facebook LinkedIN LinkedIN - follow
Aktuality -> Podnikové aplikace a služby - 28. 3. 2022 - Ing. Lukáš Grásgruber

Czech POINT

První český projekt eGovernmentu slaví 15 let

Czech POINT28. 3. 2007 byl na Úřadu městské části Praha 13 spuštěn první Czech POINT a český stát tak poprvé vstoupil do digitální éry. Šlo o pilotní projekt, který na začátku umožňoval pouze výpis z katastru, živnostenského a obchodního rejstříku. Brzy se ale z jediného úřadu doby rozrostl do celé republiky a v současné době má Czech POINT přes 7300 poboček na obecních úřadech, poštách, u notářů, v kancelářích Hospodářské komory, ale i na 68 zastupitelských úřadech v zahraničí. Každoročně si přes tento systém občané pořídí přes dva miliony výpisů. V budoucnu by služby Czech POINTu mohlo doplnit obecné podání jakýchkoliv dokumentů k libovolnému úřadu, nebo petiční agenda a řešení podpisových archů pro prezidentské kandidáty.



Cílem projektu Czech POINT bylo vytvořit garantovanou službu pro komunikaci se státem prostřednictvím jednoho univerzálního místa, kde je možné získat a ověřit data z veřejných i neveřejných informačních systémů, úředně ověřit dokumenty a listiny, převést písemné dokumenty do elektronické podoby a naopak, získat informace o průběhu správních řízení ve vztahu k občanovi nebo dát podání pro zahájení řízení správních orgánů. Czech POINT tak přináší značné ulehčení komunikace se státem, protože umožňuje využívat údaje ve vlastnictví státu tak, aby byly minimalizovány požadavky na občany.

„Czech POINT je první a svým rozsahem největší eGovernmentový projekt v České republice. Občanům umožňuje učinit podání směrem ke státní správě, ověřit dokumenty, získat výpisy z rejstříků a registrů. Smyslem celé služby je, že je poskytována občanům nezávisle na místě jejich bydliště, a to dokonce i na mnoha zastupitelských úřadech,“ říká Ing. Aleš Kučera, který stál u zrodu projektu Czech POINT a jeho implementace od samého počátku. „Czech POINT přinesl především snadný přístup občanů ke službám státu. Stačí zajít na libovolný Czech POINT, kde každý na počkání získá to, co potřebuje. Kdo si dnes vzpomene na věčné fronty v Soudní ulici v Praze 4, když byl potřeba výpis z rejstříku trestů, nebo na nutnost často dlouhé cesty na katastrální úřad i kvůli pouhému výpisu?“ dodává Kučera.

Ing. Aleš Kučera
Ing. Aleš Kučera

Nejvyužívanější pobočky systému Czech POINT jsou pošty následované obecními úřady. K nejvyužívanějším službám Czech POINTu patří výpis z rejstříků trestů (40 % všech úkonů za celou dobu existence Czech POINT), s odstupem pak výpis z katastru nemovitostí (16 %) a obchodního rejstříku (11 %). Následují konverze dokumentů z elektronické do listinné podoby (10 %) a naopak (9 %), výpisy z Centrálního registru řidičů (4 %), úkony týkající se Informačního systému datových schránek (3 %) a výpisy z živnostenského rejstříku (3 %). Méně, než dvě procenta z celkového počtu úkonů za celou dobu existence Czech POINT se týkala žádostí o zřízení datové schránky, systému kvalifikovaných dodavatelů, katastrálních snímků a ostatních poskytovaných služeb.

„Trochu paradoxně se tak v rámci elektronizace státní správy stalo první hojně využívanou službou vydávání listinných výpisů,“ vzpomíná Aleš Kučera.

Nespornou devizou projektu Czech POINT je skutečnost, že i když se jedná o projekt eGovernmentu, je adresován všem bez rozdílu počítačové gramotnosti. „Služby státu musí být dostupné všem, na to se nesmí zapomínat. V rámci Czech POINT je tak třeba i do budoucna udržovat stejné portfolio služeb, jaké budou k dispozici na Portálu občana, aby nedocházelo k rozevírání nůžek mezi digitálně zkušenými občany a těmi, kdo nejsou připraveni komunikovat elektronicky,“ zdůrazňuje Aleš Kučera.

V rámci dalšího rozvoje služeb kontaktních míst by systém Czech POINT mohla doplnit například obecná podatelna pro podání, která nejsou přesně definována nebo pro ně neexistuje formulář. Tedy na­příklad pro případy, kdy občan chce podat dokumenty k li­bo­vol­né­mu úřadu v České republice – pracovník Czech POINTu je převede do elektronické podoby a zašle do datové schránky příslušného úřadu.

Mezi další možná rozšíření služeb Czech POINTu by mohla patřit petiční agenda a řešení podpisových archů pro prezidentské kan­di­dá­ty, doručování dokumentů orgánů veřejné moci občanům, nebo možnost učinění digitálního úkonu a nastavení zasílání informací na kontaktní údaje tak, jak to stanovuje tzv. digitální ústava.

Systém Czech POINT je po celou dobu svého provozu téměř nepřetržitě dostupný a za dobu 15 let provozu zaznamenal pouze minimální neplánované výpadky. Dvě velké plánované odstávky probíhaly o víkendu, aby dopad na využití služeb byl minimální.

Z technického pohledu by mělo v budoucnu dojít k doplnění a modernizaci centrály systému. Veřejnost totiž neví, že z celého systému vidí pouze špičku ledovce. Systém totiž na rozhraní CzechPOINT@office poskytuje celou řadu služeb a agend úředníkům veřejné správy. Kromě výpisů z informačních systémů je to rovněž zajištění přístupu k datům v základních registrech pro všechny obce, které nemají vlastní systém pro komunikaci se základními registry. Dále jsou to služby autorizované konverze dokumentů (72 milionů konverzí) a v neposlední řadě agendy matrik, soudů a ohlašoven. Tisíce úřadů pak používají autentizační a autorizační služby JIP/KAAS, které jsou nedílnou součástí systému Czech POINT. Stopu Czech POINT lze nalézt i na Portálu občana, kde tzv. back-end procesů většiny výpisů zajišťuje rozhraní CzechPOINT@home.


 
  

- PR -

Modernizace IS je příležitost přehodnotit způsob práce

IT Systems 4/2025V aktuálním vydání IT Systems bych chtěl upozornit především na přílohu věnovanou kybernetické bezpečnosti. Jde o problematiku, které se věnujeme prakticky v každém vydání. Neustále se totiž vyvíjí a rozšiřuje. Tematická příloha Cyber Security je příležitostí podívat se podrobněji, jakým kybernetickým hrozbám dnes musíme čelit a jak se před nimi můžeme chránit. Kromě kybernetické bezpečnosti jsme se zaměřili také na digitalizaci průmyslu.

  

- PR -

Pět způsobů, jak AI změní náš svět k nepoznání

AI_analyzuje_data-PR.jpegUmělá inteligence (AI) a strojové učení (ML) přináší už více než 10 let podnikům i výzkumníkům stále možnosti. Ať už jde o využití prediktivní analýzy k předvídání údržby zařízení, nástroje počítačového vidění, které dávají oči robotům na automatických montážních linkách, nebo digitální dvojčata sloužící k simulaci fungování továren, měst, a dokonce i celých ekonomik, seznam aplikací poháněných AI je dlouhý a stále se prodlužuje.