Umělá inteligence se postupně objevuje na stále větším počtu pracovišť – zejména v podobě virtuálních osobních asistentů nebo různých chatbotů, jež pomáhají zvyšovat produktivitu zaměstnanců v řadě podniků, zejména v anglicky hovořících zemích. Analytici společnosti Gartner předpovídají, že v roce 2021 bude nějakou formu virtuální asistence zvyšující výkonnost zaměstnanců používat 70 % organizací. Přibližně desetina organizací pak na pracovišti zavede pravidla proti digitálnímu obtěžování (digital harassment policy).

„Vedoucí pracovníci odpovědní za digitální pracoviště se jistě budou pokoušet aktivně prosazovat technologie na bázi AI, jako jsou konverzační agenti a roboti komunikující v přirozeném jazyce s cílem rozšířit a zvýšit výkonnost zaměstnanců,“ vysvětluje ředitelka výzkumu Gartner Helen Poitevinová. „AI agenty bude nicméně třeba monitorovat, aby se zabránilo digitálnímu obtěžování na jedné a frustraci uživatelů na druhé straně.“

Už se totiž objevily incidenty, které ukázaly, že nekvalitně navržený asistent způsobuje u zaměstnanců frustraci a někdy může vést k nevhodnému chování a vulgární mluvě při diskusi s VPA. „Výsledkem může být doslova toxické pracovní prostředí na celém pracovišti,“ vysvětluje Helen Poitevinová. Podniky by proto měly při zavádění VPA na pracovišti toto riziko zvážit a nastavit virtuální asistenty tak, aby dokázaly na agresivní komunikaci vhodným způsobem reagovat.

Analytici společnosti Gartner také předpovídají, že mobilní telefony budou v roce 2022 ve většině organizací využívány pro ověření a přihlášení uživatele do firemních aplikací. Plných 70 % organizací by mělo do roku 2022 nasadit biometrické techniky ověřování přístupu svých zaměstnanců prostřednictvím chytrých telefonů – bez ohledu na to, jaké konkrétní koncové zařízení je použito. Jde o obrovský skok vpřed, protože jak analytici Gartneru upozorňují, v loňském roce taková řešení využívalo jen pět procent firem.

O nárůstu zájmu o biometrická řešení souvisí se snahou zlepšit (při relativně malých zásazích do aplikací samotných) kvalitu uživatelského rozhraní a zážitku. Důvodem jsou také nové techniky, které lze využít – například průběžné ověřování sledující například způsob, jímž uživatel pracuje s dotykovou obrazovkou. Jak upozorňuje viceprezident výzkumu Gartner Ant Allan, nejde jen o pohodlí či zážitek. „Biometrické ověřování využívající biologické či behaviorální znaky jedinečné pro konkrétní osobu nabízí nejen lepší UX/CX, ale také vyšší míru odpovědnosti než jiná běžně používaná řešení. Řešení využívající appku v chytrém telefonu navíc zvyšuje konzistentnost UX/CX a je technicky jednodušší než realizace pomocí různých specializovaných koncových zařízení.“

Analytici ale zároveň upozorňují, že organizace, které budou chtít nasadit biometrické ověřování pomocí mobilní aplikace v chytrém telefonu, musejí pamatovat na to, že biometrické techniky dostupné na libovolném chytrém telefonu jsou zranitelné a mohou být oklamány například pomocí fotografie, videa či hlasové nahrávky a podobně. Naprosto nezbytné je proto testování „živé odezvy“. Nejjednodušší cestou, jak tento i další požadavky splnit, bude nasazení SaaS IAM, tedy řešení pro řízení přístupu poskytované jako cloudová služba. Do roku 2022 bude pro většinu funkcí používat tento typ řešení formou služby 40 % globálních středních a velkých organizací (oproti pěti procentům dnes).