Dnešní trh webhostingových služeb nabízí nejen služby snadno porovnatelné řečí čísel, ale i služby, jejichž skutečná hodnota je skryta. V následujícím článku se zaměříme nejen na základní parametry výběru webhostingu, ale pokusíme se také vyvrátit některé z mýtů a pověr. Trh obecně nabízí dva přístupy k základnímu rozdělení webhostingových služeb – přístup skrze kapacitu služby a přístup skrze výkon služby.

Větší není nutně lepší

Služby rozdělené svojí kapacitou se dnes vyznačují hlavně myšlenkou „větší je lepší“. Nedejte se zmást – efekt na kvalitu služby je zcela opačný a tuto myšlenku zcela potírá. Velikosti diskového prostrou v řádech jednotek gigabajtů jsou dnes běžné, a ačkoliv si za takovou službu náležitě připlatíte, právě toto kritérium považují většinou zákazníci za důležité.
Velikost potřebného prostoru je dána především typem obsahu. Statické stránky si i u velice rozsáhlých projektů vystačí s pár megabajty, u fotogalerií může jít o desítky, maximálně stovky megabajtů a rozsáhlé dynamické stránky se i po dlouhodobém provozu pohodlně vejdou přibližně do 200 MB. Jistěže jsou výjimky a možná, že právě váš projekt skutečně několik gigabajtů prostoru potřebuje, ale takových projektů je velmi málo, a tak si dnes velká část majitelů webů platí za prostor, který nikdy nevyužijí.
Největší zkušenost s tím, kolik prostoru pro svůj web budete potřebovat, vám může poskytnout někdo, kdo již podobný projekt realizoval. Samozřejmě je možné postupně zvětšovat pronajatý prostor s tím, jak se váš web bude rozrůstat.

Kvantita a kvalita

V Čechách se rozvíjí mýtus, který spojuje velikost prostoru s kvalitou poskytovaných služeb. Spojení těchto dvou ukazatelů spolu skutečně souvisí, ačkoliv výsledek je opačný. Proveďme drobný rozbor této souvislosti.
Kvalitu služby tvoří především její dostupnost a rychlost odezvy. Je-li vše v pořádku, vše funguje, jak má, a bez zpoždění, můžeme pominout existenci dalších faktorů jako technická podpora či administrační rozhraní.
Kvalita služby je velice úzce ovlivněna technickým zázemím poskytovatele, a to nejen jeho síťové infrastruktury, ale taktéž, a to především, stavbou webhostingového technického zázemí. Souvislost s poskytnutou kapacitou je již velmi blízko – dnešní běžné stroje standardně nabízí kapacitu pro čtyři až osm diskových jednotek volitelného typu (SAS, SATA či starší SCSI). Abychom mohli nabídnout kapacitu v řádech desítek či stovek gigabajtů na jediný web, musíme současně počítat s krizovou variantou – co kdyby tento prostor zákazník skutečně naplnil. Výsledek je ten, že namísto využití moderních a superrychlých SAS disků s kapacitou okolo 150 či 300 GB a rychlostí 15 tisíc otáček za sekundu využijeme levnějších a mnohem větších disků SATA. Ty svojí kapacitou umožní stavbu například dva terabajty prostoru s ochranou RAID 1 (zrcadlení, poloviční kapacita) či RAID 5 (ukládání paritní informace, celková kapacita bez jednoho disku). To může představovat čtyři až pět SATA disků s odpovídající kapacitou. Výsledné diskové pole je tedy nejen pomalejší, ale zároveň je tvořeno mnohem kvalitativně slabšími články.
Jistě existují i jiné způsoby realizace – existence datových polí, SAN či NAS úložiště. Tato řešení jsou jistou variantou a úvaha nad jejich výhodami již vydala za nejeden článek. Pro naše potřeby se však dá říci, že jejich výrazná nevýhoda spočívá v pořizovacích cenách, které si menší firmy, s hostingovými programy za pár desítek korun, nemohou dovolit.

Kupte si výkon

Výkon je velmi složitě měřitelná jednotka a jakákoliv taková společnost by měla zároveň velmi přesně objasnit, co je tedy vlastně předmětem obchodu. S větou „kupte si čtyři výkon“ byste neuspěli ani na tržišti. Vysvětlení je tedy skutečně podmínkou, a není-li k dispozici, obraťte se raději jinam. Nákup výkonu má však i své výhody. Dá se předpokládat, že výkon budete platit podle jeho skutečné spotřeby, tedy tak, jak jej váš projekt reálně vyžaduje. Pro dynamické projekty pak může být výhodou, že neplatí, co skutečně nespotřebovaly. U valné většiny projektů však počítejte s tím, že takový model nepřinese žádnou změnu.

