Aktuality -> Analýzy - 15. 6. 2020 - Ing. Lukáš Grásgruber

Čtvrtina zaměstnanců pracovala v květnu z domova bez zajištěného IT vybavení

ESETZ aktuálního průzkumu, který ve druhé polovině května realizovala agentura Median pro společnost ESET, vyplynulo, že polovina Čechů chce pracovat z domova i po uvolnění nouzových opatření v souvislosti s koronavirem. Z průzkumu ovšem také vyplynulo, že 23 procent zaměstnanců pracovalo v květnu z domova bez zajištěného IT vybavení a jasných instrukcí. Pokud se tedy firmy rozhodnou i nadále podporovat práci z domova, měly by nejprve pro takový režim práce vytvořit bezpečné prostředí a jasná pravidla.



Kvůli preventivním opatřením před šířením koronaviru řada firem uzavřela kanceláře. Podle dat se v druhé polovině května, kdy průzkum probíhal, do kanceláře vrátilo 12 % zaměstnanců, 8 % stále pracuje z domovů, 41 % uvádí, že jejich profese práci z domova neumožňuje. Třetina pak prozatím nepracuje, přičemž tato kategorie zahrnuje kromě nezaměstnaných také rodiče pobírající ošetřovatelský příspěvek (OČR), živnostníky, zaměstnance na překážkách v práci a další.

„Ve skupině respondentů, kteří nepracují, jsou častěji ženy. Předpokládáme, že se jedná především o ženy, které pečují o děti, zatím co jsou školy uzavřené. Z domovů pak pracovali především muži a vysokoškolsky vzdělaní lidé, tedy nejčastěji lidé z kancelářských profesí,“ vysvětluje Marcela Pekníková, HR manažerka společnosti ESET.

Lidé oceňují flexibilitu

Pouze třetina lidí říká, že se po skončení všech opatření chtějí vrátit do kanceláře na celou svou pracovní dobu. Naopak desetina by nejraději natrvalo pracovala z domova. Většina lidí by volila kompromis: 26 % zaměstnanců chce alespoň jeden den v týdnu pracovat z domova. Dalších 23 % by pak ocenilo možnost se flexibilně rozhodnout, kde budou pracovat.

„Vnímám jednoznačný trend nabídnout zaměstnancům flexibilitu. Myslím, že korona krize nástup tohoto trendu urychlí. Flexibilita umožňuje lidem lépe skloubit pracovní a rodinný život. Řada studií dokazuje, že právě vybalancování soukromého života a pracovních povinností přispívá k lepšímu výkonu a také k větší loajalitě zaměstnanců,“ dodává Pekníková. Upozorňuje zároveň, že práce z domova má své nevýhody, což dokládají i data.

Lidé nejčastěji postrádali osobní kontakt s kolegy (47 %), klidnou atmosféru v kanceláři (22 %), technické vybavení (18 %). Někteří (38 %) také zaznamenali problém s oddělením soukromého a pracovního života. Jen čtvrtině respondentů nechybělo nic.

„Home office se často uvádí jako benefit pro sladění rodiny a kariéry. Z dat vidíme, že to takto nemalá část populace nevnímá. Problém sladit potřeby a nároky soukromého a pracovního života měli především lidé do 44 let, tedy rodiče menších dětí. Je to logické – jejich pozornost se tříštila mezi pracovní výkon, péči o děti, ale také jejich domácí výuku. Nynější situace byla trochu extrémní. Pokud by byly v provozu školy a školky, bylo by toto číslo jistě mnohem nižší,“ říká Pekníková z ESETu.

Firmy poskytovaly vybavení i znalosti

Velkým otazníkem při rychlém přesunu lidí do domácích podmínek byl přístup k firemním datům a jejich zabezpečení. Domácí sítě zpravidla neodpovídají přísným standardům zabezpečením firem. Firmy, které doposud práci z domovů zaměstnancům nenabízely, tak zastihla situace nepřipravené.

„IT oddělení firem byla ze dne na den postavena před problém, jak to celé v co nejkratším čase zařídit. Někteří si bohužel vybrali rychlá a snadná řešení, která ovšem vystavila jejich IT infrastrukturu, zaměstnance, a i jejich zákazníky vysokému riziku kompromitace kyberzločinci,“ popisuje Miroslav Dvořák, technický ředitel společnosti ESET.

Z dat ale vyplývá, že většina firem si je toho vědoma a vydávala pokyny pro zaměstnance, jak postupovat. Stejně tak většina zaměstnanců dostala k dispozici odpovídající vybavení pro práci. Téměř 40 % zaměstnanců dostalo jak odpovídající technické zařízení, tak pokyny pro práci na dálku. Pětina pak měla k dispozici počítače a informace alespoň částečně. Jen 7 % zaměstnanců obdrželo vybavení, bez jakýchkoli pokynů, jak na dálku pracovat. Čtvrtina firem pak své zaměstnance nevybavila pro práci na dálku žádným způsobem.

„V tomto ohledu čeká na firmy velká výzva. S narůstajícím trendem práce na dálku a také možností pracovat na vlastním zařízení, budou podniky nuceny více řešit zabezpečení svých sítí a všech připojených zařízení, včetně těch, nad kterými má firma jen omezenou kontrolu,“ komentuje trend Dvořák.

Česko vs. Německo

Stejný průzkum si nechala společnost ESET zpracovat také v Německu. U našich sousedů z domovů nepracovala více než polovina zaměstnanců, naopak téměř třetina pracovala během nejvážnější dubnové fáze pandemie z domova. Velmi podobně lidé odpovídali na dotaz, zda by si přáli pracovat z domova i v budoucnu. Alespoň jeden v týdnu chce pracovat na dálku třetina Němců, třetina by se ráda rozhodovala flexibilně, jen 8 % chce natrvalo pracovat z domova.

Rozdílně přistoupily k řešení krize spíše firmy. Jen 27 % německých firem poskytlo zaměstnancům úplné vybavení a pokyny (v ČR 39 %). Žádné technické vybavení nedostalo 30 % Němců, kteří museli pracovat z domovů (v ČR 23 %).


 
  

- PR -

Pro úspěšné nasazení AI v podniku

není rozhodující volba modelu, ale struktura a kvalita datového prostředí


Zavádění umělé inteligence v organizacích se často redukuje na výběr konkrétního modelu nebo AI asistenta. Diskuze se točí kolem jejich schopností, výkonu a dostupnosti. Z pohledu podnikové praxe je to ale vedlejší téma. Skutečná otázka totiž nezní, jakou AI organizace používá. Správná otázka je: Jaká data má AI k dispozici? V praxi se ukazuje, že rozhodujícím faktorem není volba modelu, ale kvalita a struktura datového prostředí, do kterého je AI integrována. Právě to rozhoduje o úspěchu nebo neúspěchu většiny AI projektů.

  

- PR -

Když chcete lepší sklad, ale nechcete měnit celý systém

Q.WMS přináší rychlé výsledky bez nákladného upgradu


Ve skladech se často rozhoduje o tom, jestli firma vydělává, nebo jen „točí“ zásoby. Přesto se i dnes setkáváme s prostředím, kde se zboží hledá „po paměti“, procesy jsou závislé na konkrétních lidech a ERP systém plní spíše roli evidence než aktivního nástroje řízení. Přitom cesta ke zlepšení nemusí znamenat výměnu celého ERP systému, a tak nemusí být složitá ani nákladná.