budoucí kariéru. Druhá skupina jsou zaměstnanci či freelanceři pracující v oborech, o kterých se mluví jako o nejvíce zasažených Covid-19 krizí, například turismus či oborech, kterým Covid-19 uspíšil i tak blížící se sníženou poptávku jako je automotive,“ dodává Jana Večerková z Coding Bootcamp Praha.

Jana Večerková
Jana Večerková, Coding Bootcamp Praha

Přestože je třeba na současném stavu výuky informatiky u nás zapracovat, je důležité rovněž zmínit, že Česká republika je momentálně v odvětví IT na velmi dobré pozici – z celosvětového hlediska. Zahraniční firmy si uvědomují vysokou úroveň znalostí našich IT profesionálů i jejich talent. Ale ať už v tuzemsku či v zahraničí, konkurence je všude obrovská. Kvalitní vzdělávání je dobrým výchozím předpokladem, jak v této rostoucí konkurenci uspět.


 
  

- PR -

MyPersonas: Vytvořte své digitální dvojče a uvolněte si ruce

Společnost GFI Software nedávno představila řešení MyPersonas, nástroj pro generování odpovědí na otázky zákazníků v reálném čase. MyPersonas je řešení založené na umělé inteligenci (AI), které firmám dovoluje vytvořit digitální klony klíčových zaměstnanců umožňující okamžitě a kvalifikovaně a odpovídat na opakující se každodenní požadavky s využitím veškerých firemních informací. Každá MyPersona je vytvořena na základě znalostí zaměstnance, kterého zastupuje, což znamená, že může reagovat stejně jako tento zaměstnanec. MyPersonas jsou k dispozici 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a mohou komunikovat ve více než 160 jazycích.

  

- PR -

Revoluce ve správě dokumentů:

elektronické spisové služby musí mít atest


Digitalizace české veřejné správy zažívá v roce 2025 jeden z nejvýznamnějších milníků poslední dekády. Zavedení povinnosti používat atestovaný systém elektronické spisové služby (eSSL) proměňuje nejen trh s řešeními pro správu dokumentů, ale především každodenní praxi tisíců organizací, které se bez tzv. spisovky neobejdou. Ačkoliv se v odborných diskusích často zdůrazňuje především splnění zákonných požadavků, realita je komplexnější.