Aktuality -> Hardware - 24. 4. 2007

IBM posouvá Mooreův zákon do 3D

Plát s křemíkovými počítačovými obvody, připravený ke spojení s dalším plátem. Proces „průchodů skrz křemík“ propojí oba pláty vyleptáním tisíců děr skrz každou vrstvu a jejich vyplněním kovem.IBM přišlo s průlomovou technologií stohování čipů ve výrobním prostředí, která připravuje podmínky pro trojrozměrné čipy. Ty by měly rozšířit platnost Mooreova zákona za jeho očekávané meze. Technologie zvaná "through-silicon vias" (průchody skrz křemík) umožňuje mnohem těsněji směstnat různé komponenty čipů a vyrábět tak rychlejší, menší a energeticky úspornější systémy.

Objev IBM umožňuje přejít od horizontálního 2D řešení čipů na 3D stohování čipů. Čipy a paměťová zařízení, která bývají tradičně umístěna vedle sebe na křemíkovém plátku, mají být u nové konstrukce čipů umístěna nad sebou. Výsledkem je kompaktní "sendvič" součástek, který je podstatně menší než plošné 2D čipy, a v němž data proudí podstatně rychleji.
Nová metoda odstraňuje delší kovové vodiče propojující součástky dnešních 2D čipů, a místo nich spoléhá na průchody skrz křemík, což jsou v podstatě vertikální spoje vyleptané skrz křemíkový plátek a vyplněné kovem. Tyto průchody umožňují stohovat několik čipů nad sebou, takže je možné mezi čipy přenášet větší objemy informací. Technika tisícinásobně zkracuje vzdálenost, kterou musí překonat informace v čipu, a v porovnání s 2D čipy umožňuje přidat až 100krát víc kanálů pro přenosy informací.
První výrobní linka už produkuje čipy s technologií průchodů skrz křemík. Vzorové čipy zpřístupní IBM zákazníkům v druhém pololetí roku 2007, a v roce 2008 zahájí běžnou výrobu. Prvním uplatněním technologie budou bezdrátové komunikační čipy určené do výkonových zesilovačů pro bezdrátové sítě LAN a pro celulární sítě. 3D technologie se uplatní u široké řady čipů včetně těch, které dnes pracují ve vysoce výkonných serverech a superpočítačích IBM.

 
  

- PR -

„Největší rezervu mají firmy ve schopnosti propojit AI s daty a procesy…“

Firmy investují do umělé inteligence, ale většina AI projektů se nikdy nedostane do běžného provozu. Proč mezi úspěšným pilotem a skutečně fungujícím řešením vzniká tak velká propast? O tom, kde podniky při nasazování AI nejčastěji chybují a proč většina AI pilotních projektů nikdy nepřekročí fázi experimentu, hovoří konzultant společnosti Hewlett Packard Enterprise Ladislav Pecen. Uvádí také, jak AI mění požadavky na IT infrastrukturu, jaké nároky přinášejí agentické systémy a proč se dnes do popředí dostává téma datové suverenity.