Školy spravují řadu osobních dat o personálu i o studentech. O těch navíc mají řadu údajů, které podle GDPR spadají do zvláštní kategorie osobních údajů (citlivé údaje), jedná se například o závěry pedagogicko-psychologické poradny nebo informace o specifických poruchách učení. Zpřísnění pravidel pro ochranu osobních údajů na vzdělávací instituce proto vážné dolehlo. Školy se potýkají především s nedostatkem financí a času, který musejí věnovat další administrativě.
„Podle našeho průzkumu mezi školami vnímá management škol bezpečnost jako významný problém. Potýkají se ale s řadou problémů, jako je absence odborníků či informací. Jen 21 % respondentů uvedlo, že v oblasti kybernetické bezpečnosti nevnímají žádný nedostatek,“ popisuje závěry Miroslav Dvořák, technický ředitel pražské pobočky ESET.

Školy se snaží najímat si na zabezpečení svých sítí a dat odborníky. Služeb externí firmy využívá 43 % z nich, 34 % má pak interního IT odborníka. V 19 % škol má bezpečnost na starost učitel informatiky, což je spíše provizorní řešení.
„Není možné být dobrým pedagogem, věnovat se metodice výuky, sledovat novinky, které by žáky zajímaly a zároveň být expertem na ochranu dat. Oba obory jsou příliš komplexní, aby je jediný člověk mohl zvládat současně na 100 %,“ vysvětluje Miroslav Dvořák.

Paradoxně to ale není největší problém v malých školách do 200 žáků, ale v těch středně velikých. Podle dat z průzkumu má v 11 % škol, které navštěvuje mezi 201 a 500 žáky, na starost bezpečnost učitel, u malých škol je to pouze 5 %. Do interních IT oddělení či expertů investují nejčastěji střední školy (20 %).

V rámci informatiky se školy zaměřují na prevenci

GDPR přineslo školám také povinnost vzdělávat všechny, kteří s osobními údaji nakládají. V případě škol tedy také učitele. Pedagogický sbor ale školí jen 25 % z dotázaných škol, v 11 % případů je pak vzděláván management školy. Nejvíce energie školy stále věnují do výuky kybernetické bezpečnosti. V rámci informatiky se vyučuje na 67 % základních a 64 % středních škol. Zároveň ale 63 % respondentů uvádí, že pro výuku bezpečnosti nemají vhodné materiály.

V rámci učiva se hovoří nejvíce o prevenci (77 %). Žáci se tak dozvědí, s jakými riziky se mohou setkat či jak rozpoznat fake news. Technické aspekty, například jak bezpečně používat výpočetní techniku, uslyší na 67 % škol a o psychologických rizicích, jako je šikana, se hovoří na 66 % škol.