Růst zájmu je očekáván v segmentu nositelné elektroniky, což vedle Deloitte potvrzují například i analytici Gartneru nebo Forrester Research. Prodeje chytrých brýlí, hodinek a fitness náramků by měly dosáhnout hranice 10 milionů kusů, přičemž dvě pětiny tohoto segmentu „ukousnou“ právě brýle poskytující prvky rozšířené reality. Poptávku po chytrých brýlích by novými produkty měly podpořit také firmy Epson, Oakley nebo Recon Jet, spekuluje se o vývoji v Microsoftu, Applu nebo Sony. „Technologie chytrých brýlí má několik zásadních omezení: musí být transparentní, proto zřejmě nikdy nebudou ideálně použitelné v protisvětle a mají nízký kontrast, což není ideální při přehrávání delšího videa. Viditelná část displeje bude vždy z bezpečnostních důvodů malá, což omezuje počet v jednom momentě čitelných slov na maximálně deset. Minimalistická konstrukce brýlí navíc limituje možnosti konektivity,“ uvádí zpráva. Přesto jsou na poli elektroniky dalším krokem a poptávka po nich by měla v roce 2020 dosáhnout hranice 100 milionů kusů.

Obr 1: Globální prodeje smartphonů, PC, TV, herních konzolí a tabletů

„Nová studie Deloitte rovněž předpokládá, že služby typu instant messaging budou v roce 2014 tvořit přibližně 70 % veškerých zpráv odeslaných z mobilních telefonů, což ovšem přinese pouze 3 % z celkových výnosů," upozornil na rostoucí oblibu komunikátorů Petr Viktora, který vede tým Deloitte Digital.

V tuzemsku jsou na tahu digitalizace, sociální sítě a bezpečnost

Viktora zároveň upozornil, že realita českého trhu je vždy v porovnání s globálním vývojem trochu jiná. „Na druhou stranu, loňská predikce týkající se sociálních sítí se v České republice naplňuje,“ řekl. „Během minulého roku jsme skrze kontakty s klienty pozorovali, že se velké, střední i menší organizace začaly nějakou formou tímto tématem zabývat. Ať už se to týkalo využití v obchodě a marketingu nebo ve vnitrofiremní komunikaci,“ řekl Viktora s tím, že projekty akcentující sociální sítě lze nalézt v řadě odvětví, vedle bankovnictví také u firem podnikajících v utilitách, výrobě nebo v organizacích státní správy. „Je otázka, jak se daří potenciál sociálních sítí vytěžit. Organizace často neví, jak na to. Ptají se například jak podpořit service desk, jak ušetřit na údržbě. Oblastmi, kde to velmi dobře funguje, a kde existují studie ekonomického dopadu jsou například retail nebo bankovnictví,“ dodal k tomu Křížek.

Odhlédneme-li od trendů, byl loni podle Křížka v českých firmách stále realitou vysoký tlak na ekonomiku. „Je třeba udržet funkčnost, ale zároveň je potřeba optimalizovat zdroje. Převažují tedy projekty transformační, které jsou skryté například za výměnou core systémů. Společnosti například mají nakolik let bankovní systém a nyní uvažují, zda platit jeho údržbu, nebo jej vyměnit za nový, s jinou architekturou. Startuje ale i nová oblast projektů kolem digitalizace, sociálních sítí, bezpečnosti. Z hlediska byznysu jsou to relativně nové fenomény, do kterých firmy zatím tolik neinvestují, ale začínají se o to zajímat,“ přiblížil. Začíná se také řešit práce s daty. „Firmy mají různé systémy a sbírají data deset, dvacet let. Jejich databáze rostou nad všechny meze a chtějí přirozeně vědět, zda všechna tato data potřebují a kolik je stojí. Je tedy na místě se zeptat, k čemu je používají a zda je lze využít pro získání nových zákazníků. Diskuse pak spěje k nasazení nástrojů pro analýzy a predikce Technologie už dlouho nejsou problém. Není ale moc lidí, kteří by měli invenci vymyslet, jak informace použít pro up-sell, cross-sell a podobně,“ uzavřel Křížek.