Rutina a zase rutina

Poskytování webhostingu představuje velké množství rutinních operací. Jde především o operace zajišťující zázemí provozu, o němž málokdo ví, ale všichni na něj spoléhají. Příklad je na místě – sledování dostupnosti strojů a jejich služeb. Sledování je jedna z nejzákladnějších činností, kterou nutně (snad) každý webhoster provádí.
Za další příklad můžeme uvést například zálohování. Povětšinou jej lidé neřeší až do chvíle, kdy by se jim skutečně hodilo. Přitom je velmi dobré si takovou informaci prověřit předem – opět ne každý dokáže vyřešit drobný omyl obnovou ze zálohy.
Servery zároveň vyžadují údržbu, opět kvalitní zázemí, aktualizace softwaru, sledování zatížení a mnoho dalších v podstatě rutinních operací. Zkuste se poptat vašeho webhostera, zda má konkrétní činnost zajištěnu a jak. Uspokojí vás odpověď?

Bezpečnost

Dnes je bezpečnost dat velice důležitá. Jejich poškozením či prozrazením mohou vzniknout nenahraditelné škody. Samotné použití bezpečnostních protokolů však může být zcela neúčinné. Ještě důležitější je zabezpečení serverů, a to jak z fyzické, tak i ze síťové strany. Nacházíte-li v nabídkách zkratky jako SFTP, POP3S, SSL, narazili jste právě na otázku bezpečnosti. Tyto zkratky představují různé protokoly nebo přímo technologie zabezpečení.
Může být velmi nezodpovědné používat všude stejné heslo, nebo se tvářit, že nebezpečí neexistuje. Problém s tím, že někdo vypátrá vaše heslo jednoduchým odposloucháváním síťové komunikace, sice není nejčastější, vyloučit jej ovšem nemůžeme.
Bylo by jistě velmi zajímavé provést analýzu rizik jednotlivých případů. Předpokládám, že pravděpodobnost odposlechu hesla může být velmi podobná pravděpodobnosti vysledování hesla při jeho zápisu. Jak se asi změní tento koeficient rizikovosti, pokud se zaregistrujete v kdejakém veřejném fóru s vaší e-mailovou adresou a zrovna náhodou i stejným heslem jako k tomuto e-mailu?
Věřím, že svoje osobní stránky budete s klidem nahrávat na server bez šifrování komunikace, nebudete potřebovat SSL přístup a jestli bude nutná nějaká autorizace e-mailu, pak patrně jen proto, že svoji poštu považujete zcela za osobní a pro ostatní absolutně nepřístupnou.
Pracovní projekty či projekty jinak citlivé si jistě budete chtít ohlídat maximální možnou mírou. Zmíněné technologie jsou zde právě pro tyto projekty a dnes je rozumné používat je spíše málo. To málo už bude věcí každého z nás.

Co to má umět?

Na rozdíl od dynamických stránek je pro stránky statické možné použít i ty nejzákladnější nabídky webhosterů, obsahují-li tedy nějaký prostor pro web, a ne například pouze e-mail. Pro každý projekt se může hodit něco trochu jiného a jedním z dalších kritérií je volba skriptování, respektive jazyka, v němž máte stránky napsané. Nejčastějším jazykem je dnes PHP, v pozadí pomalu roste jazyk .NET. Oba představují zcela odlišně platformy. Další možností je, že vaše stránky skriptů nevyužívají – pak je nazýváme statickými (a předchozí zmiňované dynamickými).
Nabídka statických stránek pomalu mizí z trhu. Většinou jde buď o speciální hostingové varianty, které naopak počítají se statikou nabízeného obsahu a mohou tak v jeho distribuci dosahovat mnohem větších rychlostí – například různé download servery a podobně, nebo jde o službu omezenou na různé vizitky a stručné představení aktivit, které pouze doprovází služby jiné, typicky e mailové. Každopádně platí, že jakékoliv statické stránky můžete provozovat i na webu se zapnutým skriptováním, opačně však nikoliv.

Potřebujete databázi?

Pro dynamické stránky se velmi často používají také databáze. Nejčastěji to bývají MySQL, MS SQL či PostgreSQL, začíná se objevovat také podpora pro LiteSQL nebo třeba Firebird. Jednotlivé databázové systémy se od sebe většinou trochu liší, ale vždy je spojuje ovládání přes tzv. SQL příkazy, které jsou normované, a tedy i do jisté míry kompatibilní.
Co by vás při výběru webhostingu mělo zajímat, je verze databázového systému a případné omezení velikosti databáze. Je dobré vědět i počet databází, které si můžete zřídit, a způsob jak k nim můžete přistupovat.
Aplikace pro přístup k databázi je velmi důležitá. Základní přístup se provádí přes webové rozhraní, ovšem povolení externího přístupu vám umožní použití programů instalovaných na vašem počítači, které bývají pro správu databáze mnohem vhodnější. Sám externí přístup se může zdát být bezpečnostní hrozbou, je však na správci serveru, aby stanovil dostatečnou politiku hesla a další bezpečnostní pravidla. Vrcholem bezpečnosti pak může být zadání přesných IP adres, ze kterých se k příslušnému účtu dostanete.

Jak se dostanu ke svým datům?

Většina webhosterů nabízí zcela standardně FTP či SFTP přístup k datům tvořícím vaše stránky. K připojení pak potřebujete pouze jednoduchý program (FTP klienta), jméno, heslo a přístupovou adresu. Existují i další možnosti přístupu, například WebFTP, což je webová aplikace, do které opět zadáte jméno, heslo, případně i přístupovou adresu a můžete pak skrze ni přistupovat k souborům svého webu. Výhodou je, že nepotřebujete žádný program a webová aplikace je přístupná z celého světa. Ovládání a použití je však často složitější a pro dlouhodobou práci často nevhodné. Výjimkou mohou být velmi moderní aplikace napsané v jazyce Flash. Ty svojí interaktivitou mnohdy překonají jednoduché FTP klienty, kvalitní FTP klient je však plnohodnotně nahradí.

Každý svoji vlastní schránku

Součástí webového prostoru je standardně také e-mailové řešení pro vaši doménu. Existují v zásadě dva modely nabídky e-mailů. V prvním případě získáte nedefinovaný prostor pro e-maily v doméně, ovšem omezený počet schránek, které pak bývají omezeny vždy jednotlivě. Ve druhém případě získáte naopak neomezený počet schránek, ovšem budete omezeni celkovou kapacitou schránek v doméně.
První způsob vám může nabídnout zřízení jasného počtu účtů, což je snadno spočitatelné předem, a ve výsledku i velkou kapacitu na schránku. Druhý zase nabízí jednoduché rozšíření počtu schránek, ovšem s tím, že nestandardní chování jednoho z uživatelů může omezit všechny.

Jak přistupovat k poště?

S nabídkou e-mailů souvisí také tzv. POP3, IMAP či SMTP přístupy. Tyto zkratky představují protokoly, které pro čtení a odesílání e-mailů můžete používat. Dnes je běžné nabízet všechny tyto protokoly včetně jejich šifrovaných verzí.
POP3 protokol je nejčastěji používaný protokol pro vybírání schránky. Je využíván většinou poštovních aplikací na straně klienta – tedy například Outlook Express, Thunderbird, The Bat! apod. Protokol IMAP oproti POP3 nabízí možnosti vlastních složek, synchronizace e-mailů a různé další možnosti, které mají zpříjemnit práci s e-maily. Na druhou stranu se můžete setkat s nekompatibilitou různých programů a třeba si ve svých e-mailech udělat pořádný nepořádek.
Protokol SMTP je určený k odesílání e-mailů a dnes je již naštěstí zcela běžné, že e-maily ze své domény posíláte přes SMTP svého poskytovatele webového prostoru, nikoliv svého poskytovatele připojení. Při změně připojení, například pokud přejdete s notebookem jinam či se spojíte jednou přes mobil a jindy pevnou linkou, nemusíte měnit parametry připojení.

Když si nevíte rady

Je velmi pravděpodobné, že vznikne situace, kdy vám něco nebude fungovat nebo něčemu nebudete rozumět. V takové chvíli se nabízí možnost kontaktovat svého webhostera e-mailem, méně často přes ICQ či jabber a asi nejméně často telefonicky. Vůbec nejlepší možnost je telefonická podpora, nejlépe pak na bezplatné lince.
Vždy je dobré si při hledání webhostera ujasnit, zda oceníte možnost obrátit se na technickou podporu, případně jaký způsob komunikace vám vyhovuje nejvíce. I pokud webhoster technickou podporu zákazníkům nabízí, nic to neříká o její kvalitě. V rámci testování technické podpory vyšlo na internetu několik článků, kde se porovnává rychlost, věcnost nebo i vstřícnost technické podpory, které vám mohu vřele doporučit k prostudování.
Ostatně samotným vyzkoušením technické podpory nějakou zcela jednoduchou otázkou nic nezkazíte.

Podtrženo, sečteno

Cílem tohoto článku bylo nastínění parametrů a služeb, které se objevují v nabídkách webhosterů. Ještě předtím, než začnete hledat pro svůj projekt ten správný webhosting, je třeba odpovědět si na několik základních otázek. Předně si musíte uvědomit, kdo bude příjemcem informací na vašem webu, jakému účelu bude váš web sloužit, jak často jej budete aktualizovat a co bude jeho obsahem (obrázky, texty, videa, …). Teprve pak má smysl začíst se do nabídek webhostingu a vybrat si takovou službu, která vám bude přesně vyhovovat, a přitom nebudete zbytečně platit funkce, které nevyužijete.