Odborný program konference AI v IT infrastruktuře 2026, která se uskuteční 26. května 2026 v bratislavském Lindner Hotel Gallery Central, nabídne komplexní pohled na proměnu IT infrastruktury pod vlivem AI, od návrhu architektur připravených na AI úlohy přes automatizaci provozu a správu dat až po otázky bezpečnosti, řízení a ekonomiky provozu. Akce propojí strategické i technické perspektivy a přinese konkrétní zkušenosti z praxe s nasazováním AI v podnikovém prostředí.

AI Act přináší zcela nový regulatorní rámec, který zásadně ovlivňuje vývoj, nasazení i provoz systémů využívajících umělou inteligenci – zároveň ale otevírá řadu praktických otázek, zejména co přesně lze za systém umělé inteligence považovat a jaké povinnosti se na jednotlivé subjekty, které tyto systémy provozují, vztahují. Jak definovat systém AI v praxi, kde leží hranice mezi systémem a modelem umělé inteligence a jak správně určit dopady regulace na konkrétní produkty a služby, vysvětlí advokát specializující se na právo v oblasti informačních technologií a regulaci moderních technologií Miroslav Chlipala. Ve své přednášce nabídne srozumitelný právní výklad AI Actu, který pomůže organizacím zorientovat se v nových povinnostech, rizicích i požadavcích na soulad s předpisy. 

Výkonná infrastruktura je nezbytným předpokladem pro reálné nasazení umělé inteligence v podnikovém i výzkumném prostředí. Jak probíhá návrh a budování prostředí pro náročné výpočty, jakou roli zde hrají technologie NVIDIA a jak vypadá cesta od architektonického návrhu přes volbu vhodných řešení až po jejich nasazení u zákazníka, přiblíží Milan Hradil ze společnosti M Computers, která patří mezi klíčové partnery společnosti NVIDIA ve střední a východní Evropě. Ve své přednášce nasdílí konkrétní zkušenosti z realizovaných projektů i praktický pohled na implementaci řešení pro umělou inteligenci v různých typech organizací.

 

Mnoho IT organizací dnes chápe umělou inteligenci především jako nasazování jednotlivých nástrojů, ve skutečnosti jde však především o otázku infrastruktury. Proč přístup nasazování dílčích AI nástrojů vede k nekontrolovanému využívání AI, neřízeným automatizacím a zvýšeným regulatorním rizikům a co je potřeba vybudovat místo toho, vysvětlí CEO a stratég v Metamatics Organization Jakub Bareš. Představí koncept agentního operačního systému jako vrstvy pro řízení, orchestraci a audit agentů umělé inteligence v podnikovém prostředí. Na základě reálných nasazení ukáže klíčové části této infrastruktury a objasní, kde lze navázat na principy cloudové infrastruktury a kde je naopak nutné uplatnit přístupy nové. 

Nástroje umělé inteligence zásadně mění způsob návrhu, vývoje i testování softwaru a stávají se běžnou součástí vývojových procesů. Tento posun přináší nejen vyšší efektivitu, ale zároveň i nové typy kybernetických rizik, která organizace musí aktivně řídit. Jak se mění charakter bezpečnostních hrozeb v prostředí, kde je umělá inteligence integrována do vývoje, jak přistupovat k důvěryhodnosti generovaného kódu, správě závislostí a ochraně citlivých dat, vysvětlí generální ředitel Kompetenčního a certifikačního centra kybernetické bezpečnosti Marek Zeman. Zároveň popíše i klíčové výzvy řízení kybernetických rizik v prostředí s využitím umělé inteligence a nabídne doporučení, jak tato rizika systematicky identifikovat, vyhodnocovat a řídit.

Autonomní chování agentů umělé inteligence přináší organizacím zásadní zvýšení efektivity, zároveň však otevírá prostor pro nová bezpečnostní rizika v podobě zneužití nadměrných oprávnění a nekontrolovaného přístupu k datům. Jak zajistit, aby bylo možné udržet nad těmito agenty plnou kontrolu, jak přistupovat k řízení jejich identit a jak v praxi funguje bezpečnostní model založený na principu nulové důvěry, přiblíží Daniel Hetényi, specialista na bezpečnost identit ve společnosti Palo Alto Networks. Současně demonstruje, jak v reálném čase monitorovat aktivitu AI agentů a efektivně eliminovat hrozby dříve, než způsobí nenapravitelné škody.

Nástroje umělé inteligence dnes zásadně mění i způsob, jakým organizace vyhodnocují komplexní síťové hrozby a jak se vyrovnávají se zahlcením bezpečnostními upozorněními. Jak lze pomocí AI převádět technické síťové anomálie do srozumitelných forenzních zpráv a jak zlepšit orientaci bezpečnostních týmů v záplavě alertů, přiblíží Pavla Sehnalová ze společnosti Progress. Vysvětlí fungování modulu Threat Briefing, který využívá velké jazykové modely k transformaci síťových událostí do srozumitelných výstupů, a ukáže, jak lze díky transparentnímu zapojení umělé inteligence urychlit vyšetřování incidentů, omezit efekt „černé skříňky“ a zachovat plnou kontrolu člověka nad rozhodováním v zabezpečené infrastruktuře.

Nasazení velkých jazykových modelů v podnikových prostředích přináší nové možnosti, ale zároveň klade vysoké nároky na spolehlivost, dohledatelnost výstupů a právní předvídatelnost jejich chování. Jak zajistit, aby AI fungovala v kritických procesech s potřebnou mírou kontroly a transparentnosti, popíše spoluzakladatel a technologický lídr Legal Tech Factory Europe Július Kürthy. V závěru konference demonstruje tři reálné implementace z oblasti technologií pro právní služby a právní procesy, energetiky a průmyslové výroby a ukáže, jak propojení velkých jazykových modelů s interními doménovými daty, deterministickými rozhodovacími rámci a integrací stávajících systémů pomáhá eliminovat klíčová rizika generativní umělé inteligence v podnikové praxi.

 

Konference AI v IT infrastruktuře 2026 proběhne prezenčně 26. května 2026 od 9:00 do 15:00 hodin v bratislavském Lindner Hotel Gallery Central a poskytne ucelený pohled na to, jak AI mění základy IT infrastruktury a jak se na tuto změnu efektivně připravit.

Více informací a registrace jsou k dispozici na ai.exponet.sk.