Aktuality -> IT společnost - 21. 4. 2021 - Ing. Lukáš Grásgruber

Lesk a bída informatiky v Česku

Současným celosvětovým trendem je změna ve vnímání informatiky na školách. Je nutné, aby žáci věděli nejen z čeho se počítač skládá a jak se ovládá, ale také jak samotné počítače i informační systémy fungují, jak se tvoří a vyvíjí. Aby byla Česká republika i v budoucnu konkurenceschopná a aby v budoucnu nevyhledávala a nepoptávala nové technologie i odborná řešení v zahraničí, je nutné se na její problematiku soustředit mnohem více.



Informatika jako doplňující předmět

Již během útlého věku je o ni totiž možné zažehnout jiskru zájmu, který by v budoucnu mohl vést ke kariéře programátora, kterých je v současnosti méně, než jich je třeba. Není ovšem výjimkou, že v Česku je informatika na školách mnohými vnímána jen jako jakýsi pomocný předmět, v rámci kterého se mají žáci naučit, jak se ovládá počítač, které jsou jeho komponenty a které aplikace nám může nabídnout. Do budoucna by se však pro správné fungování trhu i dostatečný počet programátorů mělo změnit vnímání informatiky jakožto předmětu.

Co se týče současné situace, momentálně se informatika učí zhruba jednu hodinu v jednom ročníku na prvním, druhém stupni základních škol, což je v porovnání kupříkladu s Velkou Británií žalostný počet. Tam je informatika povinná ve všech ročnících a například na Slovensku je hodina informatiky jednou týdně od třetího ročníku základních škol běžnou záležitostí.

Informatika a počet učitelů a jejich vzdělávání

S potřebou po prohloubení znalostí v oblasti informatiky jde ruku v ruce nízký počet učitelů těchto předmětů. Přestože v současnosti na pedagogických fakultách probíhá výuka programování a jiných IT problematik, nelze očekávat zvýšený přísun nových učitelů. Je proto třeba se zaměřit na dosavadní učitele, kterým je nutné umožnit se dále vzdělávat, a to kupříkladu pomocí vzdělávacích programů a kurzů, které nabízí plnohodnotné a více než dostatečné vzdělání.

Kurzy o programování

A o podobné kurzy je již dlouhodobý zájem, který se s koronavirovou krizí ještě zvýšil. „Mimo nadšence o programování je nyní i větší zájem o kurzy od dvou skupin. První jsou úplní začátečníci, kteří vnímají nedostatek IT dovedností jako překážku pro jejich budoucí kariéru. Druhá skupina jsou zaměstnanci či freelanceři pracující v oborech, o kterých se mluví jako o nejvíce zasažených Covid-19 krizí, například turismus či oborech, kterým Covid-19 uspíšil i tak blížící se sníženou poptávku jako je automotive,“ dodává Jana Večerková z Coding Bootcamp Praha.

Jana Večerková
Jana Večerková, Coding Bootcamp Praha

Přestože je třeba na současném stavu výuky informatiky u nás zapracovat, je důležité rovněž zmínit, že Česká republika je momentálně v odvětví IT na velmi dobré pozici – z celosvětového hlediska. Zahraniční firmy si uvědomují vysokou úroveň znalostí našich IT profesionálů i jejich talent. Ale ať už v tuzemsku či v zahraničí, konkurence je všude obrovská. Kvalitní vzdělávání je dobrým výchozím předpokladem, jak v této rostoucí konkurenci uspět.


 
  

- PR -

Konec pálení tokenů, trh tlačí na návratnost

BIQ Group spouští AI hub a jeho tým letos rozšíří na dvojnásobek


Slabý datový základ je příčinou pomalého růstu a nízké efektivity firem, a to navzdory implementaci AI. To má zásadní vliv i na návratnost AI projektů, podle studie State of AI in Business od MIT jich přitom selže až 95 %. Technologická skupina BIQ Group reaguje na tento stav spuštěním AI hubu, který pomáhá stavět datový základ a zavádět umělou inteligenci napříč organizací. K tomu využívá zaběhnuté ekosystémy Microsoft, SAP, Kentico či Atlassian. Tým nyní čítá 11 lidí a letos plánuje vyrůst na dvojnásobek. Aktuálně se podílí na projektech pro společnosti DPD SK, Veacom či GTS Alive.

  

- PR -

MSP služby N-able chrání KOVHRON

před kybernetickými riziky


Společnost KOVHRON je strojírenská firma ze Slovenska, která působí na trhu již více než 23 let. Specializuje se na výrobu různých plechových komponent pro široké spektrum odvětví. Její výrobky nacházejí uplatnění například v elektrotechnickém průmyslu, ve fotovoltaice, při výrobě rozvaděčů, startérů nebo ohřívačů kapalin.