Aktuality -> IT společnost - 21. 10. 2020 - Ing. Lukáš Grásgruber

Evropský parlament definoval první pravidla EU pro umělou inteligenci

EU AIPoslanci Evropského parlamentu (EP) přijali 20. 10. návrhy, které prý pomohou správně regulovat umělou inteligenci, a podpoří tak inovace a důvěru v technologie. Podle většiny europoslanců musí být technologie umělé inteligence uzpůsobeny potřebám lidí a navrženy tak, aby umožňovaly lidský dohled. Evropský parlament je jednou z prvních institucí, která tak formulovala doporučení o pravidlech pro umělou inteligenci. Jeho doporučení se týkají jak etických otázek, tak i občanskoprávní odpovědnosti či práv duševního vlastnictví.



Etický rámec pro umělou inteligenci

Legislativní iniciativa, jejímž autorem je Iban García del Blanco, vyzývá Evropskou komisi, aby předložila nový právní rámec, který by stanovil etické zásady a právní povinnosti týkající se umělé inteligence. Tento rámec by se pak uplatňoval při vývoji, zavádění a používání umělé inteligence, robotiky a souvisejících technologií v EU, včetně softwaru, algoritmů a dat.

Budoucí právní předpisy by se měly řídit několika principy: umělá inteligence musí být vytvářená člověkem a zaměřená na člověka, je nutné zajistit bezpečnost, transparentnost a odpovědnost, vytvořit záruky proti stereotypům a diskriminaci, zabezpečit právo na nápravu, dbát na sociální a environmentální odpovědnost a chránit soukromí a osobní údaje.

Pozn. red.: Slovem stereotypy se ve slovníku Evropského parlamentu rozumí fakta, které by měla umělé inteligence ignorovat, aby naplnila představy europoslanců o etice. Pokud bude umělá inteligence například určovat podmínky životního pojištění, nesmí přihlédnout k pohlaví pojištěnce, přestože je prokazatelné, že pohlaví má jednoznačný vliv na hlavní parametr životního pojištění. Objektivní fakta ovšem mohou způsobovat nepříjemné pocity, a proto je potřeba výsledky výpočtů vždy přizpůsobit aktuálním etickým normám.

Podle europoslanců jsou některé technologie umělé inteligence vysoce rizikové, například samoučící se technologie, které by proto měly být navrženy tak, aby nad nimi člověk mohl mít kdykoli dohled. Pokud by takové technologie vedly k vážnému porušení etických zásad a mohly by být nebezpečné, měla by se jejich samoučící funkce vypnout a člověk by nad nimi měl opět získat úplnou kontrolu. Legislativní iniciativa byla přijata poměrem hlasů 559 (pro): 44 (proti): 88 (zdrželo se hlasování).



Odpovědnost za umělou inteligenci způsobující škodu

Druhá legislativní iniciativa, jejímž autorem je Axel Voss, žádá, aby byl vytvořen rámec občanskoprávní odpovědnosti. Podle této právní úpravy by provozovatelé rizikových technologií umělé inteligence nesli objektivní odpovědnost za škody, které by způsobila. Tento právní rámec by se měl vztahovat na případy, kdy fyzická či virtuální činnost umělé inteligence způsobí újmu na životě či zdraví lidí, jejich tělesné integritě nebo majetku. Týkal by se i případů, při kterých by tato činnost způsobila významnou nehmotnou škodu vedoucí k „ověřitelné hospodářské ztrátě“. I když jsou takovéto rizikové technologie umělé inteligence zatím vzácné, poslanci jsou toho názoru, že jejich provozovatelé by měli mít podobné pojištění jako provozovatelé motorových vozidel. Tato legislativní iniciativa byla přijata poměrem hlasů 626 (pro): 25 (proti): 40 (zdrželo se hlasování).


 
  

- PR -

Informační systém Signys: Komplexní řešení pro efektivní řízení firmy

V dnešní době, kdy digitalizace a automatizace procesů rozhodují o konkurenceschopnosti, je kvalitní informační systém základem úspěchu každé firmy. Informační systém Signys představuje moderní, flexibilní a uživatelsky přívětivé řešení, které dokáže obsáhnout všechny klíčové firemní procesy – od ekonomiky a obchodu, přes skladové hospodářství a výrobu, až po logistiku, CRM a e-commerce.

  

- PR -

Boskovice umožňují elektronické podepisování i z mobilu

Město Boskovice stálo před výzvou, jak občanům zpřístupnit službu vzdáleného elektronického podepisování dokumentů i z mobilních zařízení. Cílem bylo umožnit využití tzv. fikce podpisu, díky které se dokument považuje za právoplatně podepsaný, pokud jej občan podá určitým způsobem, aniž by bylo nutné použít token pro kvalifikovaný elektronický podpis. Tento krok představuje další fází digitalizace veřejné správy a zjednodušuje komunikaci s občany i organizacemi.