Aktuality -> IT Business - 31. 1. 2022 - Ing. Lukáš Grásgruber

Do Česka míří 28 miliard na podporu digitalizace

V rámci pocovidové obnovy unijní ekonomiky bylo České republice z evropského Nástroje pro oživení a odolnost alokováno bezmála 180 miliard korun, kdy 15 procent – ne­celých 28 miliard – připadne digitali­zaci. O dotace na digitalizační pro­cesy se mohou podělit soukromé firmy, státní podniky, orgány státní a veřejné správy i startupy.



Digitalizace je jedním ze dvou hlavních pilířů Národního plánu obnovy; nástroje podpory, jehož finální podobu zástupci České republiky složitě vyjednávali u Evropské komise. Jednotlivé pilíře Národního plánu obnovy mají vlastního gestora, tedy orgán státní správy, který je odpovědný za distribuci finančních prostředků NPO koncovým příjemcům. V případě digitalizace jsou to většinově Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo vnitra, na které se pak jednotliví žadatelé obrací.

„O dotaci na digitalizaci může žádat každý subjekt splňující podmínky vypsané právě pro jejich skupinu. Alokovaných 28 miliard korun bude rozděleno mezi šest takzvaných komponent, kde například veřejné správě je přiděleno přes 7 miliard, start-upům a novým technologiím pak přes 5,5 miliardy,“ dodává Jaromír Hanzal, předseda Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT).

Tab. 1: Finanční prostředky alokované na digitální transformaci. Zdroj: AAVIT
Komponenta Alokace v mil. korun
Digitální služby občanům a firmám 2 857
Digitální systémy veřejné správy 7 054
Digitální vysokokapacitní sítě 5 787
Digitální ekonomika a společnost, inovativní start-upy a nové technologie 5 710
Digitální transformace podniků 5 000
Zrychlení a digitalizace stavebního řízení 1 446

Digitální ekologie

Kromě toho, že digitalizace značně napomáhá produktivitě trhu a technologickému rozvoji, může značně snížit emise takzvaných skleníkových plynů. Digitalizace tak umožní splnit kritéria Zelené dohody pro Evropu, v níž se Česká republika zavázala ke snížení produkce oxidu uhličitého o 55 procent do roku 2030. Vzhledem ke struktuře českého hospodářství, které stále z velké části tvoří průmysl, by digitální inovace měly zjednodušit jednotlivé interní procesy, a tím i snížit jejich emise.

„Značný rozdíl může nastat třeba v emisích z dopravy. Například rozvoj technologií v oblasti rozšířené a virtuální reality zjednoduší firmám vyrábějícím jakékoli stroje potřebné pravidelné revize a s tím spojené výjezdy – jejich produkty totiž mohou v tomto prostředí revidovat ,na dálku‘. Dalším příkladem mohou být i aplikace jako Bank ID, díky které občané ušetří řadu zbytečných cest na úřady,“ vysvětluje Michal Košek, CEO společnosti eMan.

Systém bankovní identity je jedním z předních projektů vize digitálního Česka. Výhody vnímají nejen uživatelé, ale i samotní dodavatelé služeb ve veřejném a soukromém sektoru.

„Je nepochybné, že rozšiřování digitalizace je zásadní pro další rozvoj konkurenceschopnosti naší ekonomiky. Skutečnost, že o digitalizované služby mají rostoucí zájem domácnosti i firmy, nám potvrdil i rychlý nárůst obliby využívání bankovní identity k online prokazování totožnosti nejen vůči bankám, ale i vůči státu a také firmám. Když jsme si loni dělali průzkum spokojenost s využíváním bankovní identity, ukázalo se, že výhrady mají lidé vůči stále nízkému počtu digitalizovaných služeb. Rozšíření nabídky digitalizovaných služeb je oblast, na kterou se musí stát i firmy intenzivně zaměřit,“ zdůraznil Petr Zíma, manažer bankovní identity v České spořitelně.


 
  

- PR -

Od papíru k AI:

Digitální transformace certifikované výroby


Certifikovaných provozů přibývá. Především těch, které jsou auditovány na plnění některé z norem managementu kvality (QMS) nebo systémů environmentálního managementu (EMS). V zájmu udržení certifikace jsou čím dál více aplikovány systémy sběru, propojování a vyhodnocování dat ze senzorů strojů. To, co poněkud vázne, je využití výsledků vyhodnocení těchto dat při operativním řízení výroby. Zde uvedený příklad poodkrývá cestu, kterou musela ujít středně velká výrobní společnost zabývající se výrobou konstrukčních plastů.

  

- PR -

Nový stavební zákon mění pravidla i v energetice

Technodat nabízí připravené řešení


Od 1. července 2024 nabyl účinnosti nový stavební zákon 283/2021 Sb. a s ním i nová vyhláška o dokumentaci staveb č. 131/2024 Sb. Tato legislativní změna se přímo dotýká oblasti přenosu a distribuce elektrické energie jakožto tzv. vyhrazených staveb. Projektová dokumentace energetických staveb nyní musí odpovídat nové standardizované struktuře, být zpracována plně digitálně a v předepsaných formátech připravených pro elektronické podání. To klade vysoké nároky nejen na projektanty a dodavatele, ale i na vlastníky a provozovatele staveb